Na webových stránkách České televize se nedlouho po inauguraci nového českého prezidenta objevily komentáře, které kritizovaly Zemanův inaugurační projev. Proč? Část médií totiž označil za jeden z "ostrovů negativní deviace". A to, že se novináři ocitli ve společnosti kmotrovské mafie, která parazituje na těle českého národa, a neonacistů, ať už si pod nimi představíme cokoli, je asi příliš netěší.
Právě tento bod se stal snad nejdiskutovanějším. Hned po skončení inaugurace začal v prezidentském speciálu jeho slova o novinářích, kteří lidem vymývají mozky, manipulují veřejným míněním a provádějí mediální masáž, rozebírat Václav Moravec. Zval si hosty a s nimi uvažoval nad tím, co Zeman vlastně chtěl říci. Není mým cílem reprodukovat zde to, co diváci mohli vidět. Spíše chci vyjádřit potěšení nad tím, že slovutná novinářská obec pocítila jisté znepokojení, o to větší, když viděla, že po zmínce o tomto třetím "ostrově negativní deviace" se ve Vladislavském sále ozval spontánní potlesk (doplňme jen, že to bylo jednou jedinkrát).
V jednom z komentářů na stránkách veřejnoprávní televize se s odvoláním na Lidové noviny tvrdí, že "ideálem pro něj je stav, kdy si politické strany rozparcelují zemi, dohody budou kabinetní, neveřejné, a o tom, kdo je tunelář, rozhodne zas jen politická dohoda." Projev prý jasně ukázal, že se nedokázal vymanit z dědictví opoziční smlouvy, naopak by na ni rád navázal. A protože média odhalují, o jaké zlo se ve skutečnosti jedná, z logiky věci na ně Zeman útočí.
Ve spolupráci se sociálními demokraty a komunisty bude vyvíjet nátlak především na novináře z veřejnoprávních médií. Ti by se měli bát nejvíc. MF Dnes přišla s tím, že mezi "ostrovy negativní deviace" opomněl zmínit neokomunismus. Důvod je jasný. Musel by totiž ukázat sám na sebe!
Jak vidno, novináři přece pociťují jistý strach, a proto na nového prezidenta útočí, pomlouvají ho a snaží se ho diskreditovat. Pokračují jen v tom, co činili za jeho předchůdce. Je smutné, že k tomu využívají i zostuzujícího nálepkování. Vždyť co je to "neokomunismus"? Naprosto nic. Je to jen špatná reminiscence na totalitarismus, analogie k pojmu "neonacismus", který alespoň nějaké opodstatnění má. A vše je o to úsměvnější, když se podobnými pojmy ohánějí mainstreamová média, ta média, jež jsou hlásnou troubou a nástrojem neomarxismu.
Pozor! Tento termín na rozdíl od neokomunismu význam má. Možná by bylo i v kontextu tohoto článku vhodnější se slova "neomarxismus" vyvarovat, ale nemohu zastírat pravdu a halit ji roucha beránčího. Pokud si ale čtenář přesto myslí, že je to termín příliš vágní, snad se spokojí s jeho bližším určením: mainstreamová média jsou hlásnou troubou a nástrojem multikulturalismu, unijního socialismu a postdemokracie. Ještě vulgárněji a poněkud schematicky řečeno, co je u nás neomarxistické, pochází z Bruselu.
Miloš Zeman, ač sociální demokrat, není součástí tupého davu poslušně kývajícímu na vše, co je mu zvenčí vnucováno. Nebojí se říkat pravdu a za to je médii nenáviděn. V mnoha věcech s novým prezidentem nesouhlasím, ale ze srdce mu přeji, aby válku s těmi "novinářskými hyenami" dovedl do vítězného konce!