18.9.2020 | Svátek má Kryštof


OSOBNOST: Gustav Lindenthal

13.8.2020

Tak brouzdám internetem v historii Brna, jeho událostmi a osobnostmi, a najednou mi něco připadá povědomé. Jméno. Lindenthal. Nezaslechla jsem něco v rodinných historkách?

Teto, znáš někoho jménem Lindenthal? Ano, kdysi bydleli naproti nám, v Brně na Vídeňce, ale zeptej se mámy, ta s nimi kamarádila, já jsem byla ještě malá. A prý měli něco společného s nějakým mostem, broukne teta v Horní Falci.

Mami, znalas tu rodinu? No bodejť. Byla to velká brněnská rodina, vlastnili několik domků, takových malých, jak se dříve stavěly. Měli u sebe nějakou neteř, Riki, byla to moje nejlepší kamarádka, visely jsme pořád někde spolu. Tuhle mi napsala do památníku, podívej se, a dokonce poslala fotku z lodi. Zaoceánské. Rodina ji totiž poslala na rok do Ameriky, to víš, byli to lepší lidé, aby se naučila anglicky. Měli také ještě malého kluka, pořád zlobil a pořád se na nás, slečny, věšel. Nosíval s sebou nůžky a kousky papíru, co viděl, to vystřihoval. Kvítečka, ornamenty, postavičky, obličejíčky, představ si, když vystřihl obličejíček, každý hned poznal, o koho se jedná, ten dareba, místo aby se učil do školy. Jen s tím klukem pořád hubovali, ty papírové odstřižky totiž padaly na zem, kudy stál a chodil, a pořád se muselo uklízet. Sklidil pěkných pár za uši.

A kde jsou ti lidé? Nevím, řekla máma, to víš byla válka a odsun – nevím o nich nic.

Hm. Tak hledám dál a dál a najednou – tuhle:

Dr. Gustav Lindenthal

Gustav Lindenthal, 1909

Gustav Lindenthal, 1909

Gustav Lindenthal, narozen 1850 v Brně. Po zakončení povinné školní docházky se uchytí v brněnské továrně Friedricha Wanniecka, byl to jeden z těch významných a dokonce sociálně založených brněnských továrníků předminulého století. Po vzniku Československa odešel jako řada jiných do Rakouska. Ovšem ani mladého Lindenthala to v Brně moc nedrží. Mezi roky 1870 a 1874 žije ve Vídni, kde vystuduje střední školu, později polytechniku v Dráždanech. V monarchii pracuje mimo jiné jako inženýr císařské železnice, o něco později se podílí na stavbách horských mostů u Mnichova a ve Švýcarsku. V roce 1874 emigruje Lindenthal do Spojených států. Propuštěn ze svazku monarchie v roce 1885, říká brněnská internetová encyklopedie.

V letech 1874 až 1877 se uchytí jako obyčejný zedník ve Philadelphii, později jako inženýr v rámci příprav pro světovou výstavu k stému výročí americké proklamace nezávislosti. Do roku 1895 pracuje jako konstruktér mostů v Pittsburghu. V letech 1879 až 1891 staví Lindenthal železniční mosty pro společnost Atlantic & Great Western Railroad v různých státech USA. Staví doky a přístavní zařízení v Baltimoru v Marylandu. V roce 1883 získá Rolandovu cenu od Americké společnosti stavebních inženýrů za návrh mostu Smithfield Street Bridge v Pittsburghu. Ve stejném roce se stěhuje do New Yorku. Tam založí svoji vlastní kancelář a pracuje jako nezávislý konstruktér mostů po celých Spojených státech.

Hell Gate Bridge

Hell Gate Bridge

V roce 1902 se stane nejvyšším dozorčím, komisařem pro provoz mostů v samém New Yorku. Již 1907 se zmiňuje periodikum Scientific American o něčem zhola nemožném, plánu inženýra Lindenthala překlenout samotný East River v místě které se od starodávna nazývá ne nadarmo Hell Gate, Pekelná brána. O deset let později svět žasne, nejodvážnější konstrukce tehdejších dob je dokončena.

Technice nerozumím, ale do čtyř právě dopočítám, čtyři plně vytížené vlakové soupravy mohou přejet mostem souběžně, svět to doposud neviděl. Poprvé je možno přímo projet směrem od Bostonu do Nového Yorku, Baltimore, Philadelphii a Washingtonu. Zlatou medaili za to dostane, v Lipsku, čestné doktoráty jen prší, vídeňská univerzita, drážďanská. I brněnská, ta německá, tenkrát měla ještě ve světě jméno. Daleká Amerika, dodnes si jména Lindenthal váží.

Od roku 1999 je udělována každoročně Medaile Gustava Lindenthala při příležitosti pořádání mezinárodní konference „International Bridge Conference Awards“ nadaným inženýrům za neobvyklé mostní konstrukce pod podmínkou zohlednění okolního prostředí, za jejich estetickou úroveň a spolupráci s veřejností. Tuhle 2019 most v Číně, 2017 ve Španělsku, 2015 v Kanadě ….. letos až v říjnu, kvůli tomu viru.

A jen abych nezapomněla, zřejmě chvilkami přece jenom neměl co dělat, ten inženýr, tak se také zabýval vědeckými úvahami o ekonomice a monetárních systémech. V USA publikoval pod svým jménem, ​​v Německu pod pseudonymem „Economicus“. Prý dost závažné a nové poznatky, komentují odborníci.

Dr. Lindenthal odchází 1935 z tohoto světa, určitě se uplatní i na onom. Ten most mezi peklem a nebem by opravdu už stál za řádnou opravu.

----------------------------------

O té tvé kamarádce opravdu nic nevíš mami?

Tak brouzdám zase po internetu, až najdu kousek rodiny ve středu Německa. Ozvou se, tuhle vrstevník, jen koukám, kdyby byly normální časy, bývali bychom chodili spolu do jedenáctiletky na Vídeňské, je to zajímavé, ty cestičky osudu...

Rodný dům G. Lindenthala

Rodný dům G. Lindenthala

Nový kámoš také neví, co se s Riki stalo. Prý se pozeptá, je tam nějaký vzdálený bratranec bratrance a ten prý měl sestru a ta zase sestřenici...

Za několik dní se ozve.

Dvě staré paní, sestry světoznámého Lindenthala, umírají v květnu/červnu 1945 ve svém domku v Brně. Již datum dá tušit, že staré paní neodešly ze světa klidným koncem po požehnaném životě. Domek je vyrabován, stojí prázdný, až se po létech rozpadne. Rodina musí do vyhnanství, neteř, Riki, ještě před něco časem směla na celý rok ke strýci do Ameriky, aby prý se naučila anglicky, bude to potřebovat, dojde s tím v květnu 1945 právě do Pohořelic, vlastní strýc ji v Pohořelicích ukládá do hrobu. Je jí právě pětatřicet. Šeptá se, prý si sama vzala život, ze zoufalství. Jiná, máma s batolaty, to stihne pěšky přes hranice, do bezpečí. Až k Baltskému moři. Dožije tam s manželem, tím klukem s těmi vystřihovánkami. Prý měl několik výstav a publikací. Zajímají se o jeho práce také v Čechách.

Kindertheater

Kindertheater

Blumenkaufen

Blumenkaufen

Brňané zřídili dr. Gustavu Lindenthalovi a jeho zaměstnavateli, Friedrichu Wannieckovi v brněnské Vaňkovce pamětní desku.

Jen na Wikipedii člověk o těch Brňácích nic v češtině nenajde.

Hana Rybnická


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.