J. Vorlický 25.11.2022 7:50

Deník Právo, str.7, 25.11.2022, zveřejnil informaci (článek: Zemek podal ústavní stížnost), protože se asi domnívá, že veřejnost má o ni zájem. Myslím, že článek popisuje příklad české právní poctivosti.

Tedy, v kostce: Podnikatel Zemek, jako obžalovaný se dohodl se SZ o trestu. Krajský soud v Brně dohodu ,,schvaloval" a trest navýšil o 18,6 mil Kč. Toto navýšení potvrdil Vrchní soud v Olomouci. Pan Zemek se dovolal k Nevyššímu soudu s tím, že byl Krajským soudem v Brně uveden v omyl. Nejvyšší soud dovolání odmítl s tím, že zákon proti takovému rozhodnutí dovolání nepřipouští. Vyjdu z předpokladu, že článek správně popisuje co se stalo, a že já věc správně chápu. Nabízí se několik otázek.

a)chápou pan Zemek a SZ význam slova dohoda stejně? b)dohodl-li se pan Zemek se SZ, jakým právem soud dohodu mění? c)neměl-li SZ právo dohodu nabídnout, jakým právem ji nabídl? d)lze předpokládat, že pan Zemek není hlupák. Cítí se uveden v omyl. Kdo jej tedy uvedl v omyl? SZ nebo soud? Pak by byla řada podotázek, ale není čas a prostor.

Je takové hezké psát o poctivosti ve smluvních vztazích, tedy jak jsou smlouvy a dohody všeho druhu dodržovány, atp. Mít pocit, že jsem uváděn v omyl soudem, jistě stojí na špičce nepoctivosti. Já se domnívám, že kořen problému spočívá v tom, že čeština jako dorozumívací prostředek společně s českým právním řádem jsou tak zparchantělé, že si nikdo ve vážné věci nemůže být jist, co se vlastně děje a stane.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 24.11.2022 15:28

Souhlasím.lap

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 23.11.2022 19:56

Tomáš Baťa byl stručný.

„Pod obchodní poctivostí rozumíme, že úplně všechny strany, na obchodě zúčastněné, musí být po uskutečnění obchodu bohatší, než byly předtím.“

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 23.11.2022 18:32

Asi tak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 23.11.2022 18:03

Dobrý večer i vám. Taky nechci. Mám z dalšího vývoje doslova hrůzu. Ne jen kvůli těm hromadam mrtvých atd. Teď to vypadá na stabilizaci fronty a na systematické bombardování ukrajinské infrastruktury, dokud se Ukrajina totálně hospodářsky nezhroutí. Důsledky toho kolapsu mohou být citelne i pro nás. Statisíce nových uprchlíků asi nezvládneme ani ekonomicky a ani po bezpečnostní stránce.

Nikdo mi nevymluvi, že se tomu bylo možné vyhnout. Nebo ze jsme to měli, jako Západ, aspoň zkusit. Prosadit u ukrajinské vlády, aby se separatisty začala vážně jednat o podmínkách nějaké omezené autonomie, která by mohla být přijata jako splnění politické část Minských dohod. A taky vážně jednat s Ruskem o obnovení systému kolektivní bezpečnosti v Evropě. I kdyby se jednání mělo nakonec omezit jen na neutrální vojenský status Ukrajiny.

A to, o čem píšete, že Rusové a Ukrajinci už spolu nedokáží žít v jednom státě, to je katastrofa. Pro všechny. Pro celou Evropu. Včetně Ruska. Ano. Dost. Stačí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Skála 23.11.2022 17:41

Ano, něco smysluplného.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Hein 23.11.2022 17:39

Dobrý večer, nechci to dále pitvat, ale pokud to opravdu skončí porážkou Ruska, pak lze očekávat podobný scénář, jaký byl u nás po porážce Německa - tj. odsun všech proruských separatistů z Ukrajiny do Ruska. Spolu už žít nemohou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 23.11.2022 17:01

V roce 1938 a před ním, byly národnostní otázky záměrně vyhroceny a zneužity k rozbití tehdejšího Československa s cílem jeho ovládnutí nacistickym Německem a možná i s úmyslem západních mocností usnadnit Německu útok na tehdejší SSSR (bez postranních úmyslů se potenciální soupeř neobdarovava takovými dárky, jako bylo, a to v neposlední řadě, zvýšení kapacit zbrojní výroby Říše o nějakých 25%).

Pokud bychom chtěli tuto paralelu důsledně aplikovat na současnou Ukrajinu, museli bychom se ptát, zda národnostní otázky vyhrotilo, a ještě nezacelene rány spojené s banderovskym hnutím v době druhé světové války otevřelo, Rusko s cílem rozbít Ukrajinský stát.

A pokud to bylo skutečně Rusko, jak je možné, že každého, kdo se na Ukrajině považuje za Rusa, vyzval k odchodu do Ruska prezident Ukrajiny. A nikoli Ruska? A to za (nesouhlasného?) mlčení členských států OBSE včetně Francie a Německa... Raději tuto paralelu opustme. Bůhví k jakým závěrům bychom ještě došli.

Aby bylo jasno, pane Heine. Je mi jasné, kdo na koho v této válce zaútočil. Jsem daleko čímkoli omlouvat ozbrojenou agresi. Ale to mi nemůže zabránit hledat v událostech jejich skutečný obsah. Nikoli jen formální hodnocení založená na kulhajících analogiích historických událostí. Pro to byste mohl mít pochopení. Jako člověk, který se zabývá filozofií.

Omluvte interpunkci. Píšu na mobilu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 23.11.2022 16:27

Vy jste asi chtěl neco jiného cist ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Hein 23.11.2022 15:50

Proto doporučuji dvakrát či třikrát měřit, jednou "řezat".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Hein 23.11.2022 15:48

Minské dohody nemám k dispozici, takže se zdržuji třetího výkladu. Pokud ovšem v době jejich uzavírání již probíhaly separatistické násilné akce pod patronací Ruska, pak nátlak byl evidentní (což ostatně vyplývá i z velice zdrženlivých postojů Francie a Německa po přepadení Ukrajiny). Je to téměř situace okopírovaná z r.1938 ve vztahu ČSR k sudetoněmeckým požadavkům a tehdejším nátlakem Anglie, Francie a Itálie na uzavření Mnichovské dohody. Hledejte paralely a možná naleznete odpověď i na současnou situaci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 23.11.2022 15:33

Pakliže nepíšeme básně, fikci nebo milostné dopisy, je to vždy lepší. Podívejme se na stavební zákon (tzv.), tomu údajně nerozumí už ani jeho autoři.

Možná i proto s ním nelze nic dělat, protože nikdo neví, co tam vlastně je!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 23.11.2022 15:23

Vím to, vždyť to píši.

DOHODNOUT se na změně smlouvy je fajn. ODSTOUPENÍ chápu (česky) jako že smlouvu už nehodlám dodržovat. Možná, že právnicky (česky) slovo odstoupení znamená něco jiného; jako česká slova ukrást, zcizit a odcizit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 23.11.2022 15:17

oprava .... snižovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 23.11.2022 15:15

Ano, souhlas. Jde tedy hlavně o to, jak poznat dopředu podvodníka. Ono je lepší se podvodníkům úplně vyhnout, smlouva nesmlouva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 23.11.2022 15:13

Někdy je lepší šetřit slovy a psát stručně, výstižně a srozumitelně. Právě tak smlouvy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 23.11.2022 14:58

Asi nevíte, že ke smlouvě lze sjednat dodatek potvrzený oběma stranami. Příklad - cena elektřiny - nyní mám smlouvu za 5,80Kč/KWh. když mi Eon nabídne zvýšení ceny o 2 Kč s platností na další 2-3 roky tak bych to bral - sotva lze předpokládat, že se bude cena zvyšovat. Pokud o tom pochybujete, píšu ze zkušenosti, 20 let jsem pracoval jako stavbyvedoucí a dalších 22 let jako stavitel, smluv jsem uzavíral desítky. Nic není jen růžové nebo jen modré.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 23.11.2022 14:54

Možná by chtělo zde uvedenou rekapitulaci otázek souvisejících s poctivými smluvními vztahy doplnit o připomínku, že ta slova musí mít i obsah, bez nichž jdou jen pustou frází.

Tím obsahem je sám úmysl uzavírat smlouvy poctivě. S úmyslem je řádně plnit. A řádné plnění vyžadovat. Ani sebelepší smlouva smluvní strany často neochrání smluvní strany před všemi riziky. Jinými slovy. S podvodníkem není radno vstupovat do smluvního vztahu ani s týmem právníků za zády.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 23.11.2022 14:10

S tím vším jako majitel a provozovatel malé půjčovny stavebních strojů mohu jen srdečně souhlasit. Navíc, vzhledem k velikosti provozu, halda dokladů, proč nájemce je solidní, nebo nabídky k uzavření smluv, slouží jako první varování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 23.11.2022 13:57

jejichž

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 23.11.2022 13:55

Setkal jsem se i s takovými texty smluv, k jejich pochopení by byl potřeba nikoli jen dobrý právník, ale i nějaký schopný filozof.

A přesto se našli někteří, kteří takové smlouvy podepsali téměř bez čtení. Často to byly polské firmy jako subdodavatelé na velkých projektech. Jejich manažeři prostě věděli, že u velkého stavebního projektu není prvotní návrh smlouvy všechno...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 23.11.2022 13:42

Srozumitelnost, která mimo jiné předpokládá jednoznačnost, chcete-li, smluvní určitost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 23.11.2022 13:31

Tento postup je samozřejmě logický a standardní. K posouzení návrhu smlouvy je určitě vhodné právníka přizvat. Zejména, pokud se jedná o různá speciální ustanovení, která nejsou zcela obvyklá. Myšlena byla účast právníka přímo při obchodním vyjednávání.

Obchodní jednání, hlavně u větších projektů, má těměř vždy dvě fáze. Dosáhnout základní obchodní dohody a následně dojednat finální smlouvu.

Nevyjadřoval jsem se k procesu uzavření smlouvy. Jen jsem nabídl svou, také poměrně letitou, zkušenost, že i srozumitelnost návrhu smlouvy je výborným indikátorem korektního obchodního partnera.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 23.11.2022 13:22

Ad 6.Dodržet není nutno toliko smlouvu, která byla uzavřena v tísni, pod nátlakem, v omylu vlastním či vyvolaném druhou smluvní stranou, za zřetelně nevýhodných podmínek anebo jejíž plnění by bylo vůči některé ze smluvních stran nespravedlivé (nepoctivé).

„Úmluvy, které sledují nečestný cíl, se nemají dodržovat.

....

Nemohu zde neučinit jakousi úvahu ve vztahu k tak zvaným minským dohodám.

Jak známo, tyto dohody uzavřela ukrajinská vláda se zástupci dvou separatistických republik s cílem dosáhnout ukončení bojů a vytvořit výchozí podmínky pro mírov urovnání občanské války na Ukrajině. Za splnění dohod převzaly záruky Německo a Francie. To patrně znamená, že jde i o svého druhu mezinárodní smlouvu ukrajinské vlády a zástupců seperatistických republik s Německem a Francií.

Je rovněž známo, že minské smlouvy zástupci ukrajinské vlády veřejně odmítli právě s poukazem, že byly uzavřeny pod nátlakem a že je jejich plnění bylo pro Ukrajinu nevýhodné.

V této souvislosti přemýšlím o třech věcech:

Pokud šlo o podmínky smlouvy projednané a dohodnuté s Německem a Francií, jakou logiku má tvrzení, že tyto země ukrajinskou vládu k uzavření minských dohod donutily?

Skutečně bylo naplnění podmínek minských dohod pro Ukrajinu nevýhodné? Zejména pokud by vedlo k urovnání národnostních konfliktů na celém území Ukrajiny bez narušení její územní celistvosti. A zvlášť (což samozřejmě v této chvíli nelze potvrdit ani vyvrátit), pokud by už vážně učiněný projev vůle ukrajinských představitelů dospět k dohodě o konkrétních podmínkách naplnění politické části minských dohod, vedl o odvrácení ruské agrese?

Došlo v případě minských dohod ze strany ukrajinské vlády k oprávněnému odmítnutí nepoctivé a nečestné smlouvy. Nebo naopak jsme v tomto případě svědky porušení mezinárodní smlouvy se závažnými důsledky pro obyvatele Ukrajiny? Nebo je snad možný nějaký třetí výklad?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Marek 23.11.2022 13:16

Ne všechny ale jen 95%. Novodobé všechny. A Werich nebyl žádný philosof.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 23.11.2022 13:09

Děkuji. Význam citátů chápu jako podporu svých myšlenek, ne namísto.

Pak, žádné vyhazování knih přece nenavrhuji! Nenavrhuji ani slevování z nároků na myšlení. Naopak. Aby ovšem řadovým občanům (nemám rád pojem ,průměrný občan ́), tedy občanům, kteří mají jiné zájmy než studium starých textů a citátů z nich, bylo umožněno poznat jejich sílu a důležitost, musí někdo informace o nich podat srozumitelnou formou. Nejsou-li, není to chyba řadového občana, ale občana, který se o to (marně) snaží. Řečeno i jinak: ,,Omlouvám se za svůj dlouhý dopis, text, atp., neměl jsem ale čas napsat kratší."

Čeští komunisté byli bohužel ve svých počátcích velmi zdatní. Rozuměli síle slov, což nakonec vyústilo v zákazu slovníku jazyka českého. Dodnes nemá Čech kvalitní slovník svého jazyka. Mám se divit řadovým občanům?

Snad pochopíte můj názor, že výsledky voleb nejsou ani tak ovlivněny řadovými občany, jako neschopností, popřípadě záměrem elit, nebo ,,elit" , řadovým občanům neumožnit, v horším případě znemožnit výuku a myšlení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Hein 23.11.2022 13:03

Dobrý den, jako poměrně zkušený praktik jsem uzavíral poměrně dost nejrůznějších smluv, přičemž jsem vždy smluvním stranám sděloval, že dobrá smlouva se uzavírá na tři pokusy: první návrh textu smlouvy (ať kupujícího nebo prodávajícího) si druhá strana přečte (nevadí, když si k tomu také vezme právníka), načež napíše připomínky (event. svůj návrh textu). Pak se připraví druhý návrh, který si smluvní protistrana také přečte a znovu napíše připomínky (doladění textu smlouvy). Pak se zpravidla připraví finální návrh. Tento můj postup až doposavad všechny smluvní strany bezvýhradně akceptovaly. Uzavřít smlouvu napoprvé lze v obchodě, ale nikoli při převodu nemovitostí apod.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Molík 23.11.2022 13:01

Polistopadový vývoj uvolnil stavidla nově postulované ódeesácké zvlčilosti, jejímž ústředním mottem je MAXIMALIZOVAT ZISK a osobní prospěch za každé situace a třeba i za cenu pošlapání nejzákladnějších norem slušnosti. Mladí lidé byli zahlušeni a oslepeni entuziasmem na základě blábolů falešných hlasatelů o pravdě a lásce atd., nebo se starší lidé coby prominenti normalizačního režimu rychle proměňovali tak, aby vyhověli novým polistopadovým kritériím, tedy se rychle naučili relativizovat morální hodnoty a přitom falešně pózovat coby vzor ctnosti. Slušní lidé neměli žaludek na polistopadové rozkrádání a tunelování a proto jsou nyní nálepkováni jako hlupáci, kteří se nedokázali v nových společenských pořádcích etablovat. Smluvní vztahy a všechny další smlouvy a ujednání atp. jsou nyní pro kočku v rámci budování polistopadové diktatury, nejlépe se totiž mají největší gauneři. Největší paraziti nyní nejvíce moralizují, kárají a kážou. Jsme svědky období bývalého divokého Západu v současné české polistopadové provenienci. Morálka silně pokulhává za společenským a technologickým vývojem společnosti, jako by byly morální hodnoty nepříjemným balastem. V polistopadové džungli není radno spoléhat na spravedlnost a morální přikázání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 23.11.2022 12:53

Dobrý den, pane Heine.

Dovolil bych si navrhnout ke zvážení jeden pragmatický ukazatel, který mi v mé profesi vždy poměrně spolehlivě signalizoval, zda jde či nejde o poctivou (obchodní) smlouvu.

Poctivá smlouva je téměř vždy napsána tak, aby byla srozumitelná kompetentním osobám obou smluvních stran. Je proto obvykle stručná a standardní, protože vychází ze známých obchodních podmínek jedné ze stran a respektuje obchodní zvyklosti, ať už obecně nebo v daném oboru.

Partner, který vám takovou smlouvu navrhne, tím dává najevo, že má zájem, abyste smlouvě plně rozuměl, protože je pro něho důležitější řádné splnění smlouvy z vaší strany, než vytvářet si ve smluvní textu nějaká zadní vrátka, která by mohl případně zneužít ve svůj prospěch.

Dokonce bych řekl i to, že kompetentní obchodník zavedené firmy považuje za důležitý znak obchodní etiky, aby při hlavním obchodním jednání nebyli přítomni právníci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Skála 23.11.2022 12:45

Pane Suro, proč porovnáváte nebe a dudy? Nebo jste chtěl napsat něco jiného?

• reagovat
• nahlásit příspěvek