Poradce prezidenta Tomáš Haas na Neviditelném psu kritizuje komentář pondělního Respektu. Při té příležitosti se opírá také do čtrnáct dní staré tiskové zprávy Hnutí Duha, která se zabývala kontroverzním filmem The Great Global Warming Swindle. Proti jeho námitkám se musím ohradit.

Polemika s posledními dvěma odstavci

Hnutí Duha k filmu vydalo tiskovou zprávu o třinácti odstavcích. Tomáš Haas se v celém článku zabývá tím dvanáctým a třináctým. (Mimochodem stejně jako řada novinářů.)

Až poslední dva odstavce se totiž zabývaly politickými souvislostmi filmu. Předchozích jedenáct shrnovalo výtky k jeho obsahu: opakované falšování grafů, stížnosti interviewovaných vědců na manipulace s jejich rozhovory či režisérovy podvody, protesty dalších odborníků, věcné nesmysly a neporozumění základům klimatologické vědy.

Považujeme totiž obsahové výhrady za důležitější. Ale Tomáš Haas se rozhodl je nechat naprosto bez povšimnutí.

Za co nemůžeme

Dobře, respektujme tedy Haasův výběr témat k diskusi. Takže s čím vlastně polemizuje?

Za prvé se mu nelíbí, jak informaci Hnutí Duha (režisér pochází z okruhu redakce časopisu, kde mimo jiné popírali genocidu ve Rwandě) Lidové noviny posunuly (režisér popíral genocidu ve Rwandě). Což je oprávněná námitka. Ale Hnutí Duha za to opravdu nemůže.

Za druhé cituje blog šéfa Centra pro ekonomiku a politiku, který z tiskové zprávy Hnutí Duha selektivně citoval. Z několika argumentů ponechal pouze poslední, ostatní nahradil třemi tečkami a posléze se tvářil, že ekologická organizace svoji informaci opírá pouze o ten poslední, nevyškrtnutý. Ale za to Hnutí DUHA také opravdu nemůže.

Devadesátá nejsou sedmdesátá

Za třetí Tomáš Haas vytýká zmínku o Franku Furedim. Film, který prezident v Praze promítal, natočil režisér, jenž pochází z okruhu redakce dnes už zaniklého časopisu Living Marxism, měsíčníku bývalé britské Revoluční komunistické strany (RCP). Což je podstatné proto, že režisér Martin Durkin podivnou ideologii RCP promítá do svých pořadů.

V jeho jiném – podobně vyznívajícím – snímku Against Nature vystupovali Frank Furedi, hlavní ideolog RCP, a jeden z redaktorů Living Marxism. Oba ovšem coby „nezávislí experti“

Tomáš Haas se snaží politické souvislosti zlehčit. Prý jde o dávnou minulost, ze které dotyční už před lety vyrostli. Furedi prý nebyl hlavním ideologem RCP, protože ta takovou funkci neměla. Dále: „V době, kdy se natáčel pořad Against Nature, časopis Living Marxism už dávno neexistoval.“ Nebo: „Furedi byl členem radikálně levicové RCP v době svého mládí, v sedmdesátých letech…Od sedmdesátých let se Furedi neangažuje v žádné politické straně.“

Jenomže to trošku mystifikuje. Revoluční komunistická strana možná neměla funkce, nicméně britští komentátoři Furediho střídavě označují za jejího „ideologa“, „guru“ či „kmotra“. Against Nature vysílali v roce 1998, Living Marxism zanikl (bankrotoval) roku 2001. Že stejný časopis se stejnou redakcí a stejnými názory v té době už několik let nevycházel pod názvem Living Marxism, nýbrž LM, je fakt úplně jedno. Furedi sám psal (viz zde) pro Living Marxism (pardon, LM) až do jeho zániku. Aktivistou Revoluční komunistické strany nebyl jen v sedmdesátých, ale také osmdesátých a devadesátých letech (a pak ji formálně rozpustili). Své politické postoje v dubnu 2007 popisuje slovy „antistalinistická levice“ a zároveň se vymezuje proti sociálním demokratům. Takže kdo je současným Furediho politickým vzorem? Například Trocký. „To je jejich problém, nikoli náš,“ vzkazuje Furedi lidem, kteří – jako Tomáš Haas – jej k jeho nelibosti nepovažují za příslušníka krajní levice.

The Guardian otiskl podrobný investigativní článek, kde popisoval historií Living Marxism a Revoluční komunistické strany (slovy komentátora tohoto deníku: „obskurní a potrhlá sekta“), její ideologii, politickou strategii pronikání do jiných prostředí i do veřejné debaty a vytváření krycích organizací. Dost fascinující čtení. Doporučuji.

…což není důležité

Politický kontext filmu, který se prezident rozhodl u nás promítat, je pozoruhodný. Ale v tom, ze které trockistické buňky režisér pochází, opravdu hlavní problém netkví. Potíží číslo jedna byly a zůstávají obsahové námitky: věcné nesmysly, režisérovy podvody a protesty vědců.

Navíc – opravdu se musí česká debata o globálních změnách podnebí soustřeďovat na spor o jeden podivný film podivného režiséra? Dobře, pokud jej prezident a jeho lidé považují za stěžejní, mluvme o něm. Nicméně větší pozornost a diskusi by patrně zasloužilo čerstvé stanovisko domácích odborníků, které minulý týden prezentovala Akademie věd.

Autor je programový ředitel Hnutí Duha