V posledních týdnech se v médiích začíná stále více hovořit o Straně zelených jako o potenciálním silném politickém hráči v letošních volbách. Není se čemu divit. Současná politická scéna je značně zkostnatělá a zároveň zamořena politickými smrady. Chování a jednání politiků připomíná podvraťácký způsob boje, kdo koho více otráví či vyloženě zasmradí, aby se politický protivník zalekl smogu z protistrany a z důvodu obav otravy pak vycouval do čistšího prostředí.

Česká politika na parlamentní úrovni tak prožívá vysoký stupeň otravy díky velkému počtu nositelů politického jedu. Tak se časem stala zamořenou půdou, ze které vyrostli politici již otrávení a tudíž i otravní. Zkrátka neodpovědní smradi. Hůř pro stát, kde občané jsou nuceni dýchat takto neočištěný vzduch. Kde však hledat nápravu? Soudným lidem dojde, že nejlépe na právu.

Jenže právo v českém prostředí je také obtížně vymahatelné a zřejmě i pořádně zamořené.

Následné očištění od politického smradu /potažmo smradů/ se tak může dít vlivy vnějšími či vnitřními. Vzhledem ke skutečnosti, že se česká parlamentní půda obnovované demokracie za dlouhá léta nepročistila interně, bude potřeba značných vlivů externích.

V symbolické rovině vnímám zvýšený nárůst volebních preferencí „ zelenáčské “ strany jako pozitivní světýlko, signalizující, že je potřeba konečně začít s očišťováním státu. Tím lépe, pokud se začne shůry od načichlých. Čerstvého politického vzduchu je nám zapotřebí jako T.G.Masaryka za první republiky.

Další jev, který kontrastuje se stranou hlásící se především k ekologii, je dovoz odpadu ze zahraničí. Platíme za tranzitní zemi, kde časem hrozí, že zaroste vším možným, co již nepotřebují země na západ od nás. Další důvod proč uvažovat o důsledném očišťování českomoravskoslezské země. Vždyť i pan doktor ze známého filmu, když projíždí autem krajinou, volá „to není země, to je zahrádka“. A pokud má být na zahrádku hezký pohled, je potřeba ji neustále opečovávat, zkrášlovat a občas pořádně prokypřit. Avšak s maximální citlivostí vůči nezbytným úpravám! Bohužel se ukazuje vytrácení citlivosti při správě země.

Političtí nedospělci vysílají neustále otravné signály v rámci necitelnosti ducha v kombinaci s neprozíravým myšlením přinášející neodpovědná rozhodnutí pečeťěná různými úplatnými osobami taktéž kontaminovaných nezralostí. Chybí smysl pro celek a uvážlivá rozhodnutí, jak si nenechat zaneřádit zemi, ale hlavně lidi.

Pojem očišťování úzce souvisí s pojmem spravedlnosti. Spravedlivé očišťování státu je důležité zahájit jak shora, tak zdola. Příkladem však mají jít pánové „nahoře“, a to tím, že u sebe zahájí pravidelnou politickou dekontaminaci. V opačném případě budou muset počítat s příkladem občanské sprchy, která svým tlakem způsobí odliv voličských preferencí. Naopak příliv přinese sebou čerstvou osvěžující vodu ještě nekontaminovanou a napěněnou, jako po řádném pracím prostředku. Vzrůstající voličská základna strany prosazující ekologické řízení a správu země dokazuje vůli mnoha občanů začít smýšlet jinak, dát prostor čerstvé „zeleni“ a tím dosáhnout ozdravění parlamentního ovzduší. A polistopadové období také přineslo do českého jídelníčku více zdravé zeleni-nové stravy odkoukané od západních sousedů. Přiznejme si poctivě, komu z nás by se nelíbilo mít naši zemi opět čistou /i s očištěným myšlením/ a krásnou, jako mají lidé v německy mluvících zemích?

Ve zdravém těle, zdravý duch hlásal ve své době prof. Tyrš. Dnes by bylo dobré hlásat, že zdravý duch se nese ze zdravého myšlení, které přináší nové podněty, nápady a čerstvé myšlenky. Každý z nás se už zcela jistě těší až se v plné síle probudí nové jaro. Opět lze vnímat podobnou symboliku se Stranou zelených. Můžeme očekávat nejen znovuzrozenou rozkvétající přírodu, čistící koryta řek horskou dravostí, ale pořádné zazelenání se politického jara.

Pokud začne i pořádné jarní větrání v zákonodárném i výkono-exekutivním ovzduší včetně řádné dekontaminace jednotlivých nositelů moci, pak bude zřejmé, že přece jen očišťování státu bylo počato. A pak již nebude sebemenšího důvodu se červenat.