Pochybná morálka, nedostatek sebekázně, nabubřelost a špatný úsudek trčí na všechny strany ze střetu premiéra a předsedy ODS Mirka Topolánka s fotografem deníku Blesk Zbyňkem Pacákem.

V úterý Topolánek poobědval s manželkou v Lánech a pak odjel za svou přítelkyní a místopředsedkyní Poslanecké sněmovny Lucií Talmanovou. Před jejím domem zkopal Pacákův automobil a na fotografa uvnitř křičel, že ho zabije.

Ve středu Topolánek pozval Pacáka do úřadu vlády, aby mu řekl, že opravu pokopaného auta zaplatí a za kopání se omluvil.

„Oba muži se shodli na tom, že k sobě necítí osobní nevraživost…“ a tak dále, a tak dále, říká se v tiskové zprávě sekretariátu premiéra. Proboha, koho to zajímá?!

Možná někoho, kdo drží Topolánkovi palec. Ten si může myslet, že novináři slídí po tom, po čem jim nic není, že jsou to drzí a nejapní špiclové, štváči a trapiči, kterým jde o senzaci. Kdo by se divil šéfovi kabinetu, že mu povolí nervy a kopne a zakřičí, když mu lezou do soukromí.

Kdo ovšem nedrží palce pokrytectví v manželství ani jinde (s postmoderními detaily jděte k šípku), ten spíš ocení média za to, že předvádějí, jakou má premiér morálku – jaký nabízí vzor chování svým spoluobčanům. Potažmo politická strana, která si ho zvolila za předsedu, či další partaje, jež s ním podepsaly koaliční dohodu. Skandály nepůsobí média, ta jen zrcadlí skandální jednání jiných.

Přesto. Budiž. Předseda vlády se neovládl, a když nemohl nepozorám vklouznout k místopředsedkyni sněmovny, kopal a křičel. Je to konec konců lidské.

Úřad premiéra je ale také jedním ze symbolů české státnosti, a proto Topolánek by měl dbát na důstojnost své funkce. Sotva je ale pro symbol České republiky důstojné, aby se scházel s bulvárním fotografem v sídle vlády. Aby si ti dva jako chlap chlapovi v nějaké hospodě vysvětlovali, že proti sobě nic nemají a podávali si ruce. Od toho je snad ve Strakově akademii tiskové oddělení.

Ve státě, v němž mají jeho symboly pletky s ženami a z jeho úřadů se dělají hostince, můžete čekat plebejce na každém kroku. Díky fotografovi Blesku Pacákovi a novinářům vůbec alespoň víme, na čem jsme.

(Psáno pro Česká média)