Pokaždé, když otvírám PET láhev, se naštvu. Před rokem se zavedl historický vynález, víčko pevně připojené k PET láhvi. Pokusím se vysvětlit, proč mi to vadí. Podle informací z internetu se ročně v České republice prodá 1,5 miliardy PET láhví, samozřejmě s víčkem. Deset až třináct procent víček se nedostane do recyklace. Pro zjednodušení budu uvažovat, že se recykluje 100% prodaných láhví, a předpokládat, že se ztratí 10% víček. Z toho vyplývá, že celá tato monstrózní akce zachrání 150 milionů víček před osudem horším než smrt.

Pokusil jsem si přiblížit, kolik váží oněch 150 milionů víček. Moudrý strýček Google pohovořil, že víčko váží cca 2 gramy a tudíž 500 víček přibližně kilogram. Po podělení mi vychází, že se zachrání 300 tisíc kilogramů víček. Jsem jen prostý člověk a i takové číslo je mimo moji představivost a tak si ho raději převedu na tuny. Jde celkově o 300 tun, což je z hlediska celé republiky prd. Tolik váží třeba polystyren pro zateplení pár paneláků.

Na skládce se platí kolem 2 tisíc korun za tunu odpadu podobných vlastností. Nakonec zjišťuji, že ušetříme našemu národnímu hospodářství odpad v hodnotě přibližně 600 tisíc korun, což je pro představu cena ojeté Octavie.

Jediné, co mi po tomto početním výkonu napadá, že je to jen pokus dožrat národ a dokázat, že pokud se EU rozhodne vnutit jakoukoliv blbost, musíme ji poslechnout.

Rád bych tedy navrhl další zlepšení. Po konzultaci na skládce pracovníci jistě připustí, že deset procent bot se vrací zpět nikoliv jako celý pár, ale jen jedna jediná bota. A z tohoto důvodu by se mohly i boty prodávat jako neoddělitelný pár. Samozřejmě tak, aby vkusně navržený řetěz umožňoval dělat kroky nejméně jeden metr dlouhé a je možno po úspěšném hlasování v Europarlamentu jej prodloužit či zkrátit. Dají se sice očekávat počáteční potíže, ale jistě se zvládne chůze v davu i v lese.

Jistě budou mnozí škarohlídi ze začátku protestovat, podobně jako tomu bylo u víček. A ejhle – zvykli si. Ale pokud jde o iritaci národa, jsme na dalším levelu.

Vzpomínáte na symboliku názvu nádherného Menzelova filmu „Skřivánci na niti“?