1.12.2022 | Svátek má Iva


Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Černý 23.11.2022 13:22

Ad 6.Dodržet není nutno toliko smlouvu, která byla uzavřena v tísni, pod nátlakem, v omylu vlastním či vyvolaném druhou smluvní stranou, za zřetelně nevýhodných podmínek anebo jejíž plnění by bylo vůči některé ze smluvních stran nespravedlivé (nepoctivé).

„Úmluvy, které sledují nečestný cíl, se nemají dodržovat.

....

Nemohu zde neučinit jakousi úvahu ve vztahu k tak zvaným minským dohodám.

Jak známo, tyto dohody uzavřela ukrajinská vláda se zástupci dvou separatistických republik s cílem dosáhnout ukončení bojů a vytvořit výchozí podmínky pro mírov urovnání občanské války na Ukrajině. Za splnění dohod převzaly záruky Německo a Francie. To patrně znamená, že jde i o svého druhu mezinárodní smlouvu ukrajinské vlády a zástupců seperatistických republik s Německem a Francií.

Je rovněž známo, že minské smlouvy zástupci ukrajinské vlády veřejně odmítli právě s poukazem, že byly uzavřeny pod nátlakem a že je jejich plnění bylo pro Ukrajinu nevýhodné.

V této souvislosti přemýšlím o třech věcech:

Pokud šlo o podmínky smlouvy projednané a dohodnuté s Německem a Francií, jakou logiku má tvrzení, že tyto země ukrajinskou vládu k uzavření minských dohod donutily?

Skutečně bylo naplnění podmínek minských dohod pro Ukrajinu nevýhodné? Zejména pokud by vedlo k urovnání národnostních konfliktů na celém území Ukrajiny bez narušení její územní celistvosti. A zvlášť (což samozřejmě v této chvíli nelze potvrdit ani vyvrátit), pokud by už vážně učiněný projev vůle ukrajinských představitelů dospět k dohodě o konkrétních podmínkách naplnění politické části minských dohod, vedl o odvrácení ruské agrese?

Došlo v případě minských dohod ze strany ukrajinské vlády k oprávněnému odmítnutí nepoctivé a nečestné smlouvy. Nebo naopak jsme v tomto případě svědky porušení mezinárodní smlouvy se závažnými důsledky pro obyvatele Ukrajiny? Nebo je snad možný nějaký třetí výklad?

O. Hein 23.11.2022 15:48

Minské dohody nemám k dispozici, takže se zdržuji třetího výkladu. Pokud ovšem v době jejich uzavírání již probíhaly separatistické násilné akce pod patronací Ruska, pak nátlak byl evidentní (což ostatně vyplývá i z velice zdrženlivých postojů Francie a Německa po přepadení Ukrajiny). Je to téměř situace okopírovaná z r.1938 ve vztahu ČSR k sudetoněmeckým požadavkům a tehdejším nátlakem Anglie, Francie a Itálie na uzavření Mnichovské dohody. Hledejte paralely a možná naleznete odpověď i na současnou situaci.

P. Černý 23.11.2022 17:01

V roce 1938 a před ním, byly národnostní otázky záměrně vyhroceny a zneužity k rozbití tehdejšího Československa s cílem jeho ovládnutí nacistickym Německem a možná i s úmyslem západních mocností usnadnit Německu útok na tehdejší SSSR (bez postranních úmyslů se potenciální soupeř neobdarovava takovými dárky, jako bylo, a to v neposlední řadě, zvýšení kapacit zbrojní výroby Říše o nějakých 25%).

Pokud bychom chtěli tuto paralelu důsledně aplikovat na současnou Ukrajinu, museli bychom se ptát, zda národnostní otázky vyhrotilo, a ještě nezacelene rány spojené s banderovskym hnutím v době druhé světové války otevřelo, Rusko s cílem rozbít Ukrajinský stát.

A pokud to bylo skutečně Rusko, jak je možné, že každého, kdo se na Ukrajině považuje za Rusa, vyzval k odchodu do Ruska prezident Ukrajiny. A nikoli Ruska? A to za (nesouhlasného?) mlčení členských států OBSE včetně Francie a Německa... Raději tuto paralelu opustme. Bůhví k jakým závěrům bychom ještě došli.

Aby bylo jasno, pane Heine. Je mi jasné, kdo na koho v této válce zaútočil. Jsem daleko čímkoli omlouvat ozbrojenou agresi. Ale to mi nemůže zabránit hledat v událostech jejich skutečný obsah. Nikoli jen formální hodnocení založená na kulhajících analogiích historických událostí. Pro to byste mohl mít pochopení. Jako člověk, který se zabývá filozofií.

Omluvte interpunkci. Píšu na mobilu.

O. Hein 23.11.2022 17:39

Dobrý večer, nechci to dále pitvat, ale pokud to opravdu skončí porážkou Ruska, pak lze očekávat podobný scénář, jaký byl u nás po porážce Německa - tj. odsun všech proruských separatistů z Ukrajiny do Ruska. Spolu už žít nemohou.

P. Černý 23.11.2022 18:03

Dobrý večer i vám. Taky nechci. Mám z dalšího vývoje doslova hrůzu. Ne jen kvůli těm hromadam mrtvých atd. Teď to vypadá na stabilizaci fronty a na systematické bombardování ukrajinské infrastruktury, dokud se Ukrajina totálně hospodářsky nezhroutí. Důsledky toho kolapsu mohou být citelne i pro nás. Statisíce nových uprchlíků asi nezvládneme ani ekonomicky a ani po bezpečnostní stránce.

Nikdo mi nevymluvi, že se tomu bylo možné vyhnout. Nebo ze jsme to měli, jako Západ, aspoň zkusit. Prosadit u ukrajinské vlády, aby se separatisty začala vážně jednat o podmínkách nějaké omezené autonomie, která by mohla být přijata jako splnění politické část Minských dohod. A taky vážně jednat s Ruskem o obnovení systému kolektivní bezpečnosti v Evropě. I kdyby se jednání mělo nakonec omezit jen na neutrální vojenský status Ukrajiny.

A to, o čem píšete, že Rusové a Ukrajinci už spolu nedokáží žít v jednom státě, to je katastrofa. Pro všechny. Pro celou Evropu. Včetně Ruska. Ano. Dost. Stačí.