Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ďábel vždy vloží hřích do lenivých rukou tvých. I Marx psal, že člověk bez práce mění se zpátky v opici.

Na druhé straně - fungovat jako smradlavé opilé hnízdiště cizopasníků je plně v souladu s moderním pojetím lidských práv, zatímco nutnost pracovat lidská práva porušuje (výrokem ústavních soudů několika států).

Když k takto pojatým "lidským právům" přičteme i sociální stát, který k flákání vede i desítky procent lidí, co ještě nesmrdí - dostaneme neblahou budoucnost naší civilizace.

Pane Chábe, již dlouho, jestli vůbec, jsem nečetl nic podobného, co by mě takovým způsobem zasáhlo, jako tato vaše úvaha. Bohužel se asi nedostane k těm, kteří by si ji měli přečíst, zamyslet se a začít pracovat, s pomocí svého postavení a vlivu, na tom, aby se v této dosud krásné zemi vše "v dobré obrátilo".

Především k bodu 4. Zde stát selhává především při pomoci a začleňování mladistvých, vycházejících z domovů pro mládež, do běžného života. Rovněž v prověřených případech při pomoci rekvalifikace.

K reakci na bod 3. Jistě, že dle Ústavy svobodný bezúhonný člověk nemůže být do práce nucen. Je však možné doplnit trestní zákony tak, aby alternativním trestem byla nucená práce. Potom by spousta příživníků, z nichž velká část nepracuje a páchá různé trestné činy, byla nucena svoje prohřešky odpracovat, takže by nehrozila státu újma za pobyt ve vězení.

bezdomovec si může žít jak chce, autore-- je to jeho právo. ale nesmí zasahovat do práv jiných občanů, což zhusta dělají. vy se cítíte na našich hlavních nádražích dobře? maminky s kočárky v parcích se cítí dobře?... a teď mudrujte....

Ale on mudruje. A dobře.

Nebo vám snad připadá správné KOMUKOLIV zakazovat pobyt na ulici, protože BY MOHL být někomu na obtíž?

Protože když zakážete lidem smrdět, musíte definovat smrad, přičemž upozorňuju, že mně smrdí mnohé voňavky. Nevtipkuju, konstatuju.

Co je svobodného na tom nutit pracující platit daně aby se z nich mohl financovat bezpracný, byť třeba bídný, život parazitického ksindlu, kterému se v rámci humanity, dokonce dovoluje beztrestně KRÁST!

Bezdomovci hrají ve společnosti důležitou společenskou roli. Zaujímají nejnižší místa ve společenském žebříčku a tím posunují všechny ostatní ve společenském žebříčku nahoru. Svým způsobem působí jako Ježíš a jeho utrpení na kříži. Skrze své vlastní utrpení bezdomovci přispívají ke spokojenému životu zbytku obyvatel, kteří mají díky nim někoho, na koho se mohou dívat se shora.

Za tuto svou nesmírně užitečnou činnost pro společnost jsou bezdomovci placeni opravdu nedostatečně.

Nevím co má autor a pan Hraba proti bezdomovcům když to má být naše budoucnost. A EU, matička naše dobrotivá jak říká pan Mařák, na tom zuřivě pracuje kolapsem energetiky, ekonomiky a taď nejnověji přípravou zákazu prodeje nezateplených nemovitostí.

Představte si situaci kdy máte chatu, nemůžete ji prodat ale daň z nemovitosti je 40% tabulkové hodnoty ročně (protože tržní je nulová, nejde to prodat ale to berňák nezajímá). To je zatím jen v návrhu, ale už jsme si mysleli několikrát že taková pitomost nemůže projít a ona prošla...

Pak pochopíte jak to ten Schwab myslel.

"Do roku 2030 nebudete nic vlastnit a budete z toho mít radost", slíbil lidem nedávno Klaus Schwab a stal se proto velice oblíbeným. Na poprvé se tento výrok jeví jako výhra a on věří, že jste dost hloupí, abyste tomu uvěřili.

Nejdříve: Kdo je Klaus Schwab: je vedoucím světového ekonomického fóra. Je to skupina nejbohatších lidí na světě, kteří chtějí úplnou kontrolu nad světem.

https://en.wikipedia.org/wiki/Klaus_Schwab

Zdroj: https://blog.idnes.cz/bennett/nebudete-nic-vlastni...

Smysl tohoto návrhu spočívá v tom, aby část lidí nemohla skoupit veškeré pozemky a pak zbytek populace vydírat vysokými poplatky za vstup nebo používání těchto pozemků. Lidé mají tendenci k parazitickému chování a vykupování pozemků je jedním ze způsobů, jak okrádat ostatní lidi a žít na jejich úkor.

Naše vláda však vidí věc jinak a snaží se naopak posílit pravomoci majitelů pozemků, aby se mohli beztrestně obohacovat na úkor ostatních a i celkově ostatním znepříjemňovat život.

Jako vždy k jádru věci.

Kdo si chce počíst další nekorektní názory na život kolem nás, vřele doporučuji články Štěpána Chába.

Bezdomovectví holt žádné řešení nemá, snad kromě ... ale to necháme bejt.

Samozřejmě, že řešení má, ale sluníčkáři usilovně tvrdí, že je fuj.

Ostatně, nikoho bych nenutil pracovat, ale nic bych mu nedal a tvrdě bych trestal zloděje a drogové dealery!

Hm, bezdomovectví jako životní styl ? Je to opravdu nesmyslné tvrzení. Mohu vám dát jeden konkrétní případ. V Praze žijí dva bezdomovci, Gabriel a Maruška. Oba hledají marně práci už minimálně dva roky, po které jim pomáhám. Že jim stát nějak pomáhá ? Gabriel je vyučený elektrikář a pokaždé mu říkám, že jako řemeslník by neměl mít nejmenší problém si najít práci a že je na ulici dobrovolně. Má ovšem řadu problémů.

Aby mohl pracovat jako elektrikář, musí mít zvláštní povinnou zkoušku, kterou musí opakovaně každý elektrikář složit každé tři roky. Tato zkouška stojí 3 000 KČ. Tolik peněz však Gabriel s Maruškou nemají a stát Gabrielovi není ochoten tuto zkoušku zaplatit. Je mu 62 let a prý už by o něj žádný zaměstnavatel nestál, protože je příliš starý.

Gabriel s Maruškou se oba snaží pracovat, ale oba jsou také systematicky odmítáni. Je z nich údajně cítit, že jsou bezdomovci, a každý potenciální klient má strach, že si jej vytipují a pak ho vykradou. Marušce je přes 50 let, snaží se v Praze pracovat jako uklizečka, ale nikdo si ji nechce pustit do bytu či do podniku.

Marušce rovněž chybí většina zubů a je na ní vidět, že žije na ulici. Nikdo ji nechce zaměstnat a nemůže pracovat nikde, kde by se s ní dostal do kontaktu zákazník. Navíc je v Praze nadbytek prácechtivých Ukrajinek a Maruška v této konkurenci nemá nejmenší šanci.

Maruška i Gabriel chodí pravidelně na pracovní pohovory, kde jim někdo nabízí práci, ale nakonec jim vždy zavolají, že už je místo obsazené. Stalo se jim dokonce, že je odvezli za Prahu, tam je na pohovoru odmítli a oni museli pěšky několik desítek kilometrů jít zpátky ke svému obytnému stanu.

Snažím se jim pomoci už přes 2 roky a ptám se kolem sebe, zda by je někdo nezaměstnal, ale už mi to připadá beznadějné. Před týdnem se Gabriel radoval, že ho někdo přes sobotu a neděli zaměstná jako elektrikáře za 4 000 KČ, ale dopadlo to jako obvykle. Zaměstnavatel mu zavolal, že nakonec o něj nemá zájem. Dostat se z ulice je u nás té

Dostat se z ulice je u nás téměř nemožné, pokud vám nepomůže rodina a neubytuje vás u sebe doma. Stát bezdomovcům nepomáhá skutečně vůbec nijak. Odmítá jim zaplatit kvalifikační kurzy, neposkytuje žádné přijatelné ubytování a už vůbec jim nenabízí žádnou práci. Protože pokud bezdomovce nezaměstná přímo stát, v naší společnosti je nikdo jiný nezaměstná. A to bez ohledu na snahu bezdomovců si najít v podstatě jakoukoliv práci.