Neviditelný pes

MINIPOVÍDKA: Porada

6.7.2017

U Gottwaldů se zase jednou bolševici radili, jak zakroutit buržoustům krkem. Gottwald, Slánský a Kopecký mastili karty a Zápotocký jim k tomu hrál na harmoniku. Paní Marta chodila kolem nich a utírala prachovkou prach.

„A co je to ten proretaliát?“ otázala se.

Gottwald se zamračil a rozkázal:

„Uvař mi kafe!“

Paní Marta odběhla do kuchyně a po chvíli se opatrně přibližovala s šálkem, z něhož se kouřilo. Kopecký - známý to sprosťák - ji oslovil:

„Ty jsi, Martičko, pořád ještě pěkné děvče.“

A plácnul ji dobrácky přes sukni. Paní Marta se lekla, zakopla o nohu Zápotockého, vychrstla kafe Gottwaldovi na poklopec a zajela hlavou do uhláku.

„Co děláš, krávo?“ vykřikl Gottwald a vyskočil.

„Promiň, Klémo,“ špitla manželka.

„No podívej se, jak vypadám!“ láteřil vůdce komunistů. „A zrovna mám jít na sovětské velvyslanectví! Co tomu řeknou?“

„Jen klid, Klémo,“ pravil Slánský. „Soudruzi nejsou malicherní, kvůli tomu ti hlavu neutrhnou. Uvidíš, že se tomu ještě zasmějou.“

Gottwald ještě chvíli bručel a utíral si kalhoty kapesníkem. Nakonec se uklidnil.

„Máš pravdu, Rudlo. Ještě že tě mám, ty jsi má pravá ruka. Co bych si bez tebe počal?“

To řekl a místo kávy si nacpal dýmku.



zpět na článek