POČÍTAČE: Linux ...
… open source, jejich problémy a možnost volby
Mám rád open source aplikace. Mám rád svobodu, kterou dávají, i možnost volby. Na svém PC s Windows XP SP2 používám mnoho open source softwaru a samozřejmě i mnoho freewarových aplikací. Ne vždy tomu tak bylo, a tak jsem používal software, který jsem sehnal od kamarádů, asi jako většina uživatelů, minimálně z těch, co s počítači začínají. Pak jsem si ale řekl dost a komerční aplikace, které jsem používal, jsem si zakoupil nebo je nahradil freeware a open source alternativami.
Musím říct, že mnohdy jsou to „alternativy“ skutečně jen v uvozovkách, protože se svým komerčním bratříčkům vyrovnávají nebo je i předčí, případně spektrum funkcí, které nabízí komerční software, je pro mě nevyužitelné a free alternativa mi plně dostačuje.
Musím se přiznat, že mi mnohdy licenční podmínky komerčního softwaru přijdou nesmyslné. Co například bude mít autor z toho, jestli si k PC připojím pět, nebo deset zařízení atd.? Má vůbec šanci se to dozvědět? Nemá. Může jej to nějak ohrozit, když už jsem si jeho software stejně zakoupil? Pochybuji. Zkrátka a dobře se musím přiznat, že mi je mnohem bližší licenční politika svobodného softwaru a licence GNU/GPL. Samotná představa toho, že by lidé měli sdílet myšlenky a informace a ne je tajit, a bránit tak pokroku, je mi taktéž mnohem bližší. Přesto se však neřadím k oněm „fanatikům“, kteří by všude nejraději viděli jen svobodný a pokud možno i nekomerční software a na komerční společnosti hází jen špínu, bez toho, aby uznali, že tito v oboru také něco dokázali a posunuli vývoj někam, kde by třeba dnes nebyl.
Mnohdy se tvrdí, že portace softwaru, který byl původně určený pro operační systém GNU/Linux na platformu Windows může přinést nové uživatele samotnému Linuxu, jelikož uživatelé, již si zvyknou na tento „alternativní“ software, jistě mnohem raději přejdou i na svobodný operační systém, který jim nabízí mnohdy větší možnosti než systém komerční a často i za nulovou cenu. Zčásti je to možná pravda, ale nesdílím tento názor zcela. Domnívám se totiž, že uživatelé systému Windows, kteří jsou – alespoň v oblasti použití na desktopu – ve většině, si nový systém pořizují převážně s novým počítačem formou OEM licence. Tímto tedy již mají operační systém v ceně počítače a neřeší jej. To, co je skutečně zajímá, je dostupnost aplikací, pokud možno zdarma. Tím, že v dnešní době již existuje velké množství freeware a open source aplikací, mají volbu mnohem jednoduší než dříve. Pokud se tedy nejedná o notorické stahovače a „piráty“, pak si mohou do systému nainstalovat skoro veškerý potřebný software (alespoň co se domácího využití týká), a přitom nezaplatit ani korunu. Navíc však mají za sebou onu „jistotu většiny“, že když budou s počítačem potřebovat poradit, pomůže jim kdejaký zkušenější uživatel, kterého znají a který pracuje se stejnou platformou. I to je jeden z důvodů, proč uživatelé volí raději Windows, i pokud dostanou na výběr (nebudeme-li brát v potaz hry, jelikož zdaleka ne všichni hry hrají, a tudíž kvůli hrám systém Windows nepotřebují).
Linux má mnoho výhod plynoucích (odhlédneme-li nyní od *nixové architektury a dalších technických témat) z jeho nižšího rozšíření mezi běžnými domácími uživateli, ale stejně tak z toho plynoucích nevýhod. Ano – existují fóra uživatelů a další možnosti on-line, kde člověku zkušenější uživatelé poradí, ovšem nenalhávejme si, že domácí uživatelé o těchto fórech vědí a budou se na ně v případě problémů obracet. To totiž vyžaduje spoluúčast samotného uživatele, a pokud tento není „počítačový nadšenec“, pak na své spoluúčasti nemá zájem. Pokud se mu něco nedaří u Windows, zavolá kamaráda „nadšence“, který přijde a vyřeší to za něj. V případě Linuxu bude však těžko hledat někoho, kdo mu pomůže a koho zná. Samozřejmě jiné to je v případě, má-li v okolí více „soukmenovců“, ovšem to bývá právě vzhledem k penetraci Linuxu problém.
V oblasti Windows se považuji za poměrně znalého uživatele, kterého už nezaskočí nějaké to zaškobrtnutí systému, porucha v registru atd. Ve většině situací vím, kam sáhnout a jaký postup zvolit, aby to či ono neposlušné zařízení či program fungoval jak má, případně kde, co a jak nastavit k obrazu svému. Přesto mi to nedá a čas od času vyzkouším nějakou free distribuci Linuxu. Bohužel však musím konstatovat, že byť se mi líbí filozofie stojící za tímto systémem, i některé jeho technické vymoženosti, tak stále pro mě ještě není Linux to pravé. Možná je to právě tím, že systém Windows už mám zažitý, a tak když se ocitnu v prostředí Linuxu (nehledě na to, zda v KDE či GNOME) nepřijde mi tento tak intuitivní, což je ovšem samozřejmě dojem subjektivní a dlouholetý uživatel linuxového desktopu to bude cítit přesně obráceně v případě práce ve Windows.
Licenční politika, jež dělá z Linuxu na jednu stranu velmi sympatickou možnost, mu zároveň škodí v tom, že neumožňuje (alespoň v případě většiny distribucí) zahrnout přímo do instalace binární ovladače hardware, zvukové a filmové kodeky, atd. Situace na poli ovladačů je sice už dnes mnohem lepší než dříve a i velké společnosti začínají brát na Linux zřetel, ovšem stále je ještě podpora i kvalita ovladačů mnohdy diskutabilní. O to víc zasluhují pochvalu a obdiv všichni ti, kteří se věnují vývoji open source ovladačů a díky nimž dnes funguje velká část hardwaru, byť samotní výrobci byli na ovladače skoupí.
Dalším problémem je neřízenost vývoje a mnohdy i spory samotných vývojářů. Samozřejmě, že GNU/Linux je jako živý organismus a jako takový se vyvíjí a je potřeba dát možnost zaznít všem názorům, ovšem navenek to na nezkušeného uživatele může působit i negativně. Samozřejmě toto se týká zejména systému jako celku – pokud jde jen o jádro, pak tam je nějaký směr vývoje poměrně daný.
Myslím, že – byť se to některým „fanatikům“ svobodného softwaru nemusí líbit – tak samotnému GNU/Linuxu prospívá to, že v současné době za ním stojí vícero velkých společností. Ano, tyto do podobného projektu jdou hlavně s vidinou nějakého toho dolaru, který z toho bude plynout do firemní pokladny, ovšem právě velké společnosti mohou dát vývoji a systému jako takovému nějaký ucelený směr a zároveň stát za podporou uživatelů. Nemám nic ani proti dohodám s Microsoftem, které se staly předmětem velkých sporů, jak mezi vývojáři linuxových aplikací, tak v komunitě uživatelů. Je samozřejmé, že MS z toho má prospěch – stejně tak jako společnosti stojící za Linuxem – ovšem pokud to povede k větší interoperabilitě, případně k tomu, že do distribucí, za nimiž tyto velké společnosti stojí, budou už při instalaci zavedeny všechny dostupné ovladače či kodeky, a zprovozněny tak funkce, nad jejichž zprovozněním bude běžný uživatel sám často tápat, pak je to jen a jen dobře.
Sám držím GNU/Linuxu palce a přeji mu mnoho spokojených uživatelů, byť pro mě se zatím primárním systémem nestal. Věřím, že podaří-li se vyřešit některé licenční a patentové spory (bez ohledu na jejich oprávněnost či neoprávněnost) a podaří-li se též vést vývoj koordinovaným (v rámci možností) směrem, pak se z Linuxu může stát plnohodnotný systém pro desktop i pro větší skupinu lidí, než jen pro ty, kterým je plnohodnotným desktopem už dnes.
