Prakticky každý den slýcháme z masmédií, do jaké katastrofy se s důchody řítíme, že kvůli stárnutí populace na ně nebudou peníze, že důchodová kapitola je největším kamenem na krku státního rozpočtu, který těžkne a těžkne, až stát uškrtí. A proto slyšíme od ekonomů, politiků a dalších mudrců neustálé nabádání, ať si mladí začnou zavčas spořit na stáří, poněvadž spoléhat se na stát už nebude možné, jsme svědky neustálých parlamentních hádek poslanců, kde se důchodová reforma používá jako klacek opozičních stran proti vládním a naopak.

Sice nejsem ekonom, ale možná právě proto mi připadly všechny tyto úvahy a parlamentní hádky nějak podivné. Ano, předpokládají, a oprávněně, že počet důchodců se dramaticky zvýší, ale zároveň, a to určitě chybně, vůbec nepočítají s tím, že se zvýší i státní příjem.

A protože, nejsa ekonomem, ani demografem, ani statistikem a z matematiky jsem složité úrokování dávno zapomněl, obrátil jsem se na AI, na tu nejjednodušší, kterou mají uživatelé Gmailu zdarma.

Napřed jsem se zeptal, o kolik vzroste počet důchodců za 30 let. I dověděl jsem se, že podle projekce obyvatelstva Českého statistického úřadu se počet seniorů ve věku 65 a více let v následujících 30 letech zvýší přibližně o 36,5 %. V absolutních číslech to znamená nárůst ze současných zhruba 2,27 milionu na cílových 3,1 milionu lidí okolo roku 2055. Prý se k tomu používá kohortně-komponentní metoda (jakživ jsem o ní neslyšel) – populace se rozdělí podle věku a pohlaví (kohorty) a pro každou skupinu se samostatně modelují tři hlavní komponenty: plodnost, úmrtnost a migrace. To povede k tomu, že výdaje na důchody v České republice se za příštích 30 let (kolem roku 2056) v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) zvýší přibližně o 20 % až 30 % oproti současné úrovni, což v absolutních číslech očištěných o inflaci znamená nárůst o stovky miliard korun.

Dobře, tohle všechno známe od ekonomů, politiků a komentátorů, to je ten důvod, proč tvrdí, že příští generace budou bez důchodu. Mně však nepřipadlo logické věnovat se pouze výdajové stránce důchodového účtu a nezabývat se stránkou příjmovou. A proto jsem položil AI další otázky.

Napřed jsem se zeptal, jaký byl průměrný růst HDP, z něhož plyne příjem státní pokladny, za uplynulých 30 let. Tipoval jsem 2 %, ale AI mě příjemně překvapila odpovědí, že dlouhodobý průměrný růst reálného HDP České republiky činí od roku 1993 přibližně 2,3 % ročně, jak vyplývá ze statistik České bankovní asociace. Pokud se podíváme na celosvětový průměr, globální ekonomika rostla za poslední dekády průměrným tempem zhruba 3 % až 3,5 % ročně.

I položil jsem očekávatelnou otázku, o kolik by se tedy za 30 let zvýší HDP České republiky. Odpověď zněla, že při stabilním ročním růstu o 2,3 % by se HDP České republiky za 30 let zvýšil o 97,82 %. Ekonomika by se tak v reálných číslech téměř zdvojnásobila (dosáhla by 1,978násobku původní hodnoty).

A poté jsem zeptal, zda by se tedy mohl starobní důchod za 30 let ještě zvýšit, tedy položil otázku, která, jak se zdá podle jejich veřejných vystoupení, je mimo obzor všech těch oficiálních ekonomů a vládních poradců. A dostal jsem tuto kacířskou odpověď:

Při průměrném ročním růstu HDP o 2,7 % by se za 30 let mohl průměrný důchod zvýšit přibližně o 30 % až 85 % v závislosti na tom, jak výrazně vzroste počet důchodců.

TEDY ZA VŠECH OKOLNOSTÍ JENOM ZVYŠOVAT, NIKOLI SNIŽOVAT!

A na další dotaz mi AI předložila podrobnější modelové scénáře vývoje důchodů:

Pokud by ekonomika (HDP) rostla stabilně o těch průměrných 2,7 % ročně, za 30 let se celkový ekonomický produkt zvýší o 122,4 % (ekonomika bude více než 2,2násobná) – tedy ještě více než v předchozím modelu. Pokud by na důchody směřoval stále stejný podíl HDP, růst průměrného důchodu určí nárůst počtu seniorů:

1) Mírný nárůst počtu důchodců (+20 %): Průměrný důchod by mohl vzrůst o cca 85 %.

2) Střední nárůst počtu důchodců (+40 %): Průměrný důchod by mohl vzrůst o cca 59 % (tento scénář je nejblíže demografickým prognózám pro ČR, kdy silné ročníky ze 70. let odejdou do penze).

3) Vysoký nárůst počtu důchodců (+70 %): Průměrný důchod by mohl vzrůst o cca 31 %

Podle AI tedy důchody nepředstavují žádný budoucí problém. Jsem si však vědom, že AI citovala pouze prognózy na základě nějakých matematických a statistických modelů, ale nemá veřejnost právo být informována i o těchto prognózách, o těchto modelech, když právě takové matematické modely o dopadech klimatické změny, které prý povedou k civilizační katastrofě, jsou na denním pořádku? Copak všichni akademicky vzdělaní ekonomové, vládní poradci a politologové se neumí zeptat AI tak jako já, i když vzhledem ke své profesi by to měli vědět automaticky, když prognózy a matematické modely jsou jejich denním chlebem? Na to mi však AI neodpoví.

Ano, vždy se může objevit nějaká „černá labuť“, ale na druhé straně nikdo nedokáže odhadnout, jakým způsobem zvýší produktivitu ekonomiky AI, jakým způsobem může HDP raketově růst.

Chápu, že je na místě obezřetnost, nabádání k opatrnosti a k šetrnosti, ke spoření na stará kolena, ale předpokládat, že za 30 let bude HDP stejný jako dnes a na tom zakládat katastrofické odhady, je zabedněnost a stupidita.

Nebo úmysl, politický manévr, aby měli politikové v souboji o moc čím šermovat?!

František „Mrož“ Novotný

P. S.: Včera uplynulo 30 dní od podání mé stížnost na zpravodajství ČT, adresované ČT a Radě ČT, že v týdnu od 25. do 30. července 2026 informovalo zkresleně o letních požárech ve Francii, když opomenula fakt, že většinu požárů založili žháři, jak průběžně uvádělo francouzské ministerstvo vnitra, a jen připomínala vedra a sucho, které požáry urychlují, ale nemohu je bezprostředně způsobit, protože samovznícení jsou za vysokých teplot prý schopné jen blahovičníky, ale ty ve Francii nerostou. Jak jsem si ověřil, ČT i Rada ČT mají podle správního zákona a z něho vyplývajících interních předpisů lhůtu 60 dnů, aby na mou stížnost odpověděly. Takže počkám další měsíc, než budu odpovědi urgovat.