Před třemi lety jsem otevírala vánoční glosu verši z české lidové hry: „Z Nazareta vyšli/ do Betléma přišli/ Josef s manželkou svou/ převelmi těhotnou.“ Letos k nim přidám zásadní sdělení: v roce 2023 se u nás narodilo nejméně dětí od roku 2001, něco přes 91 000, počet byl o 10 000 nižší než v roce 2022. Čísla za rok 2024 zatím nejsou kompletní, ale dětí se rodí pořád málo a odborníci hovoří o zavírání malých porodnic, které nesplňují akreditační kritéria, tedy 600 porodů za rok.

Zásadní je zřejmě fakt, že ženy odkládají rození dětí na pozdější dobu kvůli studiu, kariéře a zajištění, a některé se minou se svým reprodukčním obdobím. V dobách mého mládí byla prvorodička po třicítce automaticky považovaná za problémovou. I dnes je odběr plodové vody kvůli genetickým vadám doporučován všem ženám po pětatřicítce. Jakkoli se prodloužila délka dožití, jakkoli některé dnešní babičky vypadají jako starší sestry svých dcer a moderní medicína dokáže individuální zázraky, spoléhat na ně plošně a ignorovat biologické hodiny není rozumné. Mnohé ženy to bohužel zjistí pozdě a vymodleného zázraku se nedočkají.

S vyšším věkem, životním prostředím i stresem posledních let souvisí také zvyšující se počet rizikových těhotenství a předčasných porodů. Ano, i nedonošené děti s nízkou porodní váhou dnes dokážou lékaři vypiplat v inkubátoru, ale nic nenahradí matčino břicho. Hospitalizace rizikově těhotných, jimž hrozí předčasný porod, je však finančně velmi náročná, což nepochybně ovlivňuje i politiku zdravotních pojišťoven.

Jistým faktorem snižující se porodnosti jsou zřejmě i moderní ideologie, které ovlivňují především vysokoškoláky. Bludiště genderových dysforií, teorií o vlivu přelidněnosti na klima a k tomu vysoké procento duševních chorob a lability u mladých lidí opravdu není tím správným podhoubím pro plození dětí. K tomu připočtěme nekončící válku za humny, hospodářskou a politickou krizi v největších evropských zemích, stoupající drahotu potravin a bydlení a všeobecný společenský a generační nesoulad. Přesto věrozvěsti šťastných zítřků bez uzardění tvrdí, v jak úžasné době žijeme.

Blíží se Vánoce a každoroční cesta Marie a Josefa do Betléma, mně se však připomněl jiný biblický příběh, starozákonní báje o zkáze hříšné Sodomy. „Najdu-li v Sodomě, v tom městě, padesát spravedlivých, prominu kvůli nim celému místu,“ slíbuje Hospodin Abrahamovi. Schopný vyjednavač tak dlouho licituje, až vyrazí z Hospodina slib, že Sodoma nezanikne díky deseti spravedlivým. My však z Bible víme, že Hospodin deset spravedlivých nenalezl.

Vánoce jsou svátky zázraků a čerstvě narozené naděje. Věřme, že v našem světě, v naší zemi i v našem městě najde Hospodin svých deset spravedlivých a znovu nám pošle svého syna, aby vykoupil naše hříchy a přinesl nám radost i víru v budoucnost. Věřme, že se letos Ježíšek i v našem chlévě znovu narodí.

Psáno pro MF Dnes, 23. 12 2024