Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Kdo viděl Adélu, tak ví, že Evropa je v rozkladu. Tehdy tedy šlo o feudální zřízení. Až na nacistické a komunistické oživení tento stav tedy asi trvá. :-)))

RE: "Problém vidím v tom, že se mladé ženy dnes samostatně uživí, zastávají povolání ve kterých vydělávají a taky se sebestředně zaměřují."

Kdysi, jeste za komunistu jsem mel discusi s mladym polovicnim Arabem, matka Ceska, otec Tunisan, ten se vytahoval jak to maji Arabove/muslimove maji dobre se zenami zarizeno a ja jsem mu rekl ze to je jen otazka casu kdy se ty jejich zeny/holky osamostatni. On prohlasil ze to se nikdy nestane a ja jsem mu rekl ze az zacnou pracovat/vydelavat tak budou svobodne. Jean Paul Sartre: "svoboda zeny zacina v jeji penezence" a ja dodavam, svoboda kazdeho cloveka zacina v jeho penezence.

V USA nebo pozdeji kdyz jsem zil v Londyne, tam uz je spousta muslimu/muslimek kteri se trhli od sve komunity, jsou ve vire vlazni resp. maji Alaha v pazi. Jeden francouzsky kolega videl sveho muslimskeho spoluzaka listovat v porno casopise, tak mu rika, poslouchej nezakazuje ten vas Alah prno, co kdyz te sleduje, a mlady Arab jen mavl rukou a rekl, Alah, ten ma jine starosti :-)

Ohledně pojmu "svoboda" se nejspíše dost mýlíte.

Výrok ...."svoboda kazdeho cloveka zacina v jeho penezence"... může relativně běžně platit ve smyslu míry možnosti volby podle míry solventnosti - ale nezbytným předpokladem je adekvátní zdravotní stav a situace svébytnosti. Až nadstavbou může být peněženka, karta...

Kapitáloví závisláci však takto svou svobodu vnímat mohou. S vnějšího pohledu však jde o příznak jejich závislosti na penězích.

Škoda, že tu není funkce "ignore" jako byla třeba na Sport.cz (možná tam ještě je, už tam nechodím). Příspěvky od Váchy/Šakalíka si člověk zneviditelnil a měl pokoj. Někteří komentátoři umějí jen nadávat.

Ne, někteří komentátoři jsou schopni ty bludy prohlédnout.

"Možná se nemusíme tolik zabývat stavem toho velkého světa, který můžeme účinně ovlivnit jen velmi málo, a namísto toho můžeme věnovat více pozornosti svým malým životům a tomu, jak mít nad nimi větší kontrolu ve smyslu štěstí a radosti"

Jinými slovy pan autor nás vybízí k vnitřní emigraci. Tak se dnes nazývá stav, kdy lidé za komunistů nespuhlasili, ale mlčeli a starali se o své malé životy.

K těm výmluvám, že "to přece my sami": jo, jasně. Husáka "jsme si přece taky volili my sami" (tj. vy tehdy plnoletí). Lidé se obvykle pohybují v rámci možného. Největší dnešní klávesnicoví hrdinové nejspíš tenkrát poslušné přiklusali s lístkem Národní fronty. Ne že bych se tomu divil; nebyli jsme samostatní. Ani dnes nejsme. Ano, volbou můžeme něco málo pomoci, ale běh světa úplně nezměníme.

Kromě toho lidé se obvykle rozhodují na základě informací, které mají. Dodají-li jim "zpravodajské servery", které čte pan autor, ty správné informace, a jiné zatají, zase budou volit podle přání toho, kdo těmi servery hýbe. Vzhledem k propojenosti kapitálu a k ideové bublině to ani nemusí být mnoho lidí. Nakonec pan autor jistě taky věděl, koho určitě nevolit, a zbyli mu jen ti, kdo provedli to, co se mu nelíbí. Jiní to mají taky tak. Je to snazší.

Husáka a spol. dosadila k moci sovětská vojenská intervence.

Hmm... No... Pan Kosorin, kterého jsem vždycky měl spíše za epigramatika, s tím, že hromadu z těch jeho epigramů bych buď zvládl lépe, nebo nepochopil, do toho šlápl naplno. A nejednou vidíme, že nejen my vidíme, ale i někdo další. Ano, je to průser, a ano, pomohli jsme si k němu sami. A ano (či vlastně ne), kromě brblání neděláme nic, nejen pro tzv. kolektiv, ale ani pro sebe. A je nám krajcvajc ukradené, že to naše nicnedělání přispívá k nicnemožnosti všech ostatních. A zdaleka nejde o to pitomý kafe ve Vídni či v Miláně, doma si udělám minimálně stejné. Ale neschopnost/nechuť se množit, neschopnost/nechuť pracovat, neschopnost/nechuť dělat cokoliv pro svůj stát, pro svůj národ... a ani to, co děláme pro svou rodinu, nepomáhá rodinám ostatním, takže v důsledku ztratíme všichni.

Jistě, v první řadě jde o ekonomiku či sprostě řečeno prachy, to nás uči Václav Klaus a má pravdu. Ovšem v "druhé první řadě" je to záležitost societologická, neřku-li sociání - odvozeno od societas, společnost. Komunita? To spíš ne, to se zase někdo chce vydělovat, že on to umí líp.

Základem přežití není pár blbů, vychloubajících se svými "pasivními" haciendami nebo tím, že si dokážou koupit to, na co ostatní doplácí. Základní systém je opravdu rodina - stát (fakt nechápu, kdo je schopen prosazovat koncept děcák - sociálka - stát). Kde se ty rodiny druží do obce a obce do státu. A státy třeba do EU či kterého ďábla, ovšem ta legitimita vychází zdola. Což tu nevidět, a proto nemá smysl žvanit o demokracii, kde není. Celý ten koncept je nutno rekodifikovat, vycházet od lidí. nikoliv od samozvaných vládců. A jestli to nejde, pryč s tím.

Už mě to nebaví, jdu spát.

Obávám se, že z toho se nevyspíte. Vyspat se můžete z něčeho blbého, co jste si vymyslel nebo z mátožného stavu, který jste si přivodil třeba "dietní chybou".

Ale z reality se nikdo z nás nevyspí.

Autor si asi dělá legraci, inu Silvestr.

Že prý: "Protože tohle si přece umíme zařídit úplně sami, svobodně a nezávisle".

Milý autore, lidé dělali co mohli za bolševika a činí tak i za té lůzy Bruselské. Problém je v tom, že si život zařídit sami svobodně a nezávisle NESMÍ. V tom jsou si ty dva systémy bohužel velmi podobné, ne-li totožné, a v tom spočívá úplně celý ten problém. Zkuste si na vlastním pozemku postavit vlastní dům dle svých představ a uvidíte, co s Vámi udělají. Stejně tak výrobci aut vyrábějí auta nařízená, nikoliv zákaznická. A můžeme pokračovat.

Žijeme v centrálně řízeném hospodářství těmi hloupějšími z nás, a se ztrátou svobody přichází úpadek tvůrčích sil těch chytřejších z nás.

Ti nejchytřejší tu již pravděpodobně nežijí, odešli.

Ve slovech ... "život zařídit sami svobodně a nezávisle NESMÍ" ... máte kousek pravdy v tom smyslu, že v každé společnosti platí pravidla omezující projevy SVÉVOLE.

Jistá míra stísněnosti je vlastností všech kultůr - ty ale na druhou stranu umožnují jedincům přežít a rozvíjet se.

Jen pokud by jste byl naprosto sám - pak by jste si mohl dělat co je vám libo bez jakékoli společenské reflexe.

O to výrazněji by to pak nejspíše limitovaly odezvy přírodního prostředí.

Velmi se mi líbí úvaha pana autora, že bychom se kromě velké politiky měli soustředit hlavně na to co a jak děláme my sami. Je strašně jednoduché si stěžovat na to, jak nám kýmsi je bráněno abychom cituji : "postavili dům, zplodili syna a zasadili strom". Ale udělali jsme opravdu všechno co bylo v našich silách?

Když jsem v devadesátých letech s holým zadkem vstupoval do dospělého života ani vteřinu mě netrápilo, jak je možné že mi vláda nezajišťuje prosperitu. Místo toho, jsem hledal způsob jak v nových podmínkách uspět. Já i mnoho dalších. Jako by tato "budovatelská" atmosféra postupně vyprchávala a byla postupně nahrazována trpnou stagnací.

Moc bych si do Nového Roku přál, abychom dokázali zase věřit sami v sebe. Když budeme úspěšní s tím domem, synem a stromem, pomůžeme sami sobě a přeneseně i své komunitě, státu a nakonec i Evropě. Nevidím to úplně černě. Stačí se pořádně porozhlédnout a je možné nalézt mladé a úspěšné. Neberme jim svým brbláním chuť do života.

Něco na té "trpné stagnaci" bude. Pokud jde totiž konkrétněji o "naše domy", tak ty jsou ještě s cca 60%v teplo-technicky takovém stavu jaké jsme je zdědili po totalitních možnostech 80tých let minulého století. Jen k nim na místo uhlí spíše máme zavedený plyn a přistavené podstatně modernější auta.

Toto vše navzdory opakovaným akcím státní podpory a technicky doložitelným faktům, že rozumně provedená rekonstrukce se i bez dotací pravidelně vyplatí.

Problém však tkví v tom, že začít právě u sebe bývá nejnáročnější a tak se populisticky nadává na systémy, vlády a pod.

Pomohlo by Novoroční předsevzetí? Nebo to zas "trpně stagnačně" necháme až stovkám let?

https://www.ceskenoviny.cz/tiskove/zpravy/az-stovk...

Kdo zaslechl poslední propagandu z Bruselu,ten se již jistě ničeho neobává,a bude s radostí plodit jedno dítko za druhým, neboť kořínků je v lese stále dost,a tu zemljanku v pěti a více lidech bez problému vyhřejeme vlastním dechem. Takže do nového roku hodně štěstí, ale hlavně ODVAHU A KURÁŽ BLONĎÁK!

Problém vidím v tom, že se mladé ženy dnes samostatně uživí, zastávají povolání ve kterých vydělávají a taky se sebestředně zaměřují. Opustily klišé vdát se, mít děti, mít rodinu pro kterou vařit, prát uklízet, rodit a vychovávat děti je jediným naplněním života ženy. Divíte se, že chtějí žít volně a podle svých představ. A pokud potřebuje společnost od žen to klišé, pak musí něco udělat pro to, aby se ženy v takovém životě cítily šťasny. Te je můj názor ve věku 82 let.

V rámci překonávání starých stereotypů a sociálních konstruktů ...

To se Vám nezdá, pane autore. Dech už ztratila.

Však i Vy píšete "uprostřed Vídně nebo Milána... objednáte si flat white"

Degenerace se pozná už v tom, že v městech, která byla civilizačními centry v době, kdy se ještě na dnešním Kapitolu proháněli divoši, si objednáváte anglicky.

Vystihl jste to skvěle, i když jste asi nechtěl.

A co teprve kdyby si objednal dejme tomu biftek nebo rostbíf, případně hemenex (schválně používám vám snad pochopitelný způsob záznamu).