Umíme si poradit se zprávami o radostných událostech a gratulace nám jedou z pusy, jako když bičem mrská. Horší je to se zprávami špatnými, zejména těmi o nemocech nebo nedejbože smrti. Ještě nedávno bývaly choroby a smrt součástí života a každý od dětství věděl, kdy říct "potěš vás Pámbu" nebo poslat slepici na mastnou polívku. Naše doba je ale odsunula do institucí a vydezinfikovala. Předstíráme, že nejsou, a při konfrontaci s nimi jsme bezradní. Dřív se sešel houf sousedek, aby nebožtíka umyly a oblékly do rakve. Dnes zavoláme pohřební službu a v krematoriu se těla hygienicky zbavíme. Slyšíme-li špatnou zprávu, huba se nám kroutí rozpaky a nevíme, jak bychom se vyžvejkli. Někdy se stane, že si do těch úst opravdu nevidíme.
Po svém omarodění jsem se setkala se širokou škálou reakcí. Poslyšte, jak mohou působit na maroda:
Hodně záleží na tom, jaký druh leukémie máš. U některých totiž nepomůže ani ta nejkvalitnější léčba.
Tak přesně tohle jsem zrovna teď potřebovala vědět. Dík, moc jsi mě potěšil.
Ježišmarjá, no to je šok!
Inu, abych se přiznala, mě to taky drobet překvapilo.
To je hrozný, úplně jsem se z toho složila.
Ale ty chudinko malá. To si jako mám vytáhnout zpod klíční kosti kanylu s chemoterapií, odpojit kyslík, svléknout nemocničního andělíčka a běžet tě utěšovat?
Modlím se za tebe.
To je od tebe hezké. Patřím totiž k lidem, kteří v Boha nevěří, ale strašně se ho bojí.
Držím ti palce, určitě to zvládneš, protože jsi potvora paličatá.
Kopřivu mráz nespálí, ta mrcha choroba se šeredně spletla a bude litovat.
Marodění je dlouhatánský překážkový běh. Marod potřebuje podél trati fanoušky, kteří si jsou jisti jeho vítězstvím a přesvědčí ho, že má ještě sílu na další metr, a ještě na další...
Můžu ti nějak pomoct?
Ano, můžeš mi u Greyhoundu vyzvednout tašku s oblečením, kterou mi autobusem poslal klenot, a donést mi ji do špitálu. A moc děkuju.
Co mám udělat?
Nejlepší možná reakce, seznam následuje. Váš spřátelený marod může mít milujícího partnera, jako je můj klenot, který mi v rozrušení do kufříku přibalil dlouhé plesové rukavice a vějíř, aby mě rozveselil, ale opomněl zubní pastu a fusekle.
Co marod nebo jeho rodina může potřebovat:
Péči o dům nebo o zvířata - kamarádka denně brala Šikónka na procházku, čímž klenotovi ušetřila čas, který mohl věnovat práci, odpočinku a mně.
Donášku teplé večeře – když klenot nevěděl, kde mu hlava stojí a co dřív, některá ze sousedek na střídačku každý den uvařila jednu porci navíc a donesla mu ji, takže nemusel ztrácet čas vařením ani návštěvou restaurací. Nezaměňovat s pozváním na večeři, které by naopak znamenalo, že by se zdvořile musel zdržet několik hodin a účastnit se konverzace, na kterou by třeba neměl náladu.
Dopravu – ze špitálu do hostelu to bylo jen pár metrů, ale zabalit všechny nahromaděné krámy a dopravit je výtahem dolů a v hostelu zase na pokoj bylo nad moje síly.
Pomoc s všelikým vyřizováním a účty - mozek plovoucí v chemické polívce různých farmakosvinstev toho není schopen a marodovi ušetříte spoustu stresu. Marodění je velká dřina a nejlepší je, když se marod může soustředit jenom na ni.
Bití na poplach – po konzultaci s marodem informujte o jeho nemoci všechny lidi, které marod schválí. Fanoušků a pomocníků není nikdy dost. Sem patří i organizace výše uvedené donášky večeří.
Toaletní potřeby - malá i větší balení vlhkých utěrek, jemné papírové kapesníky, krém na ruce, balzám na rty. Nic parfémovaného, marodi a jejich spolupacienti na to bývají přecitlivělí.
Prádlo - jedna kamarádka mi přinesla župan a fusekle, jiná mi vzala domů vyprat oblečení. Žehnám oběma.
Vylepšení nemocniční stravy – tyčinky, čokoládu, mandarinky, termosku a čaj, malé balení jogurtu. Nejvíc mě potěšila v termosce přinesená domácí slepičí polévka s kapáním. Vím o marodech, kteří ocenili česnekovou pomazánku a placatku whisky.
Zábavu – časopisy, kníhy a filmy spíše rozmarného charakteru, nikoliv ságu o lidech umírajících hladem a zimou na Labradoru, kterou mi donesla jedna jinak nesmírně dobrá duše.
Notes, obálky a známky, telefon, přístup k internetu – marod je nemocný, ale nemusí být bezmocný. Styk se světem náramně zvedne náladu a veselá mysl je půl zdraví.
Povzbudivou korespondenci - hezká přání nebo fotky od přespolních, která si marod může aranžovat kolem postele a těšit se pohledem na ně.
Co marod nemůže potřebovat:
Květiny – výjimkou jsou soukromá sanatoria s personálem zvlášť k péči o to bejlí vyčleněným.
Dlouhé návštěvy – půl hodiny úplně stačí, delší jsou únavné. Při návštěvě se držte témat, která zajímají maroda, ne vás. Na nemoc a podrobnosti léčby se nevyptávejte, pokud o tom marod sám nezačne. Dost možná se snaží myslet na cokoliv jiného.
Telefonáty – zařiďte to pokud možno tak, aby marod volal vám. Nebudete ho budit z blahodárné dřímoty ani vyrušovat při vizitě nebo léčebných procedurách. Hovory omezte na nutnou délku, dlouhé unavují. Témata hovoru nechť jsou pozitivní a zábavná, jobovkami a kvílením zatěžujte zdravé lidi.
Choroby – pokud máte chřipku nebo rýmu nebo byste ji mohli mít (přiletěli jste odněkud nebo jste byli ve styku s nemocnými), místo návštěvy zavolejte. To poslední, co marod s oslabenou imunitou potřebuje, je další nemoc. Když jsem měla po chemoterapii, návštěvy jsem nepřijímala vůbec. Kdo mi co přinesl, nechal to u sester a pokecali jsme po telefonu.
Každý jsme samozřejmě jiný, proto se maroda na jeho přání vyptejte, případné nápady s ním zkonzultujte a respektujte, když je odmítne. Stejně jako sytý hladovému nevěří, netuší zdravý, na co se marod cítí a na co už ne. I když marod třeba vypadá dobře a v pohodě, jeho tělesná i duševní rovnováha je zatraceně křehká.
A všem vám za nás marody moc děkuju!
© Zuzana Kulhánková 2013