Možná jde pouze o shodu okolností, avšak fakta leccos napovídají. Co se týče zrodu civilizace, strmý intelektuální vzestup lidstva za neolitické revoluce, který Erich von Däniken připisuje obcování pozemšťanek s mimozemšťany, může mít prostší vysvětlení: právě tehdy se totiž člověk naučil vyrábět a pravidelně požívat alkohol. V novějších dějinách Západu si nelze nepovšimnout, jak prudce se vystupňovala dynamika všestranného rozvoje, když od 16. století začaly palírny ve větší míře destilovat vysokoprocentní lihoviny.

Tvrdit, že k budování Britského impéria přispěla lvím dílem whisky, by asi bylo příliš odvážné, počátek jeho zániku se nicméně nápadně shoduje s radikálním omezením otevírací doby náleven v době první světové války. Toto prohibiční opatření bylo zrušeno teprve minulý týden. O Britech je známo, že vědí, co dělají, většinou lépe než Francouzi či Němci, i když se to obvykle nesnaží tak precizně vysvětlit. Zavelel-li jim nyní zdravý instinkt, aby povolili uzdu svému tradičnímu koníčku, nemusí to hned znamenat, že by chtěli opět ovládnout indický subkontinent. Třeba jen cítí, že ve válce s terorem přituhlo a že vítězství vyžaduje mobilizovat veškerou energii.

Prahou se dalo i za Husáka putovat od hospody k hospodě po celou noc. Pamětníkům dodnes trnou játra, když si vzpomenou na spanilé jízdy pokračující v druhé půli noci přes stánek ve Slovanském domě a bistro na Hlavním nádraží k prvnímu rannímu výčepu v Lupáčově ulici na Žižkově. Rozvoji zdejší civilizace to však nijak znatelně neprospělo, a když se v prvních přeludných letech po návratu svobody přestala respektovat jakákoli otevírací doba, došlo dokonce k rozpadu státu. Alkohol je dobrý sluha, ale zlý pán, říká se. My, Slované, máme na zlé pány smůlu. Nyní se ukáže, zda si anglický sluha uchoval své vyhlášené kvality.

(psáno pro Respekt)