Nová studie dokazuje, že přistěhovalci nejsou větší kriminálníci než obyčejní Němci

V sousedním Německu, ale už i u nás, populisté před každými volbami hauzírují s hesly, v nichž se hovoří o vyšší kriminalitě cizinců a která šíří strach z dalších přistěhovalců.

Zcela nová studie, která byla zveřejněna v Německu tento týden, však tyto teze vyvrací, i když řada Němců, a nejsou to jen krajní pravičáci, tomuto klišé podléhá a věří, že cizinci, kteří se přistěhovali do Německa obzvláště z jihu či z východu, mají větší sklony ke kriminálním činům.

Studii s názvem Migrace a kriminalita mladistvých zpracoval pro mediální službu Integrace kriminální vědec Christian Walburg z univerzity v Münsteru.

Autor kvůli zmíněné studii vypracoval a srovnal řadu průzkumů, z nich jasně vyplývá, že obecně šířená mínění neodpovídají skutečnosti: kriminalita německých mladistvých se od kriminality mladých přistěhovalců nijak výrazně neliší. Výsledky předložené studie je možné shrnout do následujících bodů:

Za prvé. Z oficiálních statistik vyplývá, že mladiství emigranti nemají větší sklony ke kriminálním činům než místní teenageři, i když při sporech bývají cizinci častěji označeni za pachatele. Závěr zní: cizinci v Německu jsou vystaveni ve větší míře kriminalizaci.

Za druhé. Větší vypovídací hodnotu než policejní zprávy mají podle této studie reprezentativní šetření přímo v terénu. Z nich vyplývá, že místní mladiství a mladí přistěhovalci se podílejí na malé kriminalitě, to jest na poškození cizích věcí a drobných krádežích, rovnoměrným dílem.

Za třetí. Jiná je situace u násilných činů. Na takových činech se podílejí mladiství z přistěhovaleckých rodin mnohem častěji a rovněž mají častější recidivy. Zároveň ale studie poukazuje na to, že v dalších generacích podíl na násilné trestné činnosti u přistěhovalců očividně klesá.

Za čtvrté. Souvislosti kriminality s náboženským vyznáním a etnickou příslušností žádná studie nikdy neprokázala. Rozhodně nelze obecně říci, že mladí muslimové mají kvůli náboženství větší sklon ke kriminálním činům.

Za páté. Vzdělání snižuje rozdíly. Jinými slovy: s kým se hůře zachází, častěji přistupuje k násilí, a to nezávisle na původu.

Za šesté. Studie zároveň prokázala, že určité skupiny emigrantů jsou dokonce méně rizikové. Platí to například o mladých Turcích ze silně religiózních rodin, kteří se vyhýbají pití alkoholu.

Walburgova studie je varováním před snadnými paušálními odsudky, které pak mohou vést i k chybným následným politickým praktikám. Tento závěr samozřejmě platí i pro nás.