P. Čech 30.5.2023 9:39

Velice prosté a pravdivé. Je ovšem pravdou, že ani ta vychvalovaná První republika, ČSR, nebyla státem občanským, ale národním. To byla ta zásadní chyba, ketrou nám zde zavedly tehdejší politické strany. Pokud by všichni občané ČSR bez jakéhokoliv vlivu jejich nějaké národnosti měli stejné občanské povinnosti a občanská práva, pokud by jakákoliv národnost neměla žádný vliv na dění ve státě, asi by také nikdy nedocházelo k národnostním roztržkám. Národní státy, to je ten zásadní omyl evropské politiky, který nemá smysluplné řešení. To je také důvod, proč se v Evropě před 78 lety neustále válčilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 30.5.2023 11:16

Vzniklo by v tom případě Československo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 30.5.2023 13:07

Asi by vzniklo, ikdyž zcela jisté to není. Ono by to zřejmě více vyhovovalo i Slovákům, kteří se cítili být Čechy podřizováni. Zejména Pražáky a měli pravdu. jak říkám, národní a národnostní státy jsou evropským nesmyslem, který nikde jinde ve světě namá obdoby.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 30.5.2023 13:33

Obdoby nemá v Africe. Ale tu rozparcelovali kolonialisté a nezdá se, že by o dnes přispívalo k její stabilitě. Všude jinde národní státy existují, byť nikoli výlučně. Dva z nich, Čína a Írán jsou dokonce nejstarší dosud existující státy vůbec.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 30.5.2023 16:08

Myslím, že Čína je původně mnohonárodnostní stát, který vznikal jako všude jinde postupným podmaňováním svého okolí a dynastií.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 30.5.2023 11:42

To máte jako s Klausovým tzv. neoliberalismem devadesátých let. Zásadní omyl politiky, který neměl reálnou alternativu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 30.5.2023 13:10

Měl reálnou, dokonce ústavní alternativu. Šlo zejména o dodržení ústavního zákona č.327/1991 sb., Zákona o referendu. Klaus je dalším vlastizrádcem na poli českého i československého státu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 30.5.2023 13:30

Tzv. neoliberální politika v obou nástupnických státech pokračovala, tady se žádná alternativa neuplatnila.

Na rozdělení Československa mohou být různé názory. Můj je ten, že Československo bylo v roce 1992 fakticky mrtvé. Jediné, co zbývalo, byly poměrně dobré vztahy mezi Čechy a Slováky. A jediná naděje, jak je zachránit, spočívala v rozdělení státu. V tomto směru hodnotím Klause naopak jako vlastence. Ostatně, hlasovat v referendu o zachování společného státu nemělo smysl, protože Češi a Slováci si pod ním představovali každý něco úplně jiného. Takže by odpovídali na otázku, jejichž znění by bylo totožné, ale obsah různý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 30.5.2023 15:17

Mnoho našich občanů mělo po Listopadu možnost při návštěvě Slovenska pohovořit o těchto ožehavých tématech s tamními občany. Výsledky debat byly pro nás dle vlastních prožitků i dle mediálních výstupů většinou naprosto zmateční, protichůdné, v praxi nepoužitelné. A to mám na mysli ty občany, kteří měli obvykle mnoho důvodů se s námi domluvit na klidném a věcném řešení další koexistence. Namísto toho, aby se role V. Klause hodnotila objektivně, je mu za jeho uvážlivý postup ještě navíc spíláno. Záhy po Listopadu se tehdy obnovila tradice sypání písku i do těch dosud běžících soukolí, obrazně řečeno.

Nelajte, prosím, těm dnešním politikům, jsou to naši, námi vychovaní a námi zvolení reprezentanti naší společnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek