Marně někteří ekologové a ekonomové už před desítkami let varovali, že jednostranný rozvoj strojírenství ve prospěch automobilového průmyslu je nebezpečný. Při odbytových krizích se může vymstít nejen zvýšenou nezaměstnaností, ale i poklesem HDP. Politici je však neslyšeli a zřejmě ani v blízké budoucnosti se nepokusí automobilový průmysl přesměrovat. Ve středověku se stavěli takzvané „hladové zdi“. Podle pověsti Karel IV. zaměstnal na stavbě zdi pražskou chudinu, pro kterou se práce na výstavbě opevnění stala zdrojem obživy, proto název Hladová zeď. V posledních desetiletích se stal u nás takovou hladovou zdí automobilový průmysl. Lidé mají práci, odvádí se daně, roste HDP – dnes hlavně vlivem růstu spotřeby občanů. A politici jsou tím pádem spokojeni.
Ale má to také své nevýhody. Nevýhodou podpory automobilové výroby a dopravy je například zbytečná spotřeba energie, surovin a lidské práce. Dále je na výrobu aut potřeba zábor pozemků. Velké zábory pozemků, zpravidla zemědělské půdy, si vyžaduje především stavba a rozšiřování silnic a dálnic, dále enormní potřeby ploch pro parkování. Problémem jsou také stovky mrtvých na našich silnicích ročně ( 17 mrtvých za minulý víkend na našich silnicích! Zřejmě některé dny zemře na našich silnicích více lidí než ve válce na Ukrajině) a desetitisíce lidí, kteří se zraní na silnicích při automobilové dopravě (a to nemluvě o statisících kusů usmrcené nebo zmrzačené zvěře). A jede se dál. Nikdo to neřeší. Přitom převod osobní dopravy na veřejnou, která je mnohem bezpečnější – viz profesionální řidiči, není žádný velký problém! Exhalace a hluk ze silniční dopravy navíc ničí zdraví občanů. Někteří experti odhadují, že v EU umírá okolo 300.000 lidí ročně vlivem znečištění ovzduší. Automobilová doprava v tomto hraje prim. Osobní automobilová doprava navíc obnáší spoustu parkovacích míst. Co ona jen spotřebuje energie, přitom většina osobních aut jezdí pouze se řidičem (pohrdlivě se takovým autům říká „jednoválec“ – válí se tam jediný člověk)!
Nyní bych upozornil na některá možná řešení tohoto problému. (Šachista totiž nejen pozici hodnotí, ale také musí hledat řešení, aby neprohrál na čas.)
Například jde o přechod na veřejnou osobní dopravu (železniční a další kolejová doprava - tramvaje, metro-, autobusová, trolejbusová, sdílená auta). U nákladní automobilové dopravy jde o přechod na úplnou dopravu železniční nebo alespoň na méně efektivní systém Ro-La, tj. převoz kamionů po železnici alespoň na hlavních zátěžových tratích. Železniční doprava zvládne nejen zboží, ale také i celé kontejnery, které dosud převáží kamiony.
V úvodu jsem mluvil o špatném směru, a proto je mou povinností vytvořit
alespoň nějakou představu směru dobrého. Měli bychom směřovat k soběstačnosti v základních potřebách. To znamená obydlí, jídlo, pití, léky, oblečení, obutí, nábytek, zábavu, umění, rekreační sport, vzdělávání atd. Znamená to, že bychom se měli přesměrovat z nadměrné výroby aut na užitečnější, důležitější a zdravější předměty. Dále bychom se měli pokusit o výrobu počítačů a mobilů (některé jejich součástky již vyrábíme). Nesmíme zapomenout také na vybavení hasičů, policie a bohužel, také na nutné vybavení armády.
S přesměrováním ovšem souvisí také směr, ke kterému bychom měli určitě rovněž
přihlédnout, to znamená směr šetření. Nikdy se v mém dlouhém životě tolik neplýtvalo, jako nyní. Šetření energiemi, materiálem, prací... To znamená například méně světelné reklamy, úsporné osvětlení, zateplení domů, akumulaci energií, vyřešit lépe ledničky, klimatizaci, vyřešit spotřebu energií pro datová střediska a tak dále a tak dále. Znamená to také využití geotermální energie, obnovitelných zdrojů energií atd.
Internet dává dnes občanům tak velké a různorodé možnosti komunikace, a takové množství obrazových reportáží z přitažlivých krajin, že nutnost automobilové osobní dopravy je podstatně snížena.
Jako důležitý poznatek bych chtěl připomenout to, co zjistili ve Švýcarsku už před mnoha lety. A to, že čím více se staví a rozšiřují silnice, tím více opět jezdí aut. Takže se pak prakticky stavbou silnic mnoho nevyřeší. Jen se více jezdí. A to, odhadem, 50% jízd osobním autem zbytečně. U nákladních aut je to jenom asi 30%. Využití osobních aut u občanů je údajně 5%.

Takže se zamysleme a konejme. O přesměrování se politici zřejmě nepokusí. Zato občané mohou velmi snadno. Prostě přejdou, pokud možno, z osobní automobilové dopravy na veřejnou! (Já tak jezdím 27 let a jde to.)

autor se identifikuje jako praktický sociolog atd.