Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Nemci měli vždycky blbej vkus, zejména co se popu týče. To bez jakékoli ideologie. Komerce ano, vkus ne.

Osvícení Němci to prostě jinak neumí, vždy jen ode zdi ke zdi:

Od Luthera k Marxovi, od Marxe k Hitlerovi, od Hitlera k Merkele, od Merkely k Bundeskalifatu...

Sám se někdy bavím tím, že se snažím dohledat originály šlágrů, které mne z rádia provázely mým děstvím a mládím. Protože já nikterak hudebně uvědomělými rodiči nedisponoval, u nás hrálo to, co Československý rozhlas připravil. Svůj hudební vkus jsem tak objevoval a tříbil až mnohem později, jako -cetiletý.

Karel Gott není zrovna moje krevní skupina, ale přesto je pro mne připomenutí přínosné. Na trhu je od loňska kniha rozborů písní Pink Floyd; trošku jsem na ni pozapomněl, ale teď jsem si uvědomil, že ji nutně potřebuji. Ach jo, zase tisícovka v háji...

Dnes umělci již disponují rozmanitějšími prostředky, jak si iluzi ráje přivodit. Taky ufetovat se k smrti je dnes již standardní formou euthanázie po americku. Musím se tak i mnohých umělců zastat. Prostě nebylo jejich vinou, že se jim nepodařilo objevit pravý smysl života načež svou životní derniéru zakončili autoeuthanázií.

Je hezké, že se tím někdo vůbec zaobírá. Dvě drobné připomínky: protože jsem nahrávku Evy Pilarové Jdou domů vojáci svého času pro Supraphon produkoval a po jejím zákazu se hledalo, co s tím dál dělat, navrhl Jiří Štaidl, aby text upravil jeho kamarád Vladimír Poštulka, protože jemu se do toho nechtělo. Proto jsou jaké textaři na desce uvedeni oba dva. A Iglesias není Julius (to byl Cesar), ale Julio.

díky

Gottovo umělecké "Když jsem já byl tenkrát kluk" je v podstatě obdobou Matuškova cajdáku "Už koníček pádí".

Akorát že Karel na to svoje dětství vzpomínal v domovině, zatímco Walda si po letech uvědomil, že tou zemí mlíka a buclatejch krav vlastně myslel Floridu.