Za několik měsíců, 25. listopadu 2016, si nejen turistická veřejnost připomene, že uplynulo devadesát pět let od smrti JUDr. Edvarda Parmy (1853-1921). Nezapomenutelným způsobem se zapsal do dějin rodného kraje. Rodák Frenštátu pod Radhoštěm, jehož otec František Parma byl měšťanem a tkalcem, prožil svá gymnaziální studia u piaristů v Příboru a na vyšším gymnáziu v Olomouci, kde maturoval.

Poté studoval na právnické fakultě vídeňské univerzity. Hodně načerpal například na přednáškách věhlasného profesora národohospodářství Lorenze von Steina.

Advokátní praxi absolvoval u znamenitého vídeňského kriminalisty JUDr. Emila Besetzného a u předního vídeňského advokáta JUDr. Berky.

Po složení advokátní zkoušky a přísahy byl 20. srpna 1885 zapsán do seznamu advokátů a rozhodl se vykonávat advokátní služby v rodném městě.

Ve Vídni se mimo jiné aktivně účastnil činnosti některých vídeňských turistických organizaci. Vrací se do rodného města a z Vídně si mimo zkušeností přiváží i o deset let mladší manželku Alžbětu Helenu (*1863).

Letos v dubnu uplynulo 130 let od doby (11. dubna 1886), kdy se třiatřicetiletý advokát Edvard Parma stává předsedou Pohorské jednoty Radhošť a řídí ji prakticky neuvěřitelných 35 let, až do své smrti v roce 1921.

V letech 1891-1896 byl také starostou města Frenštátu pod Radhoštěm, když za jeho vedení vzrostl značně obecní majetek, nové komunikace a značně se zkvalitnilo místní školství. Hodně psal do novin; mimo jiné vydal publikaci Třicet let práce Pohorské jednoty Radhošť ve Frenštátě p. R. (vydáno v Kroměříži 1915).

Patřil mezi zakladatele Moravské lidové strany svobodomyslné, za kterou byl 30. 10. 1896 zvolen poslancem moravského zemského sněmu, kterýžto mandát obhájil i v letech 1902 a 1906, když kandidoval za města Frenštát, Frýdlant, Místek, Příbor a Brušperk.

Byl autorem zákona (lex Parma), který se stal na konci roku 1905 jednou za zákonných norem tzv. Moravského vyrovnání. Jeho princip spočíval v tom, že se obce mohly samy rozhodnout, jaký jazyk budou pro své úřadování používat. Tedy zda češtinu nebo němčinu. Ovšem tam, kde bylo nejméně 20 % jedné národnosti, měli občané právo při vyřizování úředních záležitostí používat svého rodného jazyka. Naprosto demokratické.

2. 4. 2011 byl JUDr. Edvard Parma uveden do Síně slávy české turistiky.

Zásluhy Edvarda Parmy o rozvoj turistiky v Beskydech jsou nesporné.

S Dušanem Jurkovičem (1868-1947), jemuž byla v letech 1897-1899 svěřena výstavba souboru výletních útulen na Pustevnách.

JUDr. Edvard Parma při otevření první útulny na Pustevnách v roce 1891. Dr. Parma na verandě zcela vpravo.

Text je z připravované publikace „O lidech v Beskydech a o pozoruhodných památkách a přírodních zajímavostech II“- která vyjde v listopadu 2016 péčí Okrašlovacího spolku Rozhledna v Čeladné. Díl I. vyšel v listopadu 2015 a je stále ještě zájemcům k dispozici.