Středa 12. února 2025, svátek má Slavěna
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

POČÍTAČE: Linux ...

… open source, jejich problémy a možnost volby

Mám rád open source aplikace. Mám rád svobodu, kterou dávají, i možnost volby. Na svém PC s Windows XP SP2 používám mnoho open source softwaru a samozřejmě i mnoho freewarových aplikací. Ne vždy tomu tak bylo, a tak jsem používal software, který jsem sehnal od kamarádů, asi jako většina uživatelů, minimálně z těch, co s počítači začínají. Pak jsem si ale řekl dost a komerční aplikace, které jsem používal, jsem si zakoupil nebo je nahradil freeware a open source alternativami.

Musím říct, že mnohdy jsou to „alternativy“ skutečně jen v uvozovkách, protože se svým komerčním bratříčkům vyrovnávají nebo je i předčí, případně spektrum funkcí, které nabízí komerční software, je pro mě nevyužitelné a free alternativa mi plně dostačuje.

Musím se přiznat, že mi mnohdy licenční podmínky komerčního softwaru přijdou nesmyslné. Co například bude mít autor z toho, jestli si k PC připojím pět, nebo deset zařízení atd.? Má vůbec šanci se to dozvědět? Nemá. Může jej to nějak ohrozit, když už jsem si jeho software stejně zakoupil? Pochybuji. Zkrátka a dobře se musím přiznat, že mi je mnohem bližší licenční politika svobodného softwaru a licence GNU/GPL. Samotná představa toho, že by lidé měli sdílet myšlenky a informace a ne je tajit, a bránit tak pokroku, je mi taktéž mnohem bližší. Přesto se však neřadím k oněm „fanatikům“, kteří by všude nejraději viděli jen svobodný a pokud možno i nekomerční software a na komerční společnosti hází jen špínu, bez toho, aby uznali, že tito v oboru také něco dokázali a posunuli vývoj někam, kde by třeba dnes nebyl.

Mnohdy se tvrdí, že portace softwaru, který byl původně určený pro operační systém GNU/Linux na platformu Windows může přinést nové uživatele samotnému Linuxu, jelikož uživatelé, již si zvyknou na tento „alternativní“ software, jistě mnohem raději přejdou i na svobodný operační systém, který jim nabízí mnohdy větší možnosti než systém komerční a často i za nulovou cenu. Zčásti je to možná pravda, ale nesdílím tento názor zcela. Domnívám se totiž, že uživatelé systému Windows, kteří jsou – alespoň v oblasti použití na desktopu – ve většině, si nový systém pořizují převážně s novým počítačem formou OEM licence. Tímto tedy již mají operační systém v ceně počítače a neřeší jej. To, co je skutečně zajímá, je dostupnost aplikací, pokud možno zdarma. Tím, že v dnešní době již existuje velké množství freeware a open source aplikací, mají volbu mnohem jednoduší než dříve. Pokud se tedy nejedná o notorické stahovače a „piráty“, pak si mohou do systému nainstalovat skoro veškerý potřebný software (alespoň co se domácího využití týká), a přitom nezaplatit ani korunu. Navíc však mají za sebou onu „jistotu většiny“, že když budou s počítačem potřebovat poradit, pomůže jim kdejaký zkušenější uživatel, kterého znají a který pracuje se stejnou platformou. I to je jeden z důvodů, proč uživatelé volí raději Windows, i pokud dostanou na výběr (nebudeme-li brát v potaz hry, jelikož zdaleka ne všichni hry hrají, a tudíž kvůli hrám systém Windows nepotřebují).

Linux má mnoho výhod plynoucích (odhlédneme-li nyní od *nixové architektury a dalších technických témat) z jeho nižšího rozšíření mezi běžnými domácími uživateli, ale stejně tak z toho plynoucích nevýhod. Ano – existují fóra uživatelů a další možnosti on-line, kde člověku zkušenější uživatelé poradí, ovšem nenalhávejme si, že domácí uživatelé o těchto fórech vědí a budou se na ně v případě problémů obracet. To totiž vyžaduje spoluúčast samotného uživatele, a pokud tento není „počítačový nadšenec“, pak na své spoluúčasti nemá zájem. Pokud se mu něco nedaří u Windows, zavolá kamaráda „nadšence“, který přijde a vyřeší to za něj. V případě Linuxu bude však těžko hledat někoho, kdo mu pomůže a koho zná. Samozřejmě jiné to je v případě, má-li v okolí více „soukmenovců“, ovšem to bývá právě vzhledem k penetraci Linuxu problém.

V oblasti Windows se považuji za poměrně znalého uživatele, kterého už nezaskočí nějaké to zaškobrtnutí systému, porucha v registru atd. Ve většině situací vím, kam sáhnout a jaký postup zvolit, aby to či ono neposlušné zařízení či program fungoval jak má, případně kde, co a jak nastavit k obrazu svému. Přesto mi to nedá a čas od času vyzkouším nějakou free distribuci Linuxu. Bohužel však musím konstatovat, že byť se mi líbí filozofie stojící za tímto systémem, i některé jeho technické vymoženosti, tak stále pro mě ještě není Linux to pravé. Možná je to právě tím, že systém Windows už mám zažitý, a tak když se ocitnu v prostředí Linuxu (nehledě na to, zda v KDE či GNOME) nepřijde mi tento tak intuitivní, což je ovšem samozřejmě dojem subjektivní a dlouholetý uživatel linuxového desktopu to bude cítit přesně obráceně v případě práce ve Windows.

Licenční politika, jež dělá z Linuxu na jednu stranu velmi sympatickou možnost, mu zároveň škodí v tom, že neumožňuje (alespoň v případě většiny distribucí) zahrnout přímo do instalace binární ovladače hardware, zvukové a filmové kodeky, atd. Situace na poli ovladačů je sice už dnes mnohem lepší než dříve a i velké společnosti začínají brát na Linux zřetel, ovšem stále je ještě podpora i kvalita ovladačů mnohdy diskutabilní. O to víc zasluhují pochvalu a obdiv všichni ti, kteří se věnují vývoji open source ovladačů a díky nimž dnes funguje velká část hardwaru, byť samotní výrobci byli na ovladače skoupí.

Dalším problémem je neřízenost vývoje a mnohdy i spory samotných vývojářů. Samozřejmě, že GNU/Linux je jako živý organismus a jako takový se vyvíjí a je potřeba dát možnost zaznít všem názorům, ovšem navenek to na nezkušeného uživatele může působit i negativně. Samozřejmě toto se týká zejména systému jako celku – pokud jde jen o jádro, pak tam je nějaký směr vývoje poměrně daný.

Myslím, že – byť se to některým „fanatikům“ svobodného softwaru nemusí líbit – tak samotnému GNU/Linuxu prospívá to, že v současné době za ním stojí vícero velkých společností. Ano, tyto do podobného projektu jdou hlavně s vidinou nějakého toho dolaru, který z toho bude plynout do firemní pokladny, ovšem právě velké společnosti mohou dát vývoji a systému jako takovému nějaký ucelený směr a zároveň stát za podporou uživatelů. Nemám nic ani proti dohodám s Microsoftem, které se staly předmětem velkých sporů, jak mezi vývojáři linuxových aplikací, tak v komunitě uživatelů. Je samozřejmé, že MS z toho má prospěch – stejně tak jako společnosti stojící za Linuxem – ovšem pokud to povede k větší interoperabilitě, případně k tomu, že do distribucí, za nimiž tyto velké společnosti stojí, budou už při instalaci zavedeny všechny dostupné ovladače či kodeky, a zprovozněny tak funkce, nad jejichž zprovozněním bude běžný uživatel sám často tápat, pak je to jen a jen dobře.

Sám držím GNU/Linuxu palce a přeji mu mnoho spokojených uživatelů, byť pro mě se zatím primárním systémem nestal. Věřím, že podaří-li se vyřešit některé licenční a patentové spory (bez ohledu na jejich oprávněnost či neoprávněnost) a podaří-li se též vést vývoj koordinovaným (v rámci možností) směrem, pak se z Linuxu může stát plnohodnotný systém pro desktop i pro větší skupinu lidí, než jen pro ty, kterým je plnohodnotným desktopem už dnes.

http://djsnail.bloguje.cz

Aston Ondřej Neff
12. 2. 2025

Česká sněmovna je všechno, jenom ne hezká.

Karel Wágner
12. 2. 2025

Technologie pro 3D tisk se využívá i na stavbách.

Lubomír Stejskal
12. 2. 2025

Podrobnosti příběhů plných hrdinství a odvahy, ale také zmaru.

Alexander Tomský
12. 2. 2025

Trump bombasticky napadá zažitá konvenční moudra.

Aston Ondřej Neff
10. 2. 2025

Babišovi se můžeme smát, že prohlašuje „Green Deal je mrtvý“.

Ondřej Neff
11. 2. 2025

Janě Maláčové se nepodařilo zvrátit situaci SOCDEM.

Marian Kechlibar
10. 2. 2025

Gaza má skutečně nejlepší pláže v celém východním Středomoří.

Tomáš Vodvářka
11. 2. 2025

Budu bit, haněn, osočován, skandalizován jako zastydlý boomer.

Tomáš Břicháček
11. 2. 2025

Nedávné krize pomohly zelené plány posílit a urychlit.

Lidovky.cz, ČTK
11. 2. 2025

Fotbalisté Realu Madrid vstoupili úspěšně do vyřazovací fáze Ligy mistrů, ve sledovaném šlágru...

Josef Kopecký
11. 2. 2025

Sněmovnu paralyzovala v úterý přes sedm hodin diskuse o tom, čím se poslanci vlastně budou zabývat....

Lidovky.cz, ČTK
11. 2. 2025

Českým fotbalovým klubům, jejichž hráči se zúčastnili loňského mistrovství Evropy v Německu,...

ČTK, Lidovky.cz
11. 2. 2025

Slovenský premiér a předseda strany Směr-SD Robert Fico oznámil, že navrhne změny ve vládě. A to...

pari Anna Pařízková
11. 2. 2025

Policie v italském Palermu zatkla v úterý při rozsáhlém zásahu přibližně 180 lidí, což dokazuje, že...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz