Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Družstevní podnik byl v podmínkách kapitalistické ekonomiky začátku 90tých let nezvladatelná hrůza, zejména, když každý člen družstva měl jeden hlas na valné hromadě. Tím velení pana Čuby přestalo fungovat. Tehdy bylo řešením pouze s.r.o., nebo a.s., jenže taková transformace Čubovi nestála za námahu. Jednodušší bylo založit novou firmu bez družstevníků.

Podstatný opomenutý fakt od autora článku: Steve Jobs žil v USA, zatímco František Čuba žil v ČSSR, později v ČR.

Teprve po uvědomění si této podstatné skutečnosti, můžete správně interpretovat autorovo sdělení: "... Steve Jobs byl vizionář, dokázal prosadit nový vynález Applu, chytrý telefon iPod, a malou ovocnářskou firmu postavit na špičku technologického i podnikatelského světa. František Čuba je rozporuplnou postavou. ...."

Podobně bychom například mohli zmínit to, že k tomu, aby například rakety Starship vzlétly a světová družicová internetová síť Starlink mohla úspěšně fungovat, musel se významný inovátor Elon Musk přesunout z Jižní Afriky do USA. V USA Elon Musk pak musel pracovat jako Superman (aby se k jakési zajímavosti vypracoval), v Jižní Africe by tvořivý Elon Musk velmi pravděpodobně neuspěl, ani kdyby tam pracoval jako super-Superman.

Od Františka Čuby jsem slyšel docela zajímavou definici podnikatelství. Volně cituji Čubu: "Neexistuje socialistické podnikání a kapitalistické podnikání. Podnikání je prostě podnikání. K tomu, aby podnik (pracovitého) podnikatele v daném prostředí uspěl, musí podnik navázat potřebné kriticky důležité vztahy se svým okolím."

O velmi specifických vztazích Agrokombinátu Slušovice s Čubovi daným prostředí ČSSR dodnes svědčí dosud existující krátký úsek dálnice postavený do Slušovic. .... (následovalo by dlouhé zajímavé povídání).

Z rozporuplnějšího počítačového pracovníka Agrokombinátu Slušovice lze považovat Stanislava Devátého, který (před listopadem 1989) držel po dobu téměř jednoho měsíce protestní hladovku.

Slušovice "vyráběly" počítače tak, že na kapitalistickém trhu nakupovaly výběhové komponenty za pár šupů a ty ve Slušovicích poskládali do funkčních počítačů a prodali socialistikým subjektům za ceny nových počítačů. Vlastní slušovické výroby a úpravy programů byly pouze na začátku, kdy Slušovice montovaly ještě osmibitové počítače. protože u těch byly úpravy hardwaru a vlastní softvér nutností. Osmibitové počítače inzerovali ještě po sametu, kdy to jinak už byl definitivně výprodejový hardware za pár šupů a konkurence už vesměs prodávala mnohem lepší a pokrokovější PC verze286.

Do Sametu si to Slušovice mohly dovolit, protože Čuba u komunistů vyběhal narušení státního monopolu na obchod se Západem a na hospodaření s devizami a na nutnost držet se pětiletých plánů. Byli tehdy jako jediní v Československu schopni pružně a rychle na objednávku a mimo plán, dodávat západní výpočetní techniku, sice zastaralou, ale stále mnohem kvalitnější a spolehlivější, než byly schopny dodat státní podniky výpočetní techniku vyráběnou v socialistické RVHP, kteří navíc byli vázáni pětiletými bilančními plány.

Po Sametu se objevila spousta nových malých firem plus filiálky zahraničních firem, které dělaly totéž, ale často mnohem rychleji, kvalitněji a levněji. Navíc v té době obrovský, pomalý , neflexibilní tučný podnik Slušovice začal trpět odchody, lidi už k podnikání a vydělávání nepotřebovali záštitu Čuby a Slušovic, mohli podnikat čistě jen na svém a výdělky potom byly taky jen jejich a si jako odchodné ze Slušovic všelijakými cinknutými zakázkami vzali nějakou "trošku" toho slušovického "tuku" na rozběh toho svého podnikání.

Předně si připusťme, že naše izolace od Západu byla před r. 89 mnohem důkladnější nežli izolace NDR, Maďarska a Polska. V takto nastavených poměrech mezi vyspělým Západem a námi pak nepochybný přínos Slušovic po roce 89 spočíval v připravenosti jejích PC specialistů na aplikaci počítačové techniky ve zcela novém a pro mnohé neznámém prostředí technické, technologické a ekonomické transformace, kterou měla po revoluci naše republika projít. Řada jejích pracovníků se rozprchla po republice a zakládala firmy a obchody, bez jejichž existence bychom se tehdy ocitli zcela v moci zahraničních firem. Že vše neprobíhalo zcela košér, tomu se není co divit, neboť jsme tehdy (stejně jako dnes) vše (volky - nevolky) dědili po předchozím režimu.

Dejme věcem konečně takovou váhu, kterou si zaslouží.

V osmdesátých letech koloval vtip: Co bude za pár let v encyklopedii u hesla Gusáv Husák? "Bezvýznamný politik, žijící v době Karla Gotta na území JZD Slušovice".

Článek cudně mlčí o přínosu Václava Havla (temné slušovické nitky prorůstají naším potravinářstvím) a Stanislava Devátého k likvidaci AK Slušovice.

Jenom ten rozpad trochu urychlili.

Slušovičtí podnikali polokapitalisticky. Za socíku, kdy ani toto jiné socialistické podniky nemohly, měli na toto podnikání defakto zaručený monopol a tak mohli dávat vysoké ceny a mít vysoké tučné výdělky.

Ale po Sametu nové firmy byly dravější, efektivnější, flexibilnější a Slušovice obrovské, pomalé a málo efektivní. Navíc spousta lidí ve Slušovicích uvažovala pořád socialisticky a začali slušovickému kolosu pouštět žilami všelijakými cinknutými zakázkami a sami za peníze takhle vydělané ze Slušovic potom podnikat na vlastní triko.

Bez slušovické podnikové banky by byl mnohem obtížnější vznik nových českých bank na počátku devadesátých let. Na bázi podnikové banky vyvinuli systém Derby, který implementovali do vznikajících bank.

Z mojí osobní zkušenosti mohu zodpovědně říci, že tenkrát neexistovala instituce, která by byla schopná nám poradit s čímkoliv, co se bankovnictví týče, Ceskou národní banku nevyjímaje. Museli jsme shánět i podobu příkazů k úhradě a dalších dokladů,vytvořit systematiku číselníků pro potřebu identifikace klientů a zejména pro účetnictví banky.

Kdo pochopil fungování systému Derby /na ústecku jsem to ve vší skromnosti, byla já/pochopil fungování banky. Byla jsem u založení dvou nových bank. K tomu aby banka mohla začít fungovat a otevřít pobočky byla potřeba práce pouhých tří lidí. Informatik, já za provoz a zástupce Slušovic.

Zdravím paní Krejčovou, asi jsme se tehdy znali

O Slušovicích svědčí jediné:

V okamžiku, kdy byl tento skvěle organizovaný podnik s obrovskými obraty a zisky vystaven volnému trhu, reprezentovaného často malými firmičkami s nulovým kapitálem, rozsypal se jako domeček z katet.

Přišel o výhody vyhrazené pouze jemu, tak si ho vedoucí pracovníci rozebrali.

"Firma, která vlastnila mj. zkušební okruh pro testování vozů Audi, dostihovou dráhu a leteckou společnost Air Moravia, nepřežila změnu režimu a transformaci zemědělských družstev."

Nepřežila to, že co dříve směla jen ona, směl náhle každý.

Čubovo impérium se po převratu vyšetřovalo v různých kauzách, ale nikdo nikdy nic pořádně nedokončil. Nebyl zájem nebo spíš někteří nechtěli... Pravda je někde v...

To vyšetřit ani nešlo. Spousta dnes trestných věcí typu všelijakých zpronevěr a "malých domů" byla legální, evidence byly mizerné a nemusely se ze zákona dělat a lidi byli třeba často vázání mlčením i nějakými hrozbami typu fyzické likvidace. Lépe se to mohlo šetřit až nějak po prvních deseti letech takzvaných "divokých devadesátek", ale to už zase dostupné záznamy a důkazy z té doby byly dávno fuč, firemní doklady z dávno zaniklých firem dávno prošly papírenskými stoupami a lidi ztratili paměť atd.

Asi bych potřeboval krátké školení v akciových trzích. Byla-li cena akci $22 a dnes je $193 tak vidím nárůst na necelý desetinásobek. Za $1000 bych nakoupil 45,5 akcie, které by dnes měly cenu necelých $9000. Kruci, kdy jsou ty miliony? Nebo berete v potaz nějaké pákové deriváty?? dělení akcií?