Pokrokovost hraničící s blbostí – povzdechli si mnozí kritikové, včetně závodících sportovců. O estetické ohavnosti zahajovací show – a podle některých i její morální zvrhlosti a agresivním útoku na základy civilizace – se toho už napsalo hodně. Přidáme si k tomu už jen břitké shrnutí z podrobné recenze francouzského časopisu Causeur: „Příšerně groteskně škaredé, s více než dvaceti minutami transvestitů, vousatých žen a transgenderistů v choré přehlídce, která byla nejen moc dlouhá, ale taky bezúčelná a uboze provedená.“

Pohoršení křesťané našli aspoň boží prozřetelnost v tom, jak hustě se Hospodin na tu přehlídku z temných mraků vyčural. A nebyl by to dnešní progresivní svět, kdyby se k tomu na sociálních sítích nelepily teorie, že ta vulgární parodie na Poslední večeři byla židovské spiknutí, prokázané tím, že ta tlustá lesba uprostřed je Židovka (informace pravdivá), a že Žid je nakonec možná kdoví i autor celého toho paskvilu Thomas Jolly (informace nepravdivá).

Maestra Jollyho si ale pochválil sám prezident Macron s poděkováním za jeho „kreativní génius v tomto grandiózním ceremoniálu a unikátním magickém okamžiku.“ A zaprorokoval si: „Budeme si o něm vyprávět ještě za sto let.“

Bůh to viděl

Ta celodenní boží průtrž mračen v měření hygieniků způsobila v Seině silný nadbytek „fekálních bakterií“ z městské kanalizace, který na několik dní znemožnil plavecké úseky trojbojů. Nazmar tak přišly 1,4 milionu eur na vylepšení čistícího systému, jehož blahodárné účinky pár týdnů před olympiádou ověřovala sama paní starostka Anne Hidalgo ukázkovým zaplaváním s ředitelem olympiády Tonym Estanguetem, v jen mírném nadbytku fekálií a bez veřejně přiznaných zdravotních či nevolnostních následků.

Jak v tom božím dešti na projíždějících lodích mokly národní týmy, komentátoři si pletli Koreu severní s jižní. Párkrát zaměnili jména sportovců a v jednom případě uvedli argentinského sportovce jako Číňana.

DSD

Do toho se vmísily kontroverze nad brutálním až mrzačivým mlácením ženských boxerek dvěma chlapsky urostlými svalnatkami. Provázené rozhořčenými komentáři slovutných feministek jako spisovatelka Rowlingová: „Necháváte chlapy mlátit ženy pro zábavu?“

Mezinárodní olympijský výbor IOC to s mávnutím ruky uhájil takto: „Když mají v cestovním pase napsáno, že jsou ženy, tak jsou to pro nás ženy.“ Bez ohledu na to, že loni byly obě vyloučeny z mistrovství světa, stojí za to připomenout při pohledu na tvrdé údery a krvavé rány zbitých děvčat, z nichž jedna zápas vzdala už po necelé minutě, „aby si zachránila život“.

Jenže ony to opravdu nejsou trans-ženy čili přetransgenderovaní muži, jak se domnívají rozhořčení kritikové, nýbrž ženy už narozené bez pindíka a s ženským ústrojím, ač prý neplodným, jen přírodou vybavené mužskými hormony a mužskými hladinami testosteronu, a tedy i mužskou kostrou a mužským svalstvem. Odborně se to prý jmenuje „atypický chromosomální, gonadální nebo anatomický pohlavní vývoj.“ Též „disorder of sexual differentiation“, zkratkou DSD. Takže jsou to vážně ženy, ale přes držku byste od nich dostat nechtěli.

A tak jsme se dověděli o další nám dosud neznámé genderové variantě, kterou se Olympijský výbor v zájmu egalitní inkluzivity rozhodl začlenit do progresivní udržitelné diverzity.

Klimatické mantinely

Ze samé dobře míněné pokrokovosti pořadatelé oslabili výkonnost a málem poškodili zdraví sportovců geniálními ekologickými vynálezy jako papundeklové postele s polyténovými matracemi, na nichž se nedalo bezbolestně vyspat, a energeticky úsporné pokoje bez klimatizace, v nichž se při pařížských vedrech nedalo dýchat. Nakonec pořadatelé laskavě dovolili týmům přinášet si na vlastní útraty klimatizační zařízení zvenčí.

Už samotným nevyspáním s bolavými zády klesaly sportovcům výkony a plánované lámání rekordů selhávalo, postěžovalo si pár sportovců. Udržitelný ekologismus završila striktně veganská strava, proti níž se po pár dnech vyhladovělí sportovci museli vzbouřit a vymoct si okamžitý přísun tuny masa a 700 kilogramů vajec.

Rozpisy utkání některých hráčů byly tak důmyslně časově propočítané, že třeba tenistka Krejčíková padala vysílením, když musela během čtyř dnů odehrát šest zápasů, z nichž některé se navíc zpozdily díky humánnímu pravidlu, že mezi zápasy musí hráči mít 90 minut na odpočinek.

Ale „nesvádějme to na Olympijský výbor“, komentoval to čínský stranou a vládou redigovaný list The Global Times. Je to všechno tím, že „Francouzi jsou náturou bordeláři“.

Že by už jen čínští komunisté dokázali brát pokrok s humorem?

Psáno pro Deník.to

_____________________________________________________

Kurasovy knihy najdete třeba zde: http://www.pi-shop.cz/kuras/

Deník zamilovaného viruse
Uprostřed jedné z virových epidemií se mladý hippie virus zamiluje do mileneckého páru svých nakaženců a odmítá je zabít. Stává se tak pro virusový establishment stíhaným disidentem a bezděkým vůdcem vzpoury, jejímž posláním je zachránit Zemi před hrozící katastrofou působenou lidstvem.

Antonín a František jsou naživu
Rozmarná detektivní novela situovaná do 60. let. Poslední kusy (náhodně objevený balík) z dávno vyprodaného vydání. Kniha oceněna Cenou Jiřího Marka za nejlepší detektivku...

Malá paměť
Malá paměť je memoár, napsaný v trysku za první koronavirové karantény, komponovaný na přeskáčku, komicky vzpomínající na události a osobnosti, které Bejamina Kurase přivedly k psaní jako celoživotnímu řemeslu.

Sex nás všechny přežije
Články na lechtivá témata, původně psané pro Playboy.

Tao sexu
S obvyklým humorem, spikleneckým pomrkáváním na znalce a laskavou shovívavostí k neznalcům, zábavně, srozumitelně a svižně nastiňuje obnovování tradic staročínských taoistických sexuálních technik a taoistické životní filozofie. Proplétá je anekdotami ze staré Číny a z nedávné Hané, kde se určité formy taoistického sexu bezděky pěstovaly za dob hlubokého komunismu.

Soumrak bílého muže
Nové vydání úspěšné analýzy naší doby, rozkrývající informovaně a místy humorně příčiny, ideje a události vedoucí k sebedestrukci moderní západní civilizace, líčící vývoj od jejího vrcholu přes totalitní ničivé politické ideologie 20. století, psychologii sebemrskačství a ztráty pudu sebezáchovy ve 21. století.