Jihočech Josef Jílek patřil k hrdinům protinacistického odboje. Jeho cesta ke kněžství nebyl úplně přímá, nakonec však jako římskokatolický duchovní obstál v nejtěžších chvílích českého národa se ctí.

Bůh, církev vlast, toto heslo českobudějovického vlasteneckého biskupa Jan Valeriána Jirsíka přijal za své i kněz Josef Jílek. Svým životem naplnil také biblická slova Ježíše Krista, konkrétně Nového Zákona z Janova evangelia. „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“ I on obětoval svůj život pro druhé.

Narodil se v 19, října 1908 v malé vesnici Výheň nedaleko Kaplice v katolicky zbožné selské rodině. V roce 1927 maturoval na českobudějovickém gymnáziu pojmenovaném po biskupu Jirsíkovi. Rozhodoval se, co dál. Hospodářství jeho otce Františka nebylo malé, činilo 43 hektarů polí a lesů, což z něj dělalo relativně movitého sedláka, jenomže měl také dvě dcery, které bylo nutné vybavit patřičnými věny, protože bez nich by se nemohly provdat. Na Josefova vysokoškolská studia z tohoto důvodu už nezbývaly peníze. Ucházel se se o úřednické místo v Praze, ale to mu nevyšlo.

Nakonec tedy vstoupil do semináře, kde jeho studium hradila katolická církev.

O pět let později 5, června 1932 jej českobudějovický biskup Šimona Bárta vysvětil v katedrále svatého Mikuláše na kněze. Jeho prvním kaplanským místem byly Prachatice, posléze působil v Kunžaku a v roce 1936 nastoupil ve farnosti Katovice na Strakonicku, kde byl od 1. září 1938 ustanoven farářem. V této obci ve dvacátých letech přestoupila téměř polovina obyvatel k československé církvi, jemu se však svým vlídným a obratným vystupováním podařilo uklidnit zdejší napjaté náboženské poměry.

Po okupaci českých zemí v březnu 1939 se společně s primářem interního oddělení strakonické nemocnice MUDr. Karlem Hradeckým a velitelem okresního oddělení četnictva ve Strakonicích nadporučíkem Felixem Peřkou zapojil do protinacistického odboje. Oba jeho spolupracovníci patřili k praktikujícím katolíkům. Společně vytvořili podskupinu Karel, která byla prostřednictvím medika Václava Rusého napojena na plzeňskou skupinu Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD). MUDr. Hradecký na svém oddělení ukrýval jako pacienty odbojáře a parašutisty vyslané z Velké Británie, Farář Jílek jim vystavoval falešné doklady (hlavně křestní listy, kterých celkem mělo být 52). Podle některých zdrojů pomáhal falešnými křestními listy i Židům. Také zajišťoval potraviny a potravinové lístky. Občas nechal přespat na faře i lidi pronásledované nacisty. Četnický velitel Peřka pak na základě Jílkových křestních listů s pomocí tří úředníků strakonického okresního úřadu pořizoval tzv. kennkarty (občanské průkazy), které umožňovaly žít v protektorátu pod cizím jménem.

Bohužel, gestapo zatklo na základě udání ze strakonické nemocnice MUDr. Hradeckého v roce 1942. Téhož roku 5. srpna si gestapáci přišli na faru v Česticích pro pátera Jílka, který se sem pouhých 16 dnů před zatčením nechal přeložit z Katovic, aby Němcům nebyl tolik na očích. Četnický velitel Peřka se z obav před zatčením raději zastřelil. Primář Hradecký a farář Jílek byli zpočátku vězněni ve vyšetřovací vazbě v Plni na Borech, kde je nacisté podrobili velmi brutálním výslechům. Ke cti obou svědčí fakt, že téměř nepromluvili a vyšetřovatelům nic důležitého neprozradili. MUDr. Hradecký byl popraven v nechvalně proslulé berlínské věznici Plötzensee v září 1943. Páter Jílek následoval jeho osud na stejném místě o necelé dva roky později 20. dubna 1945. Předtím však byl berlínským Volksgerichthofem (lidovým soudem) odsouzen 1. června 1944 k trestu smrti za velezradu.

O jeho hluboké vyznavačské víře svědčí podle článku na webu kna.cz slova z dopisu, který koncem října 1944 poslal z cely smrti matce a svým nejbližším: „Jak rád bych Vás viděl a s Vámi se potěšil! Myslím však, že, dá-li Pán Bůh a vytrváme-li všichni v dobrém s pomocí Boží,

to nejhezčí a nejšťastnější shledání
bude doma – tam u Pána Boha
v království nebeském.
My tam s drahým † tatínkem naším
budeme Vás očekávat, bude-li to vůle Boží.

Prosím Vás proto všecky, abyste byli tak živi, abyste žádný nescházel v Božím království Krista, krále věčného a nás tolik milujícího.“

Sám vězeň, stal se „apoštolem vězňů“, jak to dosvědčili spoluvězni, kteří přežili. Když se v drážďanské věznici Matylda stal čističem – konal všelijaké špinavé práce, odklízel sníh, nakládal popel apod., naskýtalo se mu více příležitostí se spoluvězni krátce pohovořit, křesťansky je povzbudit.

Více je však známé jeho kněžském působení v káznici Plötzensee, kde téměř rok očekával výkon trestu smrti. Zpočátku byl na cele sám, asi v polovině září 1944 ho přeložili na celu pro tři vězně, kterou postupně sdílel s řadou odsouzených k smrti, již byli odvedeni na popravu dříve než on. Jen dva z nich, Jaroslav Šilhavý z Bíliny a Jan Čížek z Prahy, se dočkali konce války a osvobození. Vydali svědectví o hlubokém duchovním životě pátera Jílka ve velmi těžkých podmínkách a jeho vlivu na spoluvězně. „Z jedné Jílkovy poznámky víme, že se s ním na cele vystřídalo celkem 16 spoluvězňů“, napsal Jan Čížek. Známe i jména některých popravených z „farářovy cely“ a víme o jejich dřívějším životě vzdáleném křesťanské víře. Například Jan Kulda z Prahy-Hloubětína, nepokřtěný, ateista, komunistický funkcionář, zde podle svědectví Jaroslava Šilhavého konvertoval. Jílek ho přijal do církve a zřejmě spoutanýma rukama ho pokřtil.

Páter Jílek byl sťat gilotinou pouhých 10 dnů před příchodem Rudé armády. Před popravou ještě zpovídal a duchovně posiloval spoluvězně, kteří toho dne zemřeli s ním. Popravy onoho 20. dubna byly poslední, jež se ve vězení Plötzensee konaly. Měl smůlu? Těžko říci, zaslechl jsem i názory, že to pro něj možná bylo lepší, protože komunisté by ho stejně po válce zavřeli nebo rovnou nechali odsoudit k trestu smrti. Tak, jako perzekvovali i jiné účastníky protinacistického odboje, kteří si dovolili s rudou hrůzovládou nesouhlasit, a nic dobrého by statečného kněze nečekalo.

Zdroje:

Spoutanýma rukama pokřtil komunistu v nacistickém vězení: P. Josef Jílek

Křtili známkový sešitek umučeného faráře Josefa Jílka - Strakonický deník

Primář interního oddělení se angažoval v odboji, byl popraven nacisty - Strakonický deník

Mučedníci a oběti pro Krista, Jan Stříbrný a kol., Karmelitánské nakladatelství, Praha 2023

JAN ZIEGLER