Nechápu, jak vzdělaný člověk, jakým pan Srstka bezpochyby je, může napsat následující nesmysl: „A hlavně si kouřiči tabáku podle názoru většiny ničí zdraví, byť je to zdraví jejich a ne ostatních“ (Zakazované potěšení z kouření, NP 1.11.). Zásadním problémem kouření je právě to, že kouřiči ničí zdraví všem, kdo se vyskytnou v jejich okolí.

Nejtypičtějším příkladem je restaurace, kam se člověk přijde najíst, během jídla vdechuje omamné a rakovinotvorné látky, které vdechovat nechce, a jako bonus si ještě odnese smrdutý oděv. Obávám se, že správným řešením není do restaurace nechodit, což nám doporučila jedna náruživá kuřačka, když jsme ji během oběda požádali, jestli by alespoň s ohledem na děti nemohla trochu omezit kouření.

Kuřáci mají v současnosti naprosto neobhajitelnou výsadu - narozdíl od poživatelů většiny jiných omamných látek mohou zcela legálně nabývat, držet a požívat cigarety a navíc až na nemnohé výjimky mohou bez jakéhokoli omezení nutit svoje okolí k vdechování cigaretového dýmu, tzv. pasivnímu kouření. Je snad zájmem naší společnosti takto zvýhodňovat skupinu poživatelů omamné látky ? Vždyť u jiných omamných látek hrozí tresty za jejich držení i poskytování. Na rozdíl od kouření by mnohé z nich zásadu, že poživatel ničí pouze vlastní zdraví, skutečně splnily.

Je řada procesů, kterými si lidé navzájem způsobují zhoršování životních podmínek. Jedním z nich je např. automobilismus. Ovšem doprava jako taková přináší užitek. Naopak kouření je škodlivé ve všech směrech. Od prvního vdechnutí způsobuje poškozování organizmu, přináší krátkodobý příjemný pocit a dlouhodobou zkázu. Je drogovou závislostí v každém směru. Je samozřejmě k diskuzi, nakolik lze jedinci např. zákonem bránit v sebepoškozování. Mimo jakoukoli diskuzi ovšem dle mého názoru je zabránit poškozování zdraví druhých lidí v maximální možné míře.