Poté, co BIS podala trestní oznámení na neznámého pachatele ve věci úniku klasifikovaných informací, se v médiích objevila zpráva, že o ricinu informoval „anonym“. Zametají za sebou novináři stopy?

Pokud bychom měli věřit všemu, co novináři napíší, situace kolem údajného jedu pro české komunální politiky nabrala „nový směr“. Za informaci totiž nevděčíme výborné práci BIS, ale nějakému anonymovi. To jednak významně snižuje případné zásluhy BIS na odhalení akce ruské zpravodajské služby, jednak nás to vede k závěrům, které spíše svědčí o politickém pozadí celé akce, která fakticky vedla k dalšímu zhoršení již tak chladných česko-ruských vztahů. A navíc se zdá, že načasování akce souvisí s výročím konce II. světové války a s relativizací zásluh Rudé armády na porážce nacistického Německa.

Provokace z ruské strany je sice možná, nicméně považuji možnou akci ruských tajných služeb za krajně nepravděpodobnou. Rusku totiž nic nepřináší, kromě údajného ohrožení života jistého pracovníka ruské ambasády, kvůli němuž se velvyslanectví obrátilo na ministerstvo zahraničí a požádalo o jeho ochranu. Ruská média sice spekulovala o „únosu“ českých politiků, trestně stíhaných v Rusku za „ničení památníků“, do Ruska, kde by mohli být odsouzeni. To mi ale přijde jako výmysl, který by natolik zhoršil vztahy Západu s Ruskem, že tento motiv vylučuji.

Provokace z české strany se mi jeví v této chvíli jako nejpravděpodobnější. Tvrzení Respektu, že ruský agent dovezl „ricin“ do Česka s cílem otrávit české komunální politiky, totiž především slouží domácí politice. Zpráva, že tuto informaci nezískala BIS svou „skvělou“ prací, ale že je to dílko „anonyma“, tyto spekulace jenom podporuje. Média se tak za sebou snaží „zamést“ stopy v situaci, kdy BIS podala trestní oznámení na neznámého pachatele. Ten má zůstat stále „neznámý“, protože původce informace je dle novinářů „anonym“.

Není to poprvé, co se BIS stala ústředním bodem české politiky. Český prezident Miloš Zeman její informace obecně považuje za „nedůvěryhodné“ a dlouhodobě odmítá povýšit jejího ředitele do generálské hodnosti. Zemanovi odpůrci naopak BIS používají jako zbraň proti „proruské“ a „pročínské“ politice Hradu, protože výroční zprávy BIS se nikdy neopomenou zmínit o ruských a čínských „rejdech“ v Česku.

Letošní akce „ricin“ sice nehrála v mediální atmosféře virové pandemie prim, ale dokázala na pár okamžiků „zazářit“ a dovolila třem komunálním politikům svézt se na protiruské propagandě. Byly rovněž učiněny pokusy o „přepsání“ historie konce druhé světové války. Vše tedy hovoří ve prospěch „české“ stopy v „ricinové válce“.