Foto: www.wetterzentrale.de, data: ECMWF

„Špagetový“ graf teploty ve 2 m nad zemí (nahoře) a šestihodinových srážek (spodní část obrázku) pro lokalitu Ostrava, předpověď modelů ECMWF.

Abychom příliš neplašili: Takovýto scénář není příliš pravděpodobný, ale to samé se dá říci o mnoha extrémních jevech, pokud je modely věští více než pět až deset dní dopředu. O co se tedy jedná?

Na úvodním obrázku je tzv. „špagetový“ graf, který znázorňuje 52 výpočtů teploty a srážek pro Ostravu z pondělí 5. ledna 2026, výpočet je z numerických modelů Evropského střediska pro střednědobou předpověď, což je snad nejkvalitnější centrum pro předpověď počasí na světě. Tlustá zelená křivka odpovídá takzvanému hlavnímu běhu s nejjemnějším rozlišením (horizontálně 9 km), bílá je průměr padesáti scénářů, které se liší kromě hrubšího rozlišení nepatrnými odchylkami vstupní analýzy, což zhruba odpovídá nejistotě naší schopnosti atmosféru v celé její komplexnosti „změřit“. Navíc je mezi těmi modely ještě jeden modelový běh (modrá tlustší čára), který má identické rozlišení jako oněch padesát, ale stejnou (“neperturbovanou“) vstupní analýzu jako hlavní běh.

Horní část grafu zobrazuje teplotu ve výšce 2m nad modelovým povrchem, na spodní části grafu jsou šestihodinové srážky. Předpověď teploty hlavního běhu (tlustá zelená linie) ukazuje nástup extrémně mrazivého počasí, které by mělo nastat zhruba v druhé polovině ledna. Zároveň ale vidíme, že se jedná o velmi vychýlený, a tudíž značně nepravděpodobný scénář, naprostá většina modelových běhů naznačuje pro druhou polovinu ledna teploty zhruba kolem nuly nebo slabě pod nulou.

Co to tedy znamená? Je to spíše připomínka toho, že ani v současné éře, kdy některá média stále vybubnovávají tzv. hrozbu globálního oteplování, nelze vyloučit extrémně mrazivé počasí, které by po předchozí éře mírných zim představovalo hodně velké a nepříjemné překvapení. A tudíž se na takovéto případy, byť vzácné, musíme připravit.

I proto je nutné považovat současné bezhlavé upřednostňování tzv obnovitelných či občasných zdrojů energie, závislých na počasí, spíše za ohrožení energetické bezpečnosti. V případě, že by sem pronikl takto studený vzduch, a navíc třeba ještě napadl sníh, tak nám fotovoltaika vyrobí jen zcela zanedbatelné množství energie, které navíc budeme potřebovat podstatně více. Větrné elektrárny mohou navíc zamrzat, problémům se nemusejí při těchto teplotách navíc vyhnout ani konvenční zdroje, zvláště při očekávaně vyšších nárocích na dodávku energie.

Není to předpověď ve smyslu „přijde sibiřská zima“, ale „připravujme se i na tento scénář“. Může to přijít klidně letos, nebo až za dvacet let. Ale i tak očekávejme, že případné extrémní mrazy budou v mediálním prostoru způsobeny „klimatickou změnou“.