OBALY: Balit nebo nebalit?
O obalech dnes mluvíme především jako o problému. Plast, jednorázové obaly, nadbytečné vrstvy, mikroplasty, recyklace. Evropská unie zpřísňuje pravidla a firmy stojí před nelehkým úkolem: používat méně obalů, hledat nové materiály a současně udržet potraviny bezpečné, dostupné a co nejdéle prodejné.
Jenže existuje otázka, která v debatě o obalech někdy zaniká: Co když obal, který chceme odstranit, zachraňuje potravinu před vyhozením?
Představme si okurku, salát, maso, sýr nebo drobné ovoce. Některé potraviny vydrží bez obalu kratší dobu. Jiný obal může prodloužit jejich trvanlivost o několik dní. Pokud kvůli jeho odstranění skončí část potraviny v koši, skutečně jsme životnímu prostředí pomohli?
Tady začíná skutečně zajímavá debata na téma: je obal viníkem, nebo zachráncem?
Je totiž snadné říct: méně obalů = méně odpadu = lepší životní prostředí. Protože potravinový odpad má také svou ekologickou stopu. Potravina nebyla pouze vyhozena, předtím musela být vypěstována, sklizena, zpracována, zabalena, převezena, uskladněna a prodána.
Vyhodit potravinu proto znamená vyhodit nejen jídlo, ale také energii, vodu, půdu, práci a dopravu, které byly potřeba k jejímu vzniku.
Co je tedy ekologičtější: o několik gramů méně obalového materiálu, nebo o několik set gramů méně vyhozených potravin?
Odpověď není vždy stejná. A právě proto bychom měli přestat hledat jednoduchého viníka.
Když méně obalu znamená více vyhozeného jídla
Současná debata má jednu slabinu: často posuzujeme obal izolovaně.
Měříme kilogramy plastu. Počítáme množství obalového odpadu. Hledáme materiály, které lze snadněji recyklovat.
To všechno je důležité. Ale stejně důležité je položit si mnoho dalších otázek: Co se stane s potravinou, když obal odstraníme? Může vydržet stejně dlouho? Bude se méně poškozovat při přepravě? Bude ji spotřebitel schopen spotřebovat dříve, než se zkazí? A nezvýší se nakonec množství potravin, které skončí v odpadu?
Ekologické řešení totiž nemusí být ekologické jen proto, že používá méně plastu.
Cena je třetí hráč
Do rovnice vstupuje ještě jeden faktor: cena. Nové materiály, nové technologie balení, změny logistických procesů i nové požadavky na retail mohou něco stát. A náklady se nakonec mohou promítnout do ceny potravin. V době, kdy se domácnosti snaží šetřit, není možné tuto otázku ignorovat.
Máme tedy před sebou minimálně tři cíle: 1. méně obalového odpadu, 2. méně potravinového odpadu, 3. dostupné potraviny.
A problém nastává ve chvíli, kdy splnění jednoho cíle zhorší další dva.
Každý obal je zbytečný?
Možná bychom měli otočit způsob, jakým se na obaly díváme. Neptat se pouze: Potřebujeme tento obal? Ale také: Co tento obal umožňuje? Chrání potravinu před poškozením? Prodlužuje její životnost? Snižuje množství vyhozeného jídla? Umožňuje menší porce a tím omezuje zbytky v domácnostech? Pomáhá při přepravě a skladování? A naopak: kdy je obal skutečně jen zbytečným odpadem?
To jsou otázky, na které neexistuje jedna univerzální odpověď.
Retail stojí před těžkou rovnicí
Pro obchodní řetězce bude tlak na omezení obalů stále větší. Budou hledat méně materiálu, nové technologie, opakovaně použitelné systémy i lepší recyklovatelnost. Současně ale musí řešit starý problém: jak zabránit tomu, aby potraviny skončily v odpadu.
Budoucnost proto pravděpodobně nebude pouze o „méně obalech“. Bude o chytřejších obalech. O takových, které mají smysl. O takových, které chrání potraviny, prodlužují jejich životnost a zároveň vytvářejí co nejmenší ekologickou stopu. A především o schopnosti posuzovat celý životní cyklus výrobku, nikoli pouze to, co zůstane po jeho rozbalení v odpadkovém koši. Protože méně obalu nemusí vždy znamenat méně odpadu. A někdy může být „ekologičtější“ řešení paradoxně horší pro životní prostředí.
Hledáme rovnováhu, nebo vítěze?
Možná tedy není správná ta úplně nejjednodušší otázka, která nás napadne jako první: Obal, nebo potravinový odpad? Možná by bylo lepší chvíli přemýšlet a pak se ptát: Jak najít takovou rovnováhu, při které budeme mít méně obalového odpadu, méně vyhozených potravin a zároveň dostupné potraviny?
Protože někdy není nejlepším řešením mít méně obalu. Nejlepším řešením může být mít méně odpadu.
Autor je ředitelem FOOD WASTE INSTITUTU, z.s.