OSOBNOST: Zlínské reminiscence
V této nemocnici, na VII. pavilonu, kde v té době bylo oddělení porodnicko-gynekologické, se Tom Stoppard dne 3. 7. 1937 narodil.
Otec dr. Evžen Sträussler se narodil 7.1.1908 v obci Podmokly, okres Děčín. Jeho rodiče se přestěhovali do Brně, kde bydlel ve Francouzské ulici. V Brně absolvoval osm tříd klasického gymnázia a později lékařskou fakultu Masarykovy university, kde promoval v roce 1932. V posledním roce studií pracoval jako"fiškus" (medik) v Baťově nemocnici.
Je zaznamenáno, že v roce 1929 byl medik Sträussler posledním předsedou spolku stoupenců Českého židovského hnutí.
Matka Toma Stopparda se za svobodna jmenovala Marta Becková, pocházela z šesti dětí narodila se 11.7. v roce 1911.
Osud obou rodičů byl spjat se Baťovou nemocnicí. MUDr. E. Sträussler byl ihned po promoci dne 4.2.1932 přijat do práce, a to do dílny 4890 (pod tímto číslem byla vedena nemocnice v účetnictví fy Baťa) jako externí lékař. Je docela zajímavé listovat a číst v jeho zaměstnanecké kartě a zjišťovat, co všechno firma Baťa od svých zaměstnanců vyžadovala. Co se z této karty dočteme? Oženil se 23.6.1934, manželka byla za svobodna Marta Becková, narozená v roce 1911, rovněž zaměstnána ve firmě Baťa. Z karty vyčteme i majetkové poměry - rodiče Toma byli tehdy nemajetní dům ani žádné nemovitosti nevlastnili.
Na dotaz "čím byl Váš otec" dr. Evžen Sträussler uvádí, že vrchní státní rada, matka byla v domácnosti. U otázky "proč se ucházíte o práci v našem závodě a kdo Vám tomu radil" odpověděl, že dr.B. Albert (ten si ho všiml, již jako medika, sledoval jeho práci, promedicínské nadšení a absolutní spolehlivost, proto ho doporučil). Na otázku "jaký máte majetek" odpověděl - žádný, "jakou má cenu" - žádnou, "kolik korun máte uspořeno" - nic, "kolik dluhů" - žádné. Následovaly dotazy "kolik si myslíte že potřebujete na byt, světlo
(strava je zaopatřena v nemocnici), šatstvo a obuv - 300 korun/3 600 korun měsíčně 600 korun, zábava a požitky - 100 korun/ 1 200 korun, úhrnem potřebujete měsíčně 800 korun/ 9 600 korun, "byl jste někdy v naší firmě" - odpověď zněla ano, praktikoval jsem v Baťově nemocnici jako medik.
Při práci na publikaci o historii Baťovy nemocnice Baťova nemocnice 1927 - 2002 jsem prostudoval všechny dostupné archivy. Velkou část informací o rodině Sträusslerově jsem získal zejména od MUDr. E. Máčela, který psal historii židovských lékařů v Baťově nemocnici. Byl vlastně jedním z prvních lidí, který navázal kontakt s maminkou Toma Stopparda a dlouho si s ní dopisoval. V roce 1997 Tomu Stoppardovi píše: "Vážený pane, studoval jsem archivy firmy Baťa a našel jsem osobní kartu Vašeho otce, pana dr. Evžena Sträusslera, který zahynul v Singapuru."
Ze vzpomínek paní Sträusslerové-Stoppardové se dovídáme, že ukončila školu, udělala sekretářský kurz a nastoupila do firmy Baťa 1929 - bylo jí 18 let. Občas jezdila na lyže a jak píše ve svém deníku - jednou, když byla na lyžařské túře, byla večer oslovena mladým lékařem a vyzvána k tanci. Tak poznala svého manžela, který během prázdnin v Baťově nemocnici pracoval jako medik a po promoci do ní nastoupil jako lékař.
Paní Sträusslerová-Stoppardová dětem vyprávěla o jejich otci: "Váš otec nebyl hezký podle běžných měřítek, ale byl velmi inteligentní a měl značný šarm. Já jsem vždycky obdivovala jeho prvotřídní mozek, ale byl velmi skromný. Jeho poctivost byla absolutní. Každý ho měl rád, personál i pacienti. Měl snahu být praktickým lékařem, být nejlepším, chtěl se stát srdečním a plicním specialistou."
Dalším zdrojem informací o MUDr. Evženu Sträusslerovi byla, tehdy ještě žijící paní Marie Albertová, manželka zakladatele Baťovy nemocnice MUDr. Bohuslava Alberta. S paní Albertovou jsem si dlouho dopisoval, věnovala mi kompletní archiv svého muže.Zemřela ve 102 letech v roce 2004.
Tom Stoppard se s paní Albertovou osobně setkal až v dubnu 1998. Tehdy mu řekla, že její dvě dcery - Senta a Zarja měly jeho tatínka velmi rády, považovaly ho za nesmírně laskavého člověka a když byly nemocné, chtěly, aby je ošetřoval jenom on. A tady se dostávám k jizvě, kterou Tom Stoppard zmiňoval ve své slavnostní řeči - právě Zarja popsala, jak si udělala tu jizvu - strčila ruku do okna, když honila kočku, a pořezala se sklem a dr. E. Sträussler jí ránu zašil.
Dr. E. Sträussler patřil mezi favority dr. B. Alberta, stal se jeho asistentem. Bylo obecně známo, že když bylo třeba řešit nějaký problém, byl k němu dr. B. Albertem poslán, aby dal všechno do pořádku.
Marta Becková a dr. Sträussler se vzali 23.6.1934. V roce 1935 se jim narodil syn Petr a 3.7.1937 syn Tomáš. A zde se opět vrátíme k osobní kartě dr. E. Sträusslera, ve které nalezneme poznámku, že dítě Tomáš dostalo novorozenecký dar od firmy Baťa v hodnotě
1 000 korun, byla mu založena vkladní knížka, zapsáno panem Červenkou. U firmy Baťa bylo zvykem, že každé dítě zaměstnance po svém narození dostalo 1 000 korun, jež byly uloženy na vkladní knížku a které se mohly vybrat až v jeho18 letech. Dále v kartě narazíme na hodnocení MUDr. Alberta, ve kterých pravidelně posuzoval chování a pracovní nasazení doktora Sträusslera, jeho vůdčí schopnosti,organizační, publikační poměr k Baťově nemocnici a k firmě Baťa. Byl vždy hodnocen velmi dobře, organizačně schopný a v závěru je napsáno - v letech "1937-38 je na vzestupu".
Po svatbě se Sträusslerovi nastěhovali do baťovského domku, do klasické zlínské
baťovské krychličky, na Podvesnou III, č.p. 2619. Byla to tenkrát tzv. "lékařská ulice",
protože na rohu bydlel MUDr. Vrba s manželkou. Od paní Vrbové, kterou jsem chodil
pravidelně navštěvovat a která byla velmi duševně čilá, jsem se dozvěděl zajímavost -
vyprávěla mi, že doktor E. Sträussler z práce chodil vždy kolem jejich domku a speciálně
v pátek, když pekla buchty, se u nich zastavil a chválil její buchty.Vedle Sträusslerů bydlel
MUDr. Gellért, syn majitele jednoho z nejluxusnějších hotelů v Budapešti -hotelu "Gellért", který je dodnes v provozu.
Z celé rodiny Gellértovy přežil jen dr. Gelért se svou rodinou, všichni
ostatní zemřeli v Osvětimi.
Zajímavá je zpráva speciální sociální služby, která byla zřízena firmou Baťa a kterou vedl pan Květoslav Siegl a paní Anna Baťová. Navštěvovali rodiny v domcích, kontrolovali jejich životní úroveň a učili je. Komunistický režim to popisoval jako kontrolování dělníků v domácím prostředí, skutečnost však byla jiná; do moderních domů se nastěhovali Valaši z blízkého okolí, pro které byly některé věci (splachovací WC, vana) zcela neznámé. Tato služba byla určena k tomu, aby je naučila žít v moderním bytě. Paní Anna Baťová navštěvovala všechny domovy, včetně lékařských, navštívila i dům manželů Sträusslerových, Zálešná 2619. Ve své zprávě píše: "matka narozená 11.7.1911, Petr narozený 28.8.1935 , Tomáš narozený 3.7.1937."
Dále píše, že navštívila dům rodiny Sträusslerovy s velmi pěknou jídelnou, šedou ložnicí a hezkým pokojem nahoře. Nábytek od firmy Iris, koberec dole z obchodního domu za 990 korun. Proutěný nábytek do předsíně zatím ještě nemají - je k dodání. Nahoře mají dva malé pokojíčky, které jsou propojené, takže panský pokoj je větší. Další zápis: v květnu 1935 matka Marta Sträusslerová dodělala kurz dobrovolné sestry u Červeného kříže.
Dr. E. Sträussler byl zřejmě velmi schopným lékařem a, jako každý lékař, který pracoval v Baťově nemocnici, byl nemocnici zcela oddán. K jeho povinnostem patřilo psát odborné články. Našel jsem jich celou řadu. Sloužily jednak jako odborné, jednak jako populární.
Uvedu některé:
Tuberkulosa jako nemoc dítěte (1934)
Nemocný a jeho nemoc (1935)
Lékař a nemocný (1935)
Výroční zpráva o činnosti poradny Masarykovy ligy proti tuberkulose ve Zlíně (1936)
Navštěvujte nemocné (1936)
Žena v ordinaci lékaře (1936)
Baťův dům pro zestárlé (1938)
Tato idyla měla skončit v roce 1938 po Mnichovské dohodě. Rodina Sträusslerova dne 1.3.1939 podala žádost o možnost vystěhování a destinaci v Singapuru. Je zajímavé číst, co tento lékař před odjezdem musel absolvovat. Přestože se jednalo o lékaře, byl zaměstnancem firmy a musel jeden týden strávit v gumárenské škole, v prodejně obuvi 1 týdne, na pedikúře 1 týdne, na sociálním oddělení jako pomocník osobního referenta 1 týden - celkem 4 týdny.
A pak zde máme ještě zápis ze 14.3.1939, ve kterém je napsáno a podepsáno MUDr. Gellértem: "Vyšetřili jsme na Vaše přání pana MUDr. Evžena Sträusslera s rodinou. Na základě lékařské prohlídky sdělujeme, že jmenovaní jsou schopni cesty a pobytu v tropech."
Jejich cesta, tak jako mnohých židovských rodin ze Zlína, byla velmi dramatická. Paní Albertová v časopise Reflex 20/2004 v rozhovoru v článku "Baťovy broskve", uvádí bližší informace o tomto útěku:
Rodině doktora Evžena Strausslera jste pomohli utéct před Hitlerem. On přišel o život v Singapuru, jeho manželka si vzala důstojníka britské armády Kennetha Stopparda, který adoptoval jejich děti. Z malého Tomáše Strausslera se stal Tom Stoppard, anglický dramatik a držitel Oscara za scénář k filmu Zamilovaný Shakespeare. Byl se za vámi podívat?
Loni mi ke stovce přinesl kytici růží. Poprvé přišel na návštěvu před pěti lety, když se o své historii dozvěděl.
Jak to tenkrát bylo?
Patnáctého března brzy ráno se u nás seběhli Straussler, Gellert a další židovští lékaři. Ptali se Alberta, co mají dělat, že německá armáda začala obsazovat Československo. Manžel řekl, že musí bezpodmínečně odjet, protože jim možná půjde o život. Telefonoval na všechny strany, do Baťových závodů po celém světě, sháněl pro ně peníze a pasy. Když odešli, v pokoji se nedalo dýchat. Celou dobu kouřili a potili se strachy. Do toho zazvonil telefon. Volali z ředitelství, že v Otrokovicích je připraveno letadlo a že v něm jsou pro naši rodinu čtyři místa. Přesvědčovala jsem Alberta, abychom odletěli, že máme děti, on však odmítl. Prohlásil: "Já svůj národ v těžké chvíli neopustím." Přitom od Mnichova jsme pomalu každé ráno z betonových sloupků v plotě mazali nápisy: Tady bydlí Židi, Židi ven!
Skupina zlínských židovský lékařů se rozdělila. Jedno letadlo letělo do Singapuru, v něm odcestoval MUDr. E. Sträussler, druhým letadlem odletěl MUDr. Gellért s malou holčičkou Věrou, narozenou roku 1938, do Nairobi. Tato dcera tam vystudovala medicínu, provdala se a dělá praktickou lékařku. Když paní Vera Somen v roce 2002 přijela po letech do Zlína, měl jsem čest ji zavést k jejímu rodnému domku, který znala jen z vyprávění a kreseb otcových.
MUDr. E. Sträussler v Singapuru pracoval jako lékař, jeho žena jako zdravotní sestra.
Osud společnosti v Singapuru byl dramatický od samého začátku.
Ze vzpomínek baťovských pamětníků jsou nejznámější vzpomínky pana Koše, který popisuje události při napadení Japonci po 7.12.1941.
V únoru 1942, před kapitulací Singapuru, paní Sträusslerová s dětmi odjela lodí do Indie. Popisuje cestu lodí ze Singapuru do Indie: "Bombardování bylo takřka všude, celé tři dny jsme kotvili na cestě do Indie." Později lodí odjeli ze Singapuru i muži. Jejich loď však byla potopena a MUDr. Evžen Sträussler zahynul.
Paní Sträusslerová se v Indii seznámila s důstojníkem britské armády majorem Kennethem Stoppardem, který si ji vzal za ženu. Z Tomáše Sträusslera se tak stal anglický občan Tom Stoppard. O svém pravém původu se dozvěděl až od MUDr. Máčela a popsal je v článku "Jak jsem se stal židem".
Tom Stoppard se svým bratrem Petrem a dvěma nevlastními sourozenci několikrát navštívil Zlín a Baťovu nemocnici. Měl jsem čest ho doprovázet a ukázat mu 7. pavilon, ve kterém se narodil, a rodný domek.
Tolik tedy o životě rodiny Sträusslerovy a jejich syna před útěkem z republiky. Jeho další osud je již důvěrně znám a byl několikrát podrobně popsán.