30.10.2020 | Svátek má Tadeáš


Diskuse k článku

MLČOCHOVI: Mentální koncentrák na Šumavě

Sníte o svobodném rodinném životě v přírodě bez škodlivého vlivu konzumní společnosti? Tady je důkaz, že to většinou končí špatně.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Košařová 26.5.2015 7:52

Není co závidět.

Nemyslím si, že vychovávat děti odděleně od okolního světa je správně. Ale také si nemyslím, že jsou správné závistivé poznámky o pobírání sociálních dávek. Zkuste si představit, že byste se měli ve dvou lidech starat o 9 dětí. Je to práce bez konce pracovní doby, bez dovolených. Pečovatelky v dětských domovech pracují 8 hodin, učitelky 5 + domácí příprava. Když si vezmete do vlastní péče děti z dětského domova, na sociálních dávkách dostanete mnohem víc peněz, než od sociálky na vlastní děti. Když si založíte centrum sociální péče o děti a k tomu nadaci, získáte od státu ještě mnohem víc. A je tu ještě otázka. Proč stát mnohem víc podporuje péči o cizí děti než o ty vlastní?

P. Hlosta 26.5.2015 8:21

Re: Není co závidět.

Vzpomínám na jednoho známého, který dělal řidiče pro Jednotu. Měl už kolem šedesátky. Když mu zemřel bratr, tak jsem mu gondoloval a on jenom poznamenal, že ani neví který z bratrů to byl, že už si je všechny nepamatuje. Bylo jich totiž šestnáct(!) sourozenců. Žil a vyrůstal v rodině bydlící v jedné místnosti a všechny děti vyrostly do dospělosti. Podpory se nikdy nedočkala ta rodina a přesto otec chodil do práce a matka byla doma u děcek. Tato rodina je jistě extrém, ale náročnost na blahobyt se od těch časů daleko zvýšila. 

Dnes existuje například rodina, která vlastní rodinný dům, čtyři(!) auta(ojetiny), matka pracuje na poloviční úvazek, po dospění dětí rozvedená s novým partnerem sezdaná a ten je plně invalidní, přičemž chodí pracovat do dvou firem a ještě obstarává práci na baráku a tři dítka, již v dospělém věku(nejstarší má třicet), nemají práci. Ten nejstarší třicetiletý nikdy(!) nepracoval, ale na důchod už se informoval. Ona matka prohlásila - "Stát by se o nás chudé měl víc starat!". Nutno podotknout, že odváděná práce té matky i jejího nového manžela, je naprosto mizerná vzhledem k vrozené a pěstované lenosti a parazitismu.

Taky určitě extrémní příklad dnešní rodiny. Ovšem ukazuje, co je vlastně dnes možné. A to u majoritní(!) rodiny. Taky jsem zaregistroval informaci, že rodina o šesti dětech bere na dávkách dohromady sedmdesát tisíc od státu, aniž by rodiče pracovali. No, asi podle vás nemají na práci čas.

I. Brezina 26.5.2015 8:41

Re: Není co závidět.

Ale to je přece jednoduché – pořizuju si tolik dětí, kolik uživím. Proč by měl stát někomu platit jeho děti dávkami? Sám mám dvě a zvládám to v pohodě. Kdybych jich měl devět a běhl na sociálku pro peníze, byla by mi hanba.

J. Kanioková 26.5.2015 12:05

Re: Není co závidět.

PROBOHA !!!

Každý má mít jen tolik dětí, kolik si dokáže sám uživit. SÁM svými příjmy za VLASTNÍ práci !!!

Příjmy za odvedenou práci, ne za rození dětí !

Pro společnost nedělá vůbec nic, nic jí neodvádí. Tak by neměl mít nárok od té společnosti něco pobírat.

Což patří samozřejmě i na jinou část české společnosti..

J. Jurax 27.5.2015 0:42

Re: Není co závidět.

Člověk, který se naseká devět dětí v době, kdy je antikoncepce všeobecně dostupná, aniž by dokázal vlastní prací takovou rodinu uživit a dětem poskytnout přiměřené zaopatření a vzdělání je nezodpovědný jedinec parazitující na ostatních.