Na začátku prázdnin se konečně ukázala světu napjatě očekávaná kolekce, v níž čeští olympionici už tento pátek nastoupí na zahájení olympiády v Paříži. Očekávání byla vysoká – s napětím jsme o ní sledovali každou informaci. Přece jen nová kolekce není jen tak obyčejná věc, má pomoci důstojně reprezentovat naši zemi na světové scéně. Co jsme však dostali, je spíše parodií na moderní sportovní módu. Když se obrázky nového oblečení pro naše sportovce dostaly na veřejnost, první reakcí byl skutečný šok!

Design, který měl být oslavou české národní identity, spíše působí jako výsledek špatně promyšleného experimentu. Barvy, které by měly symbolizovat naši trikoloru, jsou v tak bizarních kombinacích, že se zdá, že se návrháři inspirovali nešťastnou nehodou v továrně na barviva.

Kritici i laici se shodují – děti možná od příštího roku budou stupňovat přídavné jméno „hrozný“ následovně: hrozný, hroznější, oblečení českých olympioniků.

Tento vtipný, ale bolestně přesný postřeh vystihuje hloubku zklamání, které mnozí cítí. Jak je možné, že země s bohatou tradicí v textilním a oděvním průmyslu vytvořila něco takového?

Návrháři pod vedením pana Jana Černého zřejmě zaměnili kreativitu za totální chaos. Namísto elegantních a moderních střihů vidíme nepochopitelné tvary a nelichotivé linie, které sportovcům ani trochu neprospívají. Materiály, které by měly být pohodlné a praktické, vypadají spíše jako zbytkový materiál z výroby kostýmů pro sci-fi filmy 70. let.

Nelehký úkol

Župan by možná slušel staré Škopkové z troškovské trilogie, ale našim sportovcům? Vždyť budou všem pro smích – dokonce i... (v souladu s diktátem politické korektnosti zde nemůžeme uvést žádný národ, to snad osvícení čtenáři chápou).

Zahraniční média nás nešetří a zesměšňují naši snahu o originalitu. Namísto obdivu a uznání jsme se stali terčem posměchu. České olympioniky tak čeká nelehký úkol – nejenže musí podat co nejlepší výkony, ale také musí čelit nespravedlivé pozornosti kvůli svému oblečení.

Je čas se ptát: kdo je za toto módní fiasko zodpovědný? Jak je možné, že něco takového prošlo několika kontrolami a bylo schváleno jako konečný produkt? Jak je vůbec možné, že to předseda Českého olympijského výboru nakonec odkýval?

Je nutné se zamyslet nad procesem schvalování a výběru návrhů pro budoucí olympiády.

A aby té ostudy nebylo ještě málo, objevují se signály, že kolekce se nechala poněkud více inspirovat (gentlemansky řečeno) dřívějším dílem od firmy Reserved.

Bezpohlavní olympiáda?

Navíc Jan Černý kolekci veřejně opakovaně charakterizuje jako bezpohlavní, což je hluboké nepochopení olympijských her, kde se po staletí soutěží odděleně – právě dle pohlaví. Anebo se snad Jan/a Černý/á a ČOV vysmívá organizaci LOH, kde se třeba závod na dvě stě metrů odjakživa běží ve formátu muži a ženy zvlášť?

Možná je načase dát prostor jiným tvůrcům, kteří mají větší cit pro moderní trendy a přitom respektují národní identitu a nevysmívají se, byť nepřímo, olympijské myšlence.

Zajímavým právním oříškem by také bylo, kdyby se někdo z českých sportovců rozhodl, že si takový šaškovský mundúr na sebe neoblékne. Co by pak následovalo? Nicméně to je námět zase na jiný komentář.

Psáno pro Lidové noviny, 23.7.2024