Ad: Návrat porodu matkám je nutný!

Text vznikl, jak jeho autorky – sympatisantky přirozeného porodu - uvádějí, z pocitu frustrace dobře informovaných matek a nastávajících matek, které nechtějí péči gynekologa (a nejspíše ani porodníka, pozn.autora) a chtějí individuální péči porodních asistentek, kterou mají za nejbezpečnější, nejefektnější i nejlevnější. A porodní asistentky si stěžují, že s nimi zdravotní pojišťovny nechtějí na tuto péči uzavřít smlouvu.

Sympatisantky přirozeného porodu obviňují lékaře z nepravdivých informací, aby samy vybíraly z faktů to, co se jim k argumentaci zrovna hodí, a pak to zneužívají bez uvedení souvislostí a hodně si k tomu samy přidávají.

Necítím se kompetentní k vyjádření ve věcech, které jsou předmětem zájmu porodnictví. Nemohu však přejít mlčením vyjádření sympatisantek k péči o novorozence. Kritika této péče je postavena na mylných a záměrně vyumělkovaných intuicích, stejně jako poznámka o dobře pochopitelných důvodech lékařů obhajovat medicínsky vedený porod v nemocnici. Pokusím se srozumitelně vyložit, proč mám za správné, aby se děti rodily v nemocnicích a ne doma nebo v nějakých zamýšlených porodních domech.

Dítě přichází na svět jako velmi nezralý (to i ve srovnání s ostatními savci) tvor a od prvních minut prodělává adaptaci na nové prostředí. Zásadně se přestavuje srdce a krevní oběh, přívod kyslíku je závislý na prvním vdechu, kterým je zahájena funkce dosud nečinných plic. Červené krvinky plodu se rozpadají a nezralá játra mají potíž zpracovat z krvinek vznikající žluté barvivo tak, aby mohlo být z těla vyloučeno a nepoškodilo nevratně mozek. Výživa už není krevní cestou, ale potravou, mateřské mléko musí být po vstřebání metabolisováno na použitelné a neškodné produkty a pokud chybí enzymy, objevují se zprvu velmi diskretní známky metabolické poruchy, která vede postupně k nevratnému poškození orgánů, včetně mozku. Je nedokonalá termoregulace a snadno dojde k podchlazení nebo přehřátí. Jsou vrozené vady, které dovedou během minut usmrtit, a mezi nimi jsou ty, které - včas poznány - mohou být odstraněny. Včas, to znamená někdy i jen minuty.

Zdání, že novorozenec s matkou zbytečně tři dny leží v nemocnici, je klamné. Neonatolog a sestry novorozeneckého úseku sledují přítomnost či nepřítomnost řady příznaků, které avisují nějakou poruchu adaptace a navozují další péči. Je provedena řada vyšetření laboratorních, která mají ten smysl, že odhalují metabolické poruchy a umožní tak postavit diagnosu ještě dříve, než by se na ni přišlo ze zevních příznaků. Tato všechna vyšetření nelze provést dříve než za oněch 72-96 hodin. Známky konnatální infekce (vzniklé během nitroděložního vývoje, během porodu – pozn. red.) nejsou odhalitelné snadno a úspěch léčby hodně záleží právě na čase jejího zahájení a tedy na co nejdřívějším rozpoznání..

Ve Velké Britanii jsou zavedeny porody za jednodenní hospitalisace. Sympatisantky už neuvádějí, kolik procent takto narozených dětí se pak vrací do nemocnice. Mohly by si to zjistit, není to nesnadné. Není pravda, že dítě je po narození oddělováno od matky, zdá se, že sympatisantky trochu zaspaly dobu. Není pravda řada věcí, které jsou uváděny o neonatologické péči na www.normalniporod.cz, není paušální ani ukládání do inkubátorů ani další výkony, vše je řádně indikováno podle zdravotního stavu dítěte a poznatků vědy.

Sympatisantky uvádějí, že 90 % žen může prožít porod bez zásahů a komplikací. Nevím, zda je tomu tak, ale nechť. Ptám se, je 10% risika komplikací dost, nebo málo? A přidávám, že ono stanovení risika je provedeno ex post. A pak tu máme novorozence. I ta nejčastějí věc, novorozenecká žloutenka, je normální do chvíle, než se hladina bilirubinu přehoupne přes hranici, kdy barvivo poškodí mozek tak, že dítě bude hluché nebo bude trpět bezděčnými pohyby a duševní zaostalostí nebo tím vším. A co teprve žloutenky z inkompatibility krevních skupin a z jiných příčin. A co teoprve další poruchy postnatální adaptace, kritické vrozené vady, infekce konnatální etc. Jaká je míra risika, že dítě nebude v pořádku? Kolik ho chce jeho matka nést, aby se vyhnula třídennímu strádání v nemocnici?

Svobodné rozhodnutí je obecná věc. Ve vážných věcech, jako je zdraví a život, by mělo být podloženo informacemi a ne pověrami a bludy, ne informacemi účelově zkreslenými a nebo nepravdivými vůbec. Stát je garantem dostupnosti a kvality zdravotní péče, ministerstvo zdravotnictví je jeho representantem ve věcech zdravotní péče a zdravotní pojišťovna jeho nástrojem. Jestli stát má platit, pak za smysluplné věci a ne za výstřelky individuálních tužeb. Tím není dotčena svoboda rozhodnutí pro ně.

K přístupu zdravotníků v nemocnicích k rodičkám se píše leccos. Ve Vsetínské nemocnici už roky zjišťujeme skrze obsáhlý dotazník spokojenost pacientek, které anonymně hodnotí různé prvky poskytnuté péče známkami jako ve škole. Zpracování dotazníků je nezávislé. V osmi čtvrtletích se průměrná známka pro celé gynekologicko-porodnické oddělení pohybuje mezi 1,14 – 1,36, pro novorozeneckou stanici dětského oddělení pak mezi 1,13 – 1,19. Nemyslím si, že to lze chápat jako odraz nespokojenosti a důvod pro hledání třetích cest, jejichž důsledky jsou někdy neblahé, jak ukazují množící se casuistiky.

Nemohu nezmínit ještě jednu věc, kterou mám za nesprávně pochopenou, totiž statistický marker kvality péče, úmrtnost. Jsme mezi pěti nejlepšími státy světa v tomto ohledu a jak je tu zvykem, hned se objeví zpochybnění. Nejčastější je to, že tím přibývá postižených, ojedinělé je pak, že je to proti přírodnímu výběru a ničí se tím genetický fond populace.

Stále kvalitnější péče je poskytována všem a tak ti, kteří by dříve byli postiženi, jsou nyní zdraví. Gaussova křivka se posunuje doprava ke zdravým jedincům celá a z jejího tvaru je zřejmé, jaký to má význam. Je to jak teoretická, tak v reálu ověřená skutečnost, že snížení mortality nese sebou snížení morbidity, a to dokonce násobné. To, že počty postižených jsou jen mírně klesající a v některých diagnosách i stoupající, je dáno především vzrůstající schopností detekovat i jejich diskretní formy. Ve Spartě odkládali na smrt nedochůdčata v Taygetském pohoří, Athény tak nečinily. Kde je dnes jeden a druhý z obou států?

A tak chci říci, že novorozenecká úmrtnost v ČR, která je roky mezi absolutně nejnižšími na světě, je dobrým odrazem kvality poskytované gynekologicko-porodnické a neonatologické péče a nevidím žádný důvod, pro který by žena měla hledat něco jiného, alternativního. Nevidím ani jediný důkaz pro to, že porod doma je bezpečnější než v nemocnici, zejména pro narozené dítě. Ano, dříve se doma rodilo. Za Karla IV. ani císař pán neměl televisor.V Anglii v době průmyslové revoluce a běžně tolerovaného fenomenu dětské práce se dětská (jiné údaje z té doby nejsou) úmrtnost pohybovala kolem 500 promile, demografické plýtvání bylo regulováno vysokou mortalitou. U nás jen zavedení povinné školní docházky snížilo dětskou úmrtnost na polovinu. Nelze bloumat historií jen tak, jak se zrovna hodí. A světem také ne.

Autor je lékař