28.3.2024 | Svátek má Soňa


MÉDIA: Zbytečný útok na Klause

31.3.2008

aneb Terorista není blbec

Kolik lidí v naší republice umí používat internet? Třetina? I kdyby to byla polovina, není troufalé tvrdit, že jenom jejich pranepatrný zlomek navštíví stránky prezidenta Klause. Z těch „obyčejných“ jde o několik desítek, maximálně pár stovek internetových surfařů. Zato redakce novin, televizí a rádií to mají přímo v popisu práce. Což je jistě chvályhodné, novináři mají sledovat názory politiků, tedy i prezidenta, někdy ale jejich činnost a její důsledky vzbuzují spíš pochyby, zda je skutečně jejich úmyslem nezaujatě informovat veřejnost.

Když totiž Václav Klaus uveřejnil na svém webu kondolenci manželce vojáka zabitého v Afghánistánu, sesypali se na něj novináři jak hejno sršňů. Prozrazením totožnosti jejího manžela prý narušil její soukromí a vystavil ji nesmírnému mediálnímu tlaku. Zároveň se ale všechny redakce za vdovou rozjely a se svými kamerami, reflektory, fotoaparáty a mikrofony obklíčily její dům, až musela požádat o policejní ochranu.

Takový začarovaný kruh – kdyby novináři nezveřejnili jméno padlého vojáka, drtivá většina lidí v republice by se ho nedozvěděla. Jenže to by zas média nemohla útočit na prezidenta, že vystavil vdovu po vojákovi bezohledným nájezdům novinářů... tedy těch, kteří jméno mrtvého a jeho manželky opakovaně sdělovali veřejnosti.

Korunu všemu nasadili takzvaní bezpečnostní experti, jako třeba jistý Pavel Štalmach, který v Lidových novinách lomil rukama a s děsem v očích vykřikoval, že zveřejnění jména padlého vojáka „může být nebezpečné i pro kolegy vojáka, případně rodinu“.

Jenže pan Štalmach a jemu podobní „odborníci“ balamutí veřejnost a dělají z komára velblouda., protože terorista plánující zavraždění manželky mrtvého vojáka nemůže být žádný blbec. I kdyby si z více než pěti tisíc vojáků zabitých v Iráku a Afghánistánu vybral zrovna toho jednoho jediného Čecha, těžko se kvůli tomu bude učit naší mateřštině a pátrat po českých serverech, zda na některém nenajde jméno zabitého. Takový atentátník se totiž v klidu podívá na stránky CNN.com, kde najde pravidelně aktualizovaný jmenný seznam všech vojáků amerických a koaličních vojsk padlých v Iráku a Afghánistánu a na této stránce si v klidu přečte jméno toho jediného zabitého Čecha (druhý český voják, který zahynul v Afghánistánu, zde uveden není, ten byl - jakkoli je jeho smrt stejně tragická - „jenom“ zavalen lavinou bahna a kamení).

Jenže to by nesměli být naši novináři, kteří mají patrně stále prezidentovi za zlé, že nedávno porazil z Ameriky přicházejícího Mesiáše, takže mu musí neustále okopávat kotníky. A místo pietního mlčení vzbuzují záměrně okolo jména padlého a jeho manželky rozruch, aby mohli vykřikovat a neustále lidem připomínat, že za zveřejnění jména mrtvého nese vinu prezident České republiky.

Že se na těchto zbytečných útocích podílejí i naše média veřejnoprávní, je sice smutné, ale už to nikoho neudiví. Koneckonců, bulvár jako bulvár. Jen se můžeme těšit, jak nás budou informovat třeba o tom, jak tady bolševická mládež statečně oslavuje zabíjení amerických vojáků.