Pátek 13. listopadu 2026, svátek má Tibor

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

OSUD: Ukrajinský příběh.

Sestaveno z kusého vyprávění, nejistých informací, když o neštěstí se špatně mluví.

Žily byly v Mariapolu na Ukrajině, ve vlastním domku nedaleko moře, matka Ola, její šestnáctiletá dcera z prvního manželství, kdy manžel zemřel Bohdana a Milana, asi šestiletá z druhého manželství, kde o něm víme jen to, že manželovi chybí jedna ruka. Domek už neexistuje. Otec Oly, zemřel krátce po přepadení Ukrajiny Rusy, byl nemocný a bezmocný a za ostřelování, bez vody, elektriky, tepla, mu nemohla být poskytnuta žádná péče. Matka Oly zůstala v Mariapolu, kde bydlí nevím a má samozřejmě ruskou státní příslušnost.

V Mariapolu údajně probíhaly nejtěžší boje. Snad odtud se traduje vzkaz ukrajinských vojáků na nabídku kapitulace : „Merde!“

Ola je absolventka nějaké ekonomické, vysoké školy a pracovala snad v bance, Bohdana chodila do školy. Společně i s manželem, emigrovali všichni do Česka, kde se manžel hned na dva roky ztratil a nedával na rodinu ani kačku. Po peripetiích po Česku skončila Ola a děti v domku patřícím katolické církvi, sloužícím jako zázemí kostela, místními zvaném „ domeček“. Sloužil farníkům k setkávání, pěveckému sboru k nácvikům, atp.

Domeček má v přízemí asi dvě větší místnosti, s kuchyňkou a sociálkou a podkroví, kde byl zahájen pokus o přeměnu na byt. A toto podkroví je příbytkem rodinky už skoro 2 roky.A na jak dlouho se neví. Bydlí tam zadarmo a to se některým farníkům zajídá, když Ola se straní lidí, hlavně k vůli jazykové bariéře. Nejlíp česky umí Milana přes školku a školu.

Chování místních se dělí na slušné, vstřícné, pomáhající a na nevrlé, pomluvy opakující, což je opravňuje k tomu, aby nic pro ně nedělali.

Ola samozřejmě nemůže najít práci, když nezvládá jazyk a tak si zaplatila kurs češtiny, bratru za 25 tisíc, a pak přes agenturu dostala práci jako uklizečka v nemocnici s výdělkem 16 tisíc měsíčně, která jí skončila. Zaplatila si kurs sanitářky asi za 10 tisíc a má naději pokračovat jako sanitářka za 17 tisíc měsíčně.

Domeček je na naší ulici a přes malou Milanku jsme navázali s rodinou kontakt, hlavně má žena se starala. Hračky pro Milanu, ošacení, nějaký peníz, buchty, výlety autem do okolí Ostravy, třeba do lázní Klimkovice nebo na zámek Raduň.

Moje žena nabídla i doučování češtiny, ale tam to nějak nedopadlo. Přispěli jsme ve sbírce na studium Bohdany.

Teď o nás.

Naše celodenní práce je charakterizována s ohledem na věk snahou, nepotřebovat pokud možno lhostejný, okolní svět a přežít do dalšího dne. Je to čím dál těžší, věci, co jsme je běžně dokázali, už běžně nedokážeme. A teď si Ola esmeskou nebo mailem, domluvila s mou ženou návštěvu u nás. Žena je přivítala pohoštěním a skvělými 3 páry vlastnoručně pletených, vlněných ponožek. Přišly vhod, líbily se. I ony přinesly drobné dárky. Smyslem návštěvy byly zprávy o dalším zhoršení jejich situace, což se zdá na první pohled nemožné.

Z ničeho nic se vrátil manžel, nastěhoval se k nim jako další břemeno pro Olu, která už k němu nic necítí, dospívající Bohdaně vadí a on sám není schopen ničím přispět. Seděly u nás 3 hodiny, nechtělo se jim od hořícího krbu zpátky do kamrlíku s dvěma postelemi a pro nás vznikl otazník.( Pro doplnění- krb hořel proto, že nám nefunguje plynový kotel a okolní, lhostejný svět nemá řemeslníky.)

Chtěly se jen vypovídat a ulevit bolesti, nebo něco od nás očekávaly? Od nás, co se sami sotva držíme nad vodou?

Když Ola odcházela, řekla něco jako, že si s tím bude muset poradit sama tak, jak se vším ostatním. Je to pravda, ani radu pro ni nemáme. To vzduchoprázdno, ve kterém se nacházejí, nemá řešení.

Ola dokonce uvažovala o návratu do Mariapolu za matkou, ale podle zpráv, které si ukrajinská komunita vyměňuje, to nejde. Musela by do Moskvy, vyřídit si papíry s ruskou státní příslušností, bez záruky výsledku. Rusové samozřejmě nemají zájem na návratu ukrajinských uprchlíků, chtějí dobytá území kolonizovat Rusy. A na takový pokus nemá ani peníze.

A zůstat v ČR?

Český stát má zájem na přistěhovalcích co jsou schopni se uživit, zaplatit si ubytování a na nikom jiném a prudce zhoršil podporu uprchlíků. Kéž by takové nároky měl a uplatňoval i na jiné emigranty, než na Ukrajince.

Zdá se, že tragedie mají tisíce odstínů černi.

Jiří Zendulka
13. 11. 2026

Může propad Nvidie otřást celým AI boomem na Wall Street?

Aston Ondřej Neff
13. 11. 2026

Vláda projednala návrh ústavního zákona o celostátním referendu.

Ivo Fencl
13. 11. 2026

Ke své škodě do divadla nezajdu, jak je rok dlouhý

Stanislav Křeček
13. 11. 2026

Co nyní slyšíme o Rusech, slýchávali jsme po roce 1945 o Němcích.

Milena Kozumplíková
13. 11. 2026

Jak by se Marie Terezie podivila, kdyby sídlila na Pražském hradě?

Martin Korbáš
13. 11. 2026

Čtvrteční program hokejové NHL otevřel zápas mezi Carolinou a Seattlem, který hostila finská...

ČTK, Lidovky.cz
13. 11. 2026

Světelný meč Darth Vadera se ve čtvrtek v aukci prodal za 4,87 milionu dolarů (zhruba 106 milionů...

ČTK, Lidovky.cz
13. 11. 2026

Severokorejští hackeři ukradli za posledních 18 měsíců kryptoměny za více než 400 milionů dolarů...

ČTK, Lidovky.cz
13. 11. 2026

Ruští sportovci se nebudou moci účastnit akcí ve Finsku a v Norsku, dokud neskončí válka na...

ČTK, Lidovky.cz
13. 11. 2026

Íránské revoluční gardy v pátek oznámily, že jejich jednotky zaútočily na americký radarový systém...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz