Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

No, nevím. Můj styl to není, ale když to někoho baví a má na to, proč ne. Jeho věc.

Sokratovi to nepomohlo, kdo se odlišuje od davu, bývá ušlapán.

Je-li to boží syn, má tato šlapatele následně ve své moci...

Jeden z dávných Helénů

nějaký pan Sokrates

Xantipu měl za ženu

užil si s ní jako pes

doma směl říct jen pár slov

šlo mu to tak na rozum

že se z něj stal filosof.

Jestli je to z vlastního šuplíku, tak smekám...

Spousta lidí okopává zahrádku, spousty lidí objíždějí hrady v českých zemích, hodně lidí vyrazí na aktivní dovolenou do zahraničí nebo se jen tak poflakovat v alinklusiv u moře.

Skvělé na tom je, že máme na výběr, že můžeme dělat to na co máme chuť a náturu.

Nerozumím tomu co paní autorce vadí. Ona sama asi dává přednost tomu zůstat doma, super. Proč ale má problém s volbou ostatních?

Dělá si srandu ze snobů...

Jezdili jsme dlouhá léta 3 až 4 přátelé z chaty do BG na zimní dovolenou do Banska - Tedˇ jsme dva roky vynechali - špatný sníh a pod. Mezitím jsem zjistil, že se mi tam už asi nechce - stár 80 let. A ejhle teď jsem zjistil, že tam potřebuji zajet - přestaly mi klíčit BG fazole ( jako půl palce velké a chuťově super ) pěstované na 4řech tyčích do výšky 4 metrů. Tak tam zavolam aby mi je Krasi připravil a ještě jednou se tam po 1.březnu vydáme - to je můj důvod cestování - krásné dny všem

Na letní Bulharsko v dobách mládí také rád vzpomínám. Projel jsem ho křížemkrážem stopem v 70. letech, jakož i Rumunsko.

Jo souhlas. I v mém okolí je pořád co objevovat.

Myslím že u těch celoročních instantních cestovatelů (nejde o profíky zoology, etnografy) jde o nějaké neukojené touhy až nevyrovnanost. Myslím že nepotřebujeme každoročně zachraňovat unesené z Nepálu nebo léčit z tropických nemocí.

V mládí jsem hodně cestoval a teď už mi stačí moje oblíbené místní destinace. Není špatné se jednou za několik roků podívat jak to vypadá jinde, ale několikrát do roka to skutečně nepotřebuju.

Lidé, kteří dlouze vyprávějí o svých návštěvách v Mexiku, Egyptě či Thajsku, by byli překvapeni kolik zajímavostí provázených zajímavými příběhy se nachází v jejich okolí.

No zavarovat okurky nevo okopavat zahradku fakt nehodlam. Uz jako maly jsem lezel v zemepisnych atlasech a touzil jsem po dalavach a doufal, ze si muj cestovatelsky sen jednou splnim. A take jsem si ho splnil. Autorka clanku mi pripada jako socialni inzenyr, ktery vi nejlip, cim se ma clovek zabyvat. Znam. Let stravenych s mym byvalym tchanem na jJEHO chalupe jsem jako pridavac od nevidim do nevidim stravil mozna tucet. Cele sezony. Od brezna do listopadu. Stacilo.

Ted stradam do prasatka a za dva roky mam v planu udelat kus USA ( Nova Anglie ) a Kanadu.

Je na tom podle autorky neco spatneho? Nebo se mam dobrovolne nabidnout sousedovi jako vypomoc na jeho zahradce v zahradkarske kolonii?

Tak nikdo (kromě ekoteroristů - a na ty se vykašlete) nám zatím cestování nezakazuje. Ale je to skutečně dnes extrémní. Lidé kolikrát sedí kousek od zajímavých míst které nikdy nenavštívili a lopotí se někde k islamistům v Kataru. Horko, mraky turistů. Ale jo, cestování má něco do sebe, nemáme moře v letě často prší nebo je zima, ale máme i bazény a už jsem se nacestoval dost.

Nemohl se pochlubit kámošům, že byl na fakt kůl dovče. Tak mu nezbývalo než jenom studovat a pořád něco promýšlet. Chudák.

DNES -

kdo nebyl v létě u moře a v zimě na horách, není IN - takže člověk druhé kategorie, tak si tu dnes žijem