19.10.2021 | Svátek má Michaela


OSOBNOST: Jak bývalý továrník nebyl ještě „převychován“

13.10.2021

Bylo to počátkem roku 1958. Starý muž, ležící ve vězeňské nemocnici doposud odmítal podepsat žádost o podmínečné propuštění. V roce 1954 ve věku 79 let byl odsouzen k trestu odnětí svobody na deset let za „zločin vojenské zrady“. Dva roky poté utrpěl zlomeninu krčku pravé kyčelní kosti. Na žádost jeho dcery Villy Bechyňové o přerušení trestu za účelem léčení odpověděla generální prokuratura, že „podle rentgenového snímku je zlomenina ve stádiu hojení, takže není důvod k přerušení trestu“. Vězeň se následně mohl pohybovat pouze na vozíku. Nakonec ale, nerad, podepsal žádost o podmínečné propuštění. Když se ho jeho spoluvězeň, který mu žádost sepisoval, ptal, co má uvést jako polehčující okolnost, odvětil, že on se ničeho z toho, na základě čeho mu byl trest uložen, nedopustil. Leč ouha, to byl důvod k zamítnutí žádosti.

V zamítnutí se píše: „Odsouzený prohlásil, že se ničeho nedopustil a že neví, proč si odpykává trest. Z čehož je třeba dovodit, doposud odpykaný trest zatím ještě nesplnil svůj převýchovný účel, pročež se žádost zamítá…“

Neuvěřitelně krutý a rafinovaný svět?

Starý muž si musel počkat ještě dva roky. V roce 1960 byl na základě amnestie propuštěn a několik dnů poté, 1. dubna 1960, zemřel. Bylo mu osmdesát čtyři let. Po třiceti osmi letech v roce 1998 mu prezident republiky Václav Havel udělil posmrtně Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Paradoxně byl náš muž v letech první světové války Masarykovým velkým přítelem a spolupracovníkem. Jmenoval se Emanuel Viktor Voska a popis jeho života by vydal asi tak na deset románů.

Ono to bude znít jako nějaké klišé, ale opravdu Viktor Voska přistál jako devatenáctiletý v New Yorku s pár dolary v kapse a bez znalosti angličtiny. Co si přinesl do Nového světa? Byl z kamenické rodiny a když mu bylo šest let, jeho tatínek tragicky zahynul v lomu. Vyučený kameník vystudoval s výborným prospěchem průmyslovou školu a velice mlád se zapojil do sociálně demokratického hnutí. Už tehdy se utkal s politickou mocí. Proto emigroval.

O sedm let později již spoluvlastnil několik lomů na mramor ve státě New York a v Kansasu. Podnikal také ve stavebnictví. Oženil se s Annou Ročňákovou, která za ním přijela z Kutné Hory. V době první světové války se stal mecenášem a jedním z představitelů československého zahraničního odboje. Založil špionážní agenturu, která se později stala součástí americké Intelligence Service. Podporoval Masaryka, jeho syna, Vojtu Beneše a řadu dalších osobností usilujících o vznik samostatného Československa. Díky jeho agenturní práci zatkly americké úřady stovky německých a rakouských agentů. Jeho dcera Villa, která se po vzniku Československa provdala za sociálně demokratického politika Zdeňka Bechyně, pracovala za války nějaký čas jako osobní sekretářka Milana Rastislava Štefánika.

V roce 1917 vstoupil do americké armády (dosáhl hodnosti kapitána) a působil jako styčný důstojník mezi československými legiemi a armádou USA. Byl také poradcem prezidenta Wilsona a prostředníkem mezi ním a Masarykem. V jeho domě v New Yorku v 86. ulici byl častým a vítaným hostem nejen Masaryk, ale i Štefánik, prof. Velemínský, dr. Bartošek, redaktor Pelant, Vojta Beneš, Habrman, Soukup, Klofáč a jiní. Po válce žil v Československu, angažoval se v sociální demokracii. Byl spoluzakladatelem Čs. červeného kříže, spolupodílel se na občanských sbírkách zlata a stříbra pro státní poklad republiky. Dvacátá a třicátá léta prožil jako slavný a bohatý podnikatel v nově založené Československé republice. Mezi lety 1923-24 nechal postavit na Zbraslavi v ulici Žitavského novou budovu, ve které provozoval hotel známý pod jménem Hotel Ritz. Ten později věnoval legionářům jako rekreační středisko. Roku 1936 začal Viktor Voska organizovat humanitární pomoc pro Španělsko, kde vypukla vzpoura proti nové vládě vyšlé z parlamentních voleb. Také začal vydávat nový časopis Španělsko.

Jak bývalý továrník

Podporoval i generála Štefánika při jeho misi ve Spojených státech, kdy sháněl podporu pro myšlenku samostatného Československa. Emanuel Viktor Voska je čtvrtý zprava, Štefánik uprostřed. Snímek zachycuje tehdejší představitele Prvního československého odboje ve Washingtonu. 

Na počátku nacistické okupace Voska se svou rodinou uprchl do Spojených států. Tam pomáhal získávat lidi do nově se tvořící americké výzvědné služby OSS. On sám se uplatnil v úřadu pro válečné informace OWI. Zde byl pověřen vykonáváním špionáže. Roku 1943 byl vyslán do Istanbulu. Pracoval tam dva roky. Po válce opět podnikal, aktivně se podílel na politickém životě Československa, až přišel „Vítězný únor“ a Viktor Voska byl v roce 1950 zatčen. Ostatní již znáte.

Osudy Emanuela Viktora Vosky a jeho nejbližších, mnohdy tajemné, avšak úžasné a poctivé, na svého životopisce teprve čekají.



Koupání je legrace. Zvlášť, když voda šumí, bublá a je barevná
Koupání je legrace. Zvlášť, když voda šumí, bublá a je barevná

Večerní hygiena je důležitá. A co teprve u dětí, které přes den nemyslí na to, že se nemají umazat. Jak zařídit, aby se děti do vany těšily a vy...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.