Na Neviditelném psu 17. října poslanec za ČSSD a předseda Sdružení nájemníků ČR Stanislav Křeček kritizuje příspěvek poslance Evropského parlamentu a předsedy Svazu měst a obcí O. Vlasáka Dočkají se obce spravedlivých příjmů z nájemného?

Křeček napadá privatizaci obecních bytů, kterou správně nazývá „rozdáním bytů“, které jsou (byly) přeneseně nás všech, „regulovaným“ nájemníkům, kteří i toto další asociální privilegium u nás získávají náhodně nebo spekulací. Značné procento z takto levně získaných bytů je nájemníky následně prodáváno i třeba za desetinásobnou tržní cenu těm, kteří, na rozdíl od nich, v bytech potřebují bydlet a takové štěstí je nepotkalo. Předseda SONu však neuvádí důvody, které obce k privatizaci vedly a nadále vedou, často přímo nutí. Hlavním důvodem - kromě jednoduchého získání politických bodů a dalších prebend těmi, kteří v obcích rozhodují o rozdávání majetku nás všech za malý zlomek jeho ceny, je přetrvávající protiústavní ekonomická a právní regulace.

Stanislav Křeček argumentuje zjištěním, že „v privatizovaných domech stačí platit 55 Kč/m2“. Přitom ale protiústavní „regulované“ nájemné v 99% obcí do konce minulého roku povinně činilo pouhých 5 až 20 Kč/m2, dnešní situace není o mnoho lepší. Ve více než 95% obcí ČR ani tzv. „cílové“ protiústavní regulované nájemné v roce 2010 nebude krýt ani Křečkem citovaných „nákladových“ 55 Kč/m2 (v podstatě odpovídajících nedávnému zjištění Ústavu soudního inženýrství). A to ani tam, kde normální, tedy svobodně uzavírané smluvní nájmy bytů těchto ekonomických hodnot běžně dosahují.

„Cílové“ protiústavní regulované nájemné velmi často nebude činit dokonce ani polovinu pouhé „nákladové“ složky nájemného (např. i ve velkém Ústí nad Labem je stanoveno na 22 Kč/m2). Lze se obcím divit, že se za těchto podmínek bytového fondu zbavují? Nejedná se přitom jen o již z principu nepřípustnou „podnákladovou“ cenovou regulaci, ale i o protiústavní výraznou právní diskriminaci pronajímatelů. Obce nemohou plnit svoji roli (kterou má primárně stát) postarat se o bydlení skutečně sociálně potřebných, protože dvě třetiny „regulovaných“ bytů jsou, bez možnosti nájem bytu pronajímatelem ukončit, obsazeny těmi, kteří si objektivně mohou náklady na své bydlení v přiměřených bytech komplexně hradit.

Je nutné uvést na pravou míru i Křečkem absurdně specifikovaný „zisk pro majitele domů ve výši 15 - i 20%“. Tento zisk, v rozporu s logikou i všemi ekonomickými atributy, předseda SONu neuvěřitelně odvozuje procentem z „provozních“ nákladů .Takto by mohla postupovat bytová družstva a společenství vlastníků jednotek, kde určité procento z vynaložených nákladů by bylo odměnou těm, kteří opravy, údržbu, správu a další za ostatní zajišťovali, kontrolovali atd. Z těchto „provozních“ nákladů však zásadně nelze odvozovat zisk majitelů domů. Jím je především legitimní výnos z jejich kapitálu, umrtveného ve prospěch nájemců v dočasně jim k užívání poskytnutých bytů. Ten logicky vychází z tržní ceny dotyčného bytu (je obdobou úroku, požadovaného bankami za půjčení peněz). Zpravidla představuje zhruba dvě třetiny normálního, tedy smluvního nájemného, které se v průměru pohybuje mezi 6-8% z tržní ceny bytu ročně. Nájemné za levnější byt logicky je (někdy i několikanásobně) nižší než za byt drahý. To do značné míry platí bez ohledu na konkrétní výši „provozních“ nákladů.

Stát na bydlení z peněz nás všech dle ministerstva financí ročně dává 40 miliard korun. Tyto velké peníze však nejsou téměř vidět. Jsou vynakládány většinou neúčelně, objektivně nepotřebným, převážně na podporu vlastnického bydlení, tj.nikoli sociálně slabým, za které, jak se čtenáře neúspěšně snaží přesvědčit, prý Křeček „kope“. .

Jak opakovaně potvrdil Ústavní soud, břemeno řešení sociální situace nájemníků je nepřípustné ze státu přenášet na vlastníky domů. Stejně jako všichni platíme stejnou (místní) cenu za vodu, elektřinu, plyn, v obchodech, řemeslníkům atd., musí všichni platit i cenu svého bydlení. Na rozdíl od dosavadní asociální plošné protiústavní regulace, stát musí přispívat na nájemné jen těm skutečně potřebným a snaživým v přiměřených bytech. Náklady s tím spojené budou jen malým zlomkem přínosů, dosažených spravedlivou ekonomickou a právní deregulací.

místopředseda Občanského sdružení majitelů domů a bytů v ČR