Napsat o někom něco hezkého? To si radši my novináři necháme vrtat koleno. Velkorysost umíme projevit snad jen tehdy, kdy to má dotyčný už za sebou. Zřejmě i proto píší ve velkých novinách a tiskových agenturách nekrology specializovaní autoři. Kdyby je psali i ostatní, mohli by si pokazit svůj ostře nabroušený styl.

Je známou věcí, že nekrology se píší takzvaně do zásoby, takže redakční archívy jsou plné hezkých článků o dosud žijících lidech. Škoda, že si to většina z nich nepřečte. Určitě by jim to udělalo radost. jedinou šancí je, že se nekrolog dostane do tisku omylem předčasně.

Přesně tohle se přihodilo šéfu Apple Stevu Jobsovi. Agentura Bloomberg vydala minulý týden zprávu začínající slovy, že „Steve Jobs pomohl učinit používání osobních počítačů stejně jedndouchým jako telefonování“. Proč ten nezvykle pozitivní tón? Ano, hned v další větě bylo, že je po smrti. Agentura během několika minut zprávu s omluvou stáhla, ale na průšvih to stačilo.

Pro Steva Jobse přichází tahle malá mediální nehoda jako na zavolenou. Počátkem léta se totiž spekulovalo, že má zdravotní problémy a že by se mu mohla vrátit rakovina, z které se vyléčil před pěti lety. Sám Jobs tyto zprávy vyvrátil. Zakolísání ceny akcií však ukázalo, jak moc investoři spojují úspěch firmy právě s osobou jejího zakladatele.

Když se o někom rozšíří fáma, že umřel, zajistí mu to prý dlouhý život. Steve Jobs může být klidný. Napíšeme o něm ještě spousty ošklivostí. Třeba tuhle: ten nafoukaný ješitný chlápek, který umí udělat z komára velblouda (rozuměj: světový hit z celkem obyčejného telefonu), si stejně nic jiného nezaslouží.

(Psáno jako sloupek pro slovenský deník Sme)

Převzato z blogu Extra se svolením autora.