Správné noviny se věnují novinkám, a proto v nich převládají čerstvé fotografie aktuálních událostí. Jejich první život bývá kratičký. Mihnou se před zraky světa, ale už nazítří je pohřbí lavina novějších obrázků. Některé se dočkají zmrtvýchvstání, když se občas po letech dostanou odeznělé události znovu na přetřes, valná většina se však vrství v archivu jako na pohřebišti jepic. Přitom byly tak pěkné, živé, povedené.

ČTK uchovává obrazy zestárlých novinek už přes osmdesát let. Z jejich zlomku připravilo nakladatelství Gallery obrazovou publikaci na téma význačných návštěvníků českých zemí. Seřazeni jsou abecedně podle jmen, takže se na jedné dvoustránce setkávají protagonisté velkých dějin s mondénními kráskami, vyhlášení myslitelé se sportovci, kteří svého času běhali rychleji než jiní, a nechybí ani největší muž světa, ruský obr Machnov, jenž svou výškou 268 cm ohromil Prahu roku 1911. Listování připomíná procházku panoptikem. Hned pod Einsteinem je Eisenhower, proti Hitlerovi na Hradčanech dřepí v trávě u Nového Strašecí Ho Či Min. Kdyby věznění vrazi směli cestovat, našli bychom tu snad i Charlese Mansona, a to hned za Thomasem Mannem.

Společenství celebrit je otevřené slávě všeho druhu. Jen název svazku - Hosté vítaní (a nevítaní) - vyjadřuje opatrnou diferenciaci. Jenže kým vítaný, kým nevítaný byl třeba takový Brežněv? Zachycen tu je hned dvakrát, poprvé roku 1967 s uloveným jelenem, podruhé o tři roky později v doprovodu Gustáva Husáka. ČTK jej vítala nepochybně pokaždé, lidé v ní se však mezitím z valné části vyměnili. A do které kategorie asi patří Franz Josef I.? Jeho fotografii z roku 1901 zařadila ČTK do archivu dodatečně, nicméně v době, kdy byla pořízena, mu Praha stavěla slavobrány. Vždyť to byl poslední český král z boží milosti - a hle, po sto letech se ocitl v knize hostů.

(Psáno pro Respekt)