Kurz sebeobrany proti stavitelům obnovitelných zdrojům energie

Chtějí vám za domem postavit solární panely, větrníky, přehradu, geotermální vrt nebo bioplynovou elektrárnu? To všechno jsou škodlivé, nebezpečné a zcela zbytečné zhůvěřilosti (viz zde). Když si totiž na zimu koupíte fůru uhlí, máte jistotu, že se za svoje peníze ohřejete u kamen. I naprostá většina levné elektřiny ve vaší zásuvce pochází z uhlí (v Česku se z něj získává přes polovinu energie). Jediným smyslem obnovitelných zdrojů energie (OZE) ale je, aby se na náš úkor někdo pořádně napakoval. OZE elektřinu velmi prodražují – průměrná česká rodina na ně ročně povinně doplácí asi 6000 Kč. Stát to okrádání bohužel podporuje.

Občanské společnosti naštěstí zbývá řada prostředků aktivní sebeobrany. Poučte se třeba od místostarosty Horního Jiřetína Vladimíra Buřta, který s pomocí Greenpeace srdnatě bojuje proti prolomení těžebních limitů na severu Čech. Podobně jako on to v minulosti dělala celá řada ekologistů, kteří během let nashromáždili cenné "buřtovské" zkušenosti. Jak je využít v praxi proti OZE?

Pokud zjistíte, že se v okolí vašeho bydliště chystá nějaká OZE lumpárna, založte občanské sdružení na "ochranu životního prostředí". Takové sdružení se podle zákona může stát účastníkem stavebního řízení, což řadový občan nemůže. Sdružení pojmenujte třeba Bezpečný domov nebo Klidný spánek, aby každý hned viděl, o co vám jde.

Coby "aktivní a uvědomělí občanští aktivisté" začněte pořádat demonstrace. Udělejte i mediální kampaň, ve které obyvatele širokého a dalekého okolí pořádně vystrašíte všemi myslitelnými i nemyslitelnými riziky ("Vaše děti se budou v noci budit hrůznými sny, půda bude otrávena na deset generací a vy jistojistě dostaneme rakovinu!"). Občanské sdružení také může lobbovat u poslanců a protestovat u místních zastupitelů ("Jsme vaši voliči, takže jim ten zločin zaražte změnou územního plánu, jinak všude rozhlásíme, že jste hnusní kazisvěti!"). Především ale hlasitě křičte, že jde o ohrožení vašich domovů – přesně jako to dělá Vladimír Buřt. Dobře ví, že média nechtějí fakta o potřebnosti uhlí. Chtějí výkřiky, zjitřené emoce a "hluboké lidské příběhy" hrdinů protiuhelného odboje.

Vaše občanské sdružení také nechť začne projekt OZE úředně torpédovat a brzdit. Chytejte se každé maličkosti a banality. Žádejte vypracování studií dopadů stavby na životní prostředí, jejího vlivu na vosy, vrabce, žížaly, kopřivy, pampelišky a další "vzácnou" žoužel a býlí. Pokud tam nic vzácného neroste ani nežije, udělejte to jako nejmenovaný ekologický aktivista. Před lety nachytal pár ještěrek, odvezl je na staveniště nenáviděného supermarketu v Plzni, vypustil… A hned mohl začít křičet: "Zastavte to! Žijou tu chráněný ještěrky!"

S buřtovskou mazaností si najměte právníka a hlídejte, jestli stavitelé náhodou neprošvihli nějakou lhůtu. Podávejte stížnosti a stále dokola se odvolávejte. Hrajete o čas – čím víc se stavba OZE zdrží, tím víc se prodraží a tím spíš z ní stavitel nakonec vycouvá. A taky si kupte pár čtverečních metrů pozemků na místě, kde se má začít stavět. Jako "vlastníci" pak totiž stavitele můžete tlačit ke zdi. Tuhle šikanózní taktiku ekologisti použili třeba při výstavbě dálničního obchvatu Plzně a dnes to dělají i na severu Čech. Proč ji tedy od nich neokopírovat?

Pokud se vám buřtováním podaří výstavbu OZE zastavit, bonusem bude pocit stejně hřejivý, jako doutnající briketa. Zabránili jste ekologické a ekonomické lumpárně, což o sobě Vladimír Buřt říct nemůže. Skutečné motivy jeho boje neznám. Vím jen, že nám kvůli němu za pár let bude pekelná zima a budeme mít pekelně drahou elektřinu. A osobně si myslím, že za to po smrti přijde do pekla, kde se pod jeho kotlem topit rudě žhnoucím hnědým uhlím…