Když jsem pracoval v Lidových novinách (1993 - 1997), napsal jsem i čtyři kritické články o prezidentovi. Nevyšel ani jeden. Vedení mi vysvětlilo, že pro slušný list se nehodí psát o panu prezidentovi kriticky.

Pokrok ale nezastavíš. Dnes se v LN o prezidentovi kriticky psát smí. Naštěstí. Ale nejen to. Lze i lhát a urážet a to každý den. Bude to asi tím, že prezidentem je dnes Václav Klaus.

Jedním z nezavilejších do LN občas píšících klausofobů je lékař Hnízdil. Jeho posedlost je taková, že obeslal několik dalších lékařů, aby dali dohromady akci s cílem prohlásit Václava Klause za blázna a pak ho sesadit. Před nimi už takto s lidmi jiného názoru zacházel Stalin, to ale těmto lékařům zneužívajícím svou profesi k projevům politického extremismu nijak nevadí.

Patří totiž mezi u nás rozšířený živočišný druh, pro jehož jedince je zcela mimo chápání, že může existovat někdo s jinými názory a mít pro ně své dobré důvody. Podle nich může být nositel jiného názoru pouze člověk zlé motivace nebo blázen.

Hnízdil nakonec asi žádnou akci z kroužku svých přátel nevymáčkl, bylo mu ale líto, že o jeho nápadu neví veřejnost. A tak se rozhodl napsal do LN, které jsou k otištění čehokoli proti Klausovi vždy ochotny. Jenže jak to navléci, aby o tom mohl psát ne pouze jako o reklamě na svůj úžasný projekt. A tak ho napadlo použít falešný imejl, který prý ode mne dostal.

Pana Hnízdila jsem viděl jednou v životě. Před patnácti lety mi v nemocnici na Karlově náměstí napravoval záda chvatem tak šikovným, že to zapraštění muselo být slyšet až na chodbě. Pak už jsem se s ním nesetkal, nikdy jsem mu nepsal. On však jako oslí můstek ke svému skandálnímu článku uvedl, že jsem mu napsal: "Samozvaný pane, bavíte se dobře…? Nebojte, máme Váš zastydlý aktivizmus plně pod kontrolou. Zdraví. L. J." A připojil svou větu "Možná bychom se měli zase začít bát." Chtěl tím sugerovat čtenářům, že na Hradě nahlížíme do cizí soukromé elektronické pošty a kontrolujeme, zda si někdo nedopisuje o svržení prezidenta, a tím podpořit svou myšlenku, že tak zlého prezidenta je třeba svrhnout.

Zneužití adresy je vážnou věcí, proto se můj kolega Hnízdila otázal, z jaké adresy mu "můj" imejl přišel. Prý z jakl@volny.cz. Takovou adresu jsem nikdy nepožíval, moje není. Není důležité, jestli si Hnízdil tento imejl zfalšoval sám, aby získal záminku dostat své zrůdnosti do novin. Možná jen příliš ochotně naletěl podvodníkovi, čímž jen prokázal, že je v tomto smyslu ochoten uvěřit čemukoli a použít cokoli. Nějaké ověřování? Proč, když to lze použít proti tomu Klausovi.

LN zařadily Hnízdilův text do rubriky Úhel pohledu. A snaživě ho doplnily svým mezititulkem "Menší bratr" (to mám být asi já, "fízlující soukromou poštu"). Jenže ono nejde o úhel pohledu, nejde vůbec o názor. Jde o nepravdivé sdělení. Jde o informaci (o údajném mém imejlu), kterou nikdo neověřoval. Ptaly se snad LN, jestli má pan Hnízdil ověřeno, že ode mne nějaký imejl dostal? Proč, když tu nepodloženost lze použít proti prezidentovi, že.

Pozoruhodná novinářská praxe. Možná bychom se měli zase začít bát.

psáno pro LN