NALEZENO: Hitler je gentleman
Někteří čtenáři Neviditelného psa si snad ještě vybaví debatu okolo existence či neexistence údajného Peroutkova článku, vyvolanou kontroversními výroky presidenta Miloše Zemana. Pro ostatní připomeňme stručně: Pan Zeman tvrdil, že význačný český publicista Ferdinand Peroutka uveřejnil ve 30. letech v jím vydávané politické revui Přítomnost článek s titulem „Hitler je gentleman”. Podle Zemana byla tato publikace dokladem Peroutkova intelektuálního selhání, ba fascinace německým nacismem. Proti tomuto tvrzení stála skutečnost, že údajný Peroutkův článek nikdy nikdo jiný neviděl. Pan Zeman nicméně trval na svém, dovolávaje se své „fotografické paměti”, díky které si byl dokonce jist umístěním textu „na levé straně v dolní polovině” (1). Navzdory úsilnému hledání však nebyl sporný článek nikdy nalezen. Pro zájemce o podrobnosti: historie celé kontroverse je shrnuta v samostatném článku na české Wikipedii (2).
Chci zde poukázat na existenci jiného článku Ferdinanda Peroutky, který vyšel v exilovém periodiku Hlas domova v čísle 23 roku 1974 (3) pod titulem „O české povaze”. Zde se na straně 6 (pokračování ze str. 5) píše (dovoluji si delší citát, aby byl zřejmý kontext napsaného; zvýraznění moje):
„Mnichovská tragedie nezačala v Čechách. Začala, když Francie odmítla dodržet smlouvu s Československem a když Anglie více než kohokoli jiného v posledních padesáti letech oslavovala svého ministerského předsedu, který se vrátil z vyjednávání s Hitlerem se zoufalým přesvědčením, že Hitler je v podstatě gentleman, který dodrží slovo.“
Shrňme: článek z pera Ferdinanda Peroutky obsahující přesně tato slova „Hitler je ... gentleman” vskutku existuje. Leč tento nebyl napsán v letech bezprostředně před či po „Mnichovu”, nýbrž téměř 30 let po Hitlerově smrti, a uveřejněn ne v Přítomnosti, nýbrž v exilovém časopisu vydávaném v Austrálii (4). Ona ominosní slova stojí nikoli v titulu článku, nýbrž v běžném textu; a zcela jistě nikoli jako výraz Peroutkových sympatií pro Hitlera, nýbrž jako rekonstrukce duševního rozpoložení britského premiéra Chamberlaina v oněch kritických letech. A dodejme, jen tak mimochodem: nikoli „vlevo dole” nýbrž „nahoře uprostřed” (třetí sloupec zleva, viz faksimile). Tedy zásadní souhlas v podstatné, neblahé formulaci, a neshoda v mnoha okolnostech.
Že zde uvedený Peroutkův článek v Hlasu domova zatím ušel pozornosti všech badatelů, nijak nepřekvapuje. Přirozeně se všichni zaměřili nejprve na Přítomnost, posléze pak na jiné tiskoviny z 30. let: kdy a kde jinde měl Peroutka o Hitlerovi psát? Objevení „australské stopy” ovšem nijak nepodporuje tvrzení pana Zemana, nabízí však možný výklad celé situace jako „vzpomínkového klamu”, kterému pan Zeman možná podlehl. Předpokládejme, že někdy někde otisk onoho Peroutkova textu četl nebo i jen letmo zahlédl; tím je možná založena mlhavá asociace „Hitler – gentleman – Peroutka”. Později se tato asociace stává základem pro doplnění do úplné „vzpomínky”: „to muselo být – to bylo – tehdy jak jsem četl toho Peroutku” atd. Zaklínání se „fotografickou pamětí” tu nic neplatí; je příznačným rysem takových klamných vzpomínek, že jejich nositel je o jejich pravosti a pravdivosti pevně přesvědčen (5). Chci jen dodat, že nabízím pouze plausibilní hypotézu; netvrdím, že vím. Důkaz, tvrzení s jistotou, tu nejsou možné. Co, kdy a kde pan Zeman vlastně četl nikdy nebude možné s jistotou určit.
Jiří Wackermann, Gutach i.Br., Německo
Odkazy a poznámky
(1) https://echo24.cz/a/im4Y5/zeman-peroutkuv-clanek-je-na-leve-strane-dole
(2) https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza_Hitler_je_gentleman
(3) http://scriptum.cz/cs/periodika/hlas-domova-1966-79/
(4) Vydáván v Melbourne v letech 1951 – 1979 Františkem Váňou; viz https://www.ustrcr.cz/uvod/skupina-vyzkumu/hlas-domova/
(5) Na vzpomínkových klamech (tzv. paramnesiích) o sobě samých není nic patologického, mohou se přihodit a občas se přiházejí ve všedním životě nám všem. Přistupuje-li k nim však urputná nevývratnost a neopravitelnost, pak je na místě sáhnout po učebnici psychiatrie.