24.10.2020 | Svátek má Nina


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Hoblík 27.9.2020 10:09

Opravdu, tehdy ti hloupí neuspěli ani na gymnáziu; jako autor tohoto článku!

J. Jurax 27.9.2020 10:27

Ehm ... kdybyste uměl pochopit smysl psaného textu, pak byste z článku seznal, že autor na gymplu uspěl.

Jak jste dopadl Vy?

P. Milan 27.9.2020 16:10

To tady ukazuje skoro denně. Pokud vystudoval, tak jedině za politiku.

F. Navrátil 27.9.2020 8:35

K problematice cenzůry bych měl jeden aktuální příspěvek. Na Navinkách jsem v diskuzi k článku o útocích muslimských mladíků na francouzské ženy napsal, že pokud se nepodaří zastavit invazi islámských nelegálů, budou islámské šárija hlídky mlátit i české ženy. Za to mi byl zablokován účet. Demokratůra vítězí.

Š. Hašek 27.9.2020 9:23

Když jsem byl velice mlád, byl jsem za sprosté slovo pokárán. Ani poznámky se nepsaly.

Dnes taková Jourová požaduje, aby voliči, občané byli za jadrný/pravdivý výraz "dáni stranou", minimálně "komunikačně". Pokud někdo napíše vrah, tak má v sobě přímo nenávist toho vraha.

A tak mě napadlo, jestli termín "moderní evropská demokratická společnost" není vlatně nenávistná sprosťárna na entou! Tím nechci říci, že bych Jourovou "vypnul", jen ať na sebe říká, co má v hlavě.

Jak to udělat, aby nám do toho nemohla kecat? Moderně a štrasbruselsky kecat! Neumožnit jí, aby nám do toho mohla mluvit!

K. Křivan 27.9.2020 13:28

"Jak to udělat, aby nám do toho nemohla kecat?.."

Tady pomůže jen Plumbum z domácí Vlašimské produkce.

J. Jurax 27.9.2020 10:17

No to víte, některým směrem by se nemělo ani uvažovat, natož to veřejně napsat. Jak za bolševika.

A vůbec nejhorší je, když máte pravdu! To se nedivte, že Vás zabanujou, za bolševika by Vás mohli i zavřít; kdežto dnes už zase taky, paragrafy na to jsou.

F. Žůrek 27.9.2020 2:19

Vážený pane M. Pivodo, dobrý den!

Komunismus poničil celé školství!

Nejde jen o Jiřího Zlatušku, o kterém mluvíte, nejde jen o doc. Miroslava Grebeníčka, což je další výkvět v české společnosti (vystudoval na UJEP Brno!) Atd.

Po roce 1968, resp. po roce 1970, byla katedra matematiky na MU Brno, (později na UJEP Brno) zcela rozprášena!

Všichni významní matematikové na MU Brno po odchodu (po smrti) vedoucího katedry matematiky prof. Karla Koutského v roce 1964, potom později vlastně museli nuceně odejít ze školství!

Vedoucí katedry prof. Miroslav Novotný nesměl přednášet a musel jít nuceně do matematického výzkumu! Vedoucím katedry matematiky se nyní stal zasloužilý soudruh, ale pouze kvalifikací "odborný asistent!" Ota Reimer! Ano! Obborný asistent byl šéfem katedry matematiky v Brně!!! Profesoři a významní docenti si ani NEŠKRTLI, jak se lidově říká. De facto zanikla v Brně Masarykova univerzita a celé české školství bylo takto DEVASTOVÁNO!

TAK TOMU BYLO! A PO 40 LET!

PS: Vystudoval jsem (již na UJEP Brno, začínal jsem však studovat na MU Brno) v roce 1963. Jako student v pátém ročníku jsem ještě při svém studiu na katedře matematiky zde krátce působil jako částečný asistent (na poloviční úvazek). A tehdy v roce 1963 mně prof. Karel Koutský řekl, že kdo není v KSČ, tak již nesmí na katedře matematiky působit! Tak tomu bylo a tím bylo vlastně zabráněno růstu odbornosti v tehdejším Českoslovemsku. Bohužel.

F. Žůrek 27.9.2020 2:43

Uvedu ještě několik osobností z oblasti matematiky z Brna, kteří museli působit již na pozadí:

Akademik Otakar Borůvka pomalu odcházel ze svého vlivu.

A do pozadí se potom dostali: prof. Miroslav Novotný, prof. Karel Svoboda, v roce 1960 raději odešel z Brna Karel Čulík, a nemohli se raealizovat lidé jako třeba Milan Sekanina, František Šik, František Neuman, a další, na keré si přibližně ještě vzpomínám: manželé Polákovi, Erich Barvínek, Miloš Ráb, Miloš Zlámal, Ladislav Kosmák, Jan Chrastina...

J. Jurax 27.9.2020 10:20

Jo, a docent Sekanina někdy snad počátkem osmdesátých emigroval ...

M. Pivoda 27.9.2020 17:06

Pro F. Žůrka

Na některá vámi zmíněná jména jsem si vzpomenul, já zde vaše sdělení vůbec nezpochybňuji. (Ostatní: Studoval jsem post-graduálně systémové inženýrství na katedře matematiky VUT Brno u doc. Kudláčka, který se pak také musel přemístit na nějaké gymnázium. To já jsem ale nijak nemohl ovlivnit.)

Jako zajímavost zde uvedu, že shodou okolností, některá ta společenská negativa paradoxně působila v můj prospěch. Jak? Doc. Václav Polák by se se mnou, za normálního stavu společnosti, asi nikdy nepotkal. Lidé tehdy dokonce záměrně přecházeli na druhou stranu chodníku, aby s politicky odsouzeným doc. Polákem se nemuseli potkat (a nekazili si tím svůj kádrový profil). Já jsem se s doc. Polákem osobně setkal (poté když z funkce vrátného v ČSAD postoupil do funkce systémového programátora), trpělivě jsem ho poslouchal, a jako trénovaný projektant jsem tehdy domýšlel, k čemu všemu by ta Polákova práce byla prakticky využitelná.

Ano, já jsem se tehdy "zamiloval" do toho Polákova projektu umělé inteligence, Operational Logic System (OLS). Nikoliv do Polákovy osoby. Osoba doc. Poláka měla daleko od dokonalosti, kterou obvykle očekáváme od profesně vynikajících lidí. Ale o to zde nejde. Pomoc doc. Polákovi představovala současně i pomoc jeho projektu umělé inteligence OLS.

L. Masar 28.9.2020 22:33

Manzelka Prof. Milose Raba, doc. Zdenka Rabova, mne ucila nad katedre pocitacu VUT a pozdeji i v aspirantskem studiu. Hora ruit tempus manet.

F. Žůrek 27.9.2020 2:54

Potýkání s komunismem je zde pořád. Proč zemřeli třeba takoví lidé, jako například Josef Lux či zpěvák Karel Kryl? On zcela otevřeně o nás říká: "Demokracie nevzkvétá, byť s kosmetickou vadou, ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou...atd."

P. Milan 27.9.2020 16:13

Lux, "had na tři" zemřel na rakovinu. Jak to souvisí s potýkáním s komunismem a jeho zcela mimořádným podrazáctvím, to nevím.

F. Navrátil 26.9.2020 19:16

Povídku Jeden den Ivana Denisoviče jsem si přečetl někdy v polovině šedesátých let. Vyšla v dnes obtížně představitelném nákladu více než 70 tisíc výtisků. Na vojně jsem si pak ještě vypůjčil z vojenské knihovny celý soubor povídek, kde byla i Matrojonina chalupa, Ve vyšším zájmu nebo Příběh na stanici Křečetovka. Pod vojenským svícnem někdy byla tma.

E. Pribijl 26.9.2020 17:38

Co myslel pan Novotný tím úskokem (jak vyčůral s režimem). Není to stelné jako klouzat po másle? Jako oběť a disident by měl mít za sebou několik let v kriminálu. To ale nemá tak zbývá jen to máslo.

P. Milan 26.9.2020 20:43

Není to stejné. Proti silnějšímu protivníkovi je dovoleno prakticky vše.

T. Zlesa 26.9.2020 21:17

Ale stejně je, s odstupem dne, ta pasáž o úskoku nejlepší část ze všech 4 dílů. Na NP jsem se málokdy tak pobavil. :-) (nepočítám vzteklé reakce zapšklých dědků)

J. Laurin 26.9.2020 16:23

Když tak čtu místní komentáře, tak mne napadá....... k volbám chodilo 99,9% voličů, kteří odevzdali v 99,9% hlas kandidátům národní fronty....2mil. občanů byli v KSČ..... a režim vydržel 40 let.....a 99,9% národa byli disidenti...............jděte mi s tím do zadele.......

P. Milan 26.9.2020 17:07

Nejlépe každý sám za sebe a ne za jiné. Vy jste nadšeně odevzdával, já ne.

J. Laurin 26.9.2020 18:20

To říká každý...a život mne naučil.... kdo žil před rokem 1990 nevěř...věř jen sobě......

P. Milan 26.9.2020 20:44

No vždyť to píšu. Pište za sebe a ne za jiné, po bolševicku.

J. Laurin 26.9.2020 21:20

Jste kretén......

J. Jurax 27.9.2020 10:23

Ale není, jen s Vámi nesouhlasí.

P. Milan 27.9.2020 16:14

Už se odkopal dost ... komouš jak vyšitý.

M. Pivoda 26.9.2020 15:48

Jeden den Miroslava Pivody v tzv. české demokracii. Velmi stručně:

V září 1991 jsem byl vyhozen z VUT Brno, aby osmašedesátníci mohli být rehabilitováni, protože se jim (i přes velké úsilí vyvinuté do listopadu 1989) nepodařilo dostat zpět do KSČ. Zničen byl přitom i ambiciózní projekt české umělé inteligence matematika doc. Václava Poláka.

Rozhodující byl skandální posudek Jiřího Zlatušky, který mimojiné napsal že kniha doc. Poláka je podvod. Kniha skutečně existovala, ale protože doc. Polák byl v 70. letech vyloučen z Masarykovy univerzity (tehdy UJEP), nemohl v Česku publikovat. Pomáhal jsem tu knihu (před listopadem 1989) vytisknout (na tiskárně počítače VUT Brno) a svázat v Brně. Za své peníze (asi jednu šestinu mého tehdejčího platu) zaslal doc. Polák svou knihu i do Kalifornie v USA. Po listopadu 1989 ta kniha byla zaslána do firmy IBM ve Vídni.

Před několika dny zde diskutující L. Novák prohlásil mne osobně (!!!) za podvodníka, odvolávající se přitom na "vědecký posudek" Jiřího Zlatušky a zmínku o Polákově knize. Ta kniha nebyla mi uznána ani v souboru vědeckých prací, při pokusu se habilitovat v České republice ani cca deset let poté.

Za cca dvacet let poté ÚSTR chtěl mne odebrat plná občanská práva v této tzv. demokratické zemi. Dal jsem celou věc k soudu, kde USTR dostal nutně po šnupáku - a mstí se mi proto dosud. Soudce před zahájením procesu tehdy řekl: Tady není vůbec co soudně řešit. Miroslav Pivoda žádnou spolupráci s StB nepodepsal, žádnou činnost nevykázal. Uplynulo 30 let od tzv. Sametové revoluce, ale rozhodnutí soudu se v této tzv. demokracii nerespektuje. Pepíci, povídejte mi dnes o sviňárnách během českého reálného socialismu (1948-1989).

P. Han 26.9.2020 16:37

No jasně, že jste to měl za komoušů lepší. Na rozdíl od jiných. O tom není pochyb.

P. Milan 26.9.2020 17:08

Pepík montovna už zase brečí.

J. Jurax 26.9.2020 12:35

K tomu Jednomu dní Ivana Denisoviče - dostal se mi do ruky z veřejné knihovny hned jak vyšel - to mi bylo čtrnáct. To jsem si týdně chodil pro svých pět knih - víc se naráz nepůjčovalo - a tahle se mi tam nějak připletla - já měl privilej, že smím chodit do oddělení pro dospělé, ač mi dosud nebylo patnáct, neboť jsem byl zasloužilý čtenář.

A jak jsem to četl, měl jsem za to, že kniha popisuje trudný osud revolucionáře v carské ťurmě, akorát mi nějak furt neseděly reálie (tuším samopaly strážných a tak něco) - až tak po první třetině knihy mi to došlo. Jak vůbec mohla taková kniha vyjít mi taky docvaklo až později - pochopitelně XX. sjezd nám byl utajen. Ale nebylo se koho zeptat ... přesněji řečeno jsem už věděl, že na něco se jeden ptát nemá.

Ostatně jsem si tou dobou svou naivitou udělal průser - při hospitalizaci v dějepise jsem se iniciativně přihlásil na otázku inspektora na první vystoupení čs.vojáků v boji proti fašismu. Čekalo se Sokolovo, jenže já věděl něco víc, protože jsem holt moc četl - a začal jsem Francií roku 1940, vzpomněl bitvu o Británii téhož roku a pak teprve dospěl k roku 1942 a tomu Sokolovu. Jenže v těch prvních dvou případech holt bojovali sice proti správnému nepříteli, ale na nesprávné straně. Inspektor mne pochválil nějak rozpačitě a po třídních schůzkách mi tata, jemuž to tam správně ideově podali, velmi nehledanými slovy vyčinil. Že takového ukecaného vola nevezmou na střední, ale tak leda na horníka ... ale očekávaných pár lepanců jsem nedostal, ač tata jinak tímto výchovným prostředkem neskrblil ..

R. Polášek 26.9.2020 13:39

Já jsem vypozoroval, že za komunistů to bylo individuální. Komunističtí cenzoři totiž zřejmě často ty knihy nečetli, četli jen předmluvu a doslov nebo nějaké pořízené výtahy z děje a neznali souvislosti. Tak velice silně záleželo na tom, jaké prokomunistické žvásty byly v těch předmluvách a doslovech napsány. Když byly hodně silné a cenzor neměl k dispozici souvislosti, tak kniha mohla projít.

Například k "Jednomu dni Ivana Děnisoviče" se například mohlo nažvanit něco ve stylu, že Sovětský Svaz byl první a že proto tam , kdyby úplně všichni usilovně nepracovali pro vítězství a jen někdo zapochyboval, že by se to vítězství mohlo převrátit v tvrdou porážku a tím by ideje Lenina a Stalina ve spravedlivou beztřídní společnost mohly přijít nazmar a pracující by byli porobeni další staletí, proto museli v Sovětském Svazu, v době, kdy se bojovalo o budoucnost, tvrdě postihnout i mírnou odchylku a že ten postih takového člověka zobrazuje tato kniha. A že dnes, když už se zvítězilo, právě díky těm, co byli před námi, už takováý postih nehrozí atd atd...