Zvláště mezi některými žurnalisty se v posledních týdnech a měsících stalo téměř povinným slohovým cvičením kritizovat zákonodárce, že prý v roce 2001, když se přijímal nový zákon o vysílání, zapomněli na digitalizaci, respektive na povinné vracení analogových kmitočtů. A zároveň, že prý neuváženě umožnili tzv. automatické prodlužování licencí, což v případě televizí Nova a Prima znamená až do roku 2017, respektive 2018.

Jenže ono je to o trochu složitější. Zaprvé: institut jednoho automatického prodloužení (podle § 12 odst. 10) vůbec není nějaké problematické či snad špatné ustanovení. Zdaleka se totiž netýká pouze celoplošných televizí, ale za předpokladu, že dodržují zákon, přináší delší existenční jistotu i všem ostatním provozovatelům vysílání, tedy rádiím i malým regionálním televizím.

A za druhé: ona to ani není pravda, že by zákonodárci na digitalizaci či vracení analogových kmitočtů úplně zapomněli. Zákon obsahuje § 20 odst. 2, ve kterém se uvádí:

Soubor technických parametrů v případě analogového vysílání a diagram využití rádiových kmitočtů v případě regionálního nebo místního digitálního vysílání může Rada změnit na základě rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu podle zvláštního právního předpisu učiněného z důvodu dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích.

Na digitalizaci nezapomněla ani Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Ani ta stará – Muchkova, když v roce 2002 prodlužovala licenci Nově, ani ta nová – Pospíchalova, která o rok později prodloužila licenci Primě. V příslušných správních rozhodnutích (Nova zde na str. 23, Prima tady na str. 41) je vždy odkaz tento paragraf.

Problém nastal jindy a jinde, a to až v roce 2006 v Ženevě. Zákonodárci totiž vycházeli z předpokladu, že povinnost vracet analogové kmitočty vyplyne z mezinárodních smluv, a proto právě na ně učinili v zákoně odkaz. Jenže mezinárodní konference v Ženevě 2006, od které se tohle u nás všeobecně očekávalo, žádné závěry v podobě mezinárodních smluv neučinila. Proto je onen paragraf 20 odst. 2 prakticky neúčinný, proto jsou zástupci RRTV i ČTÚ nahraní, proto mohou Nova s Primou na všechny dělat dlouhý nos.

Ano, z dnešního pohledu generálů po bitvě se to všechno jeví jako chyba a i já si myslím, že to chyba byla. Že v zákoně neměl být pouhý odkaz na mezinárodní smlouvy a Evropskou unii, nýbrž obecné ustanovení o povinnosti provozovatelů vysílání vracet analogové kmitočty, až nastane přechod na digitální vysílání. Ale nasazovat za to komukoli psí hlavu, že šlo o zlý úmysl, bych se jako jiní neodvážil.

A propos – dlouhý nos. Pro samotnou digitalizaci a především pro divákův komfort by samozřejmě bylo lepší, kdyby na digitál přešly všechny televize současně, tedy i ty televize, jejichž analogové kmitočty nejsou de facto pro digitální vysílání zapotřebí. Což pro Novu platí téměř kompletně a pro Primu do značné míry.

Existuje však také varianta, že na digitál urychleně přejde pouze Česká televize, zatímco Novu a Primu nebude nikdo k ničemu nutit. Ať si ve svém „analogovém skanzenu“ klidně dožijí až do samého konce svých (prodloužených) licencí. Pak ovšem také mohou zapomenout na nějaké bonusové licence. Být na jejich místě s tím dlouhým nosem bych to zas až tak nepřeháněl.

9. 7. 2007, www.petrstepanek.cz