LN zveřejnily rozhovor Šárky Daňkové s novinářem Peterem Köhlerem, který pro levicový berlínský deník Tageszeitung portrétuje německé a světové politiky. Jeho satirický článek o polském prezidentu Lechu Kaczynském z konce června pobouřil Varšavu tak, že se tamní prokuratura rozhodla autora vyšetřovat kvůli urážce hlavy státu. Podle polských zákonů mu podle článku LN hrozí až tři roky vězení.

Náš slavný satirik Karel Havlíček Borovský se někde na věčnosti určitě docela dobře baví. V době takového rozvoje nových technologií, v éře médií a komunikace se s břitkým humorem chce společnost vyrovnat stejně jako v době, kdy do Brixenu vezli Havlíčka koňma. Jako by si lidé po těch letech vůbec nevážili kvality humoru a nevěděli nic o jeho roli uvolňovatele napětí.

Je jistě pravda, že když někdo zmíní naši slabost a zasměje se jí, že se nás to dotkne podstatně méně, než když se nám vysměje. Satira jako žánr balancuje právě na této hranici. Nicméně je to literární žánr, který má sice v různých zemích různou tradici, ale jako žánr literatury je většinově čtenáři přijímán. Pochybuji, že kromě smíchu v nich vzbudí něco víc, co možná očekává satirou zvěčněná osoba, tj. urážku, ponížení apod.

Nevím, kde vzala varšavská prokuratura jistotu, že autor berlínské satiry urazil hlavu státu, text článku ve zmíněném rozhovoru LN nebyl (autorka se mýlí, LN uveřejnily jeho českou verzi - pozn.red.), ale mám takový dojem, že to mohlo vzniknout jen v hlavě nějakého introverta, kterého v podstatě jakákoli zmínka (neřku-li satirická), může pohoršit. Jsou totiž, věřte-nevěřte, lidé, kteří se bojí otevírání problémů. Jak není něco úplně průzračně čisté, a to jak všichni víme není nikdy nic, tak raději o tom nemluvit. Přitom jedině otevření problému, tj. jeho vyslovení a diskuse o něm, může přinést řešení. Ostatně i v případě Borovského vadilo, že se o některých věcech obsažených v jeho satirách vůbec mluví, než způsob, jakým se o nich mluví. I tady šlo o svobodu slova.

Ale nechť si varšavská prokuratura vyšetřuje, když se tak rozhodla. Köhlera i jeho zaměstnavatele to nechává vcelku v klidu. Čtenáři o nic nepřicházejí, satira se v levicovém berlínském listu objevuje dál. A já si říkám, že snad hlav, které si myslí, že sama slova ubližují, bude stále míň. Tím netvrdím, že slovo vůbec nemůže ublížit. Satirický text v novinách je ale něco jiného než hádka s protivníkem. Nakonec být literárně zvěčněn, byť satiricky, není k zahození, ne?

(Psáno pro Česká média)