Tak by správně měl znít titulek u kauzy stavby hotelu, ubytovny a parkoviště v ÚVN. Místo toho čteme "Vondra utratil státu zbytečně 175 milionů".

Sabina Slonková a Petr Holub, investigativní novináři z Aktuálně.cz, zvolili, dost pravděpodobně záměrně, titulek v perexu. Je na místě ptát se proč. Snad proto, že se přeci všude krade a politici jsou považováni a priori za hajzly, kteří jen koukají, kde si něco přihrát do své kapsy anebo alespoň poškodit stát? 

Karel Kühnl, Vlasta Parkanová, Martin Barták a Alexandr Vondra. Tito čtyři ministři se od roku 2004 zabývali stavbou ubytovny a parkoviště, později obohacené o hotel, v pražské ÚVN. Dlouhých sedm let od prvotního projektu až po zastavení pro nevýhodnost a nesmyslnost takové stavby. 

Kdo nese největší vinu? Karel Kühnl? Za něj projekt nastartoval. Měla se vybudovat ubytovna s 240 lůžky a parkoviště s 200 místy. Celá stavba měla stát 440 milionů. Těsně před volbami v roce 2006 byl projekt rozšířen o hotel a bazén. 

Nyní mělo být k dispozici 260 hotelových lůžek, 240 lůžek ubytovny a 295 parkovacích míst. Projekt podražil z 440 milionů na 749 milionů, přičemž by stát včetně nákladů na dvacetiletý provoz uhradil 1,3 miliardy. Zde tedy došlo k navýšení původní ceny na trojnásobek. 

Vlasta Parkanová de facto s projektem neudělala vůbec nic. Jen na základě jakési studie došla Topolánkova vláda k názoru, že se při spolupráci se starým subjektem ušetří téměř 260 milionů a Parkanová měla projekt předložit k novému projednání, pokud by došlo k nějakým úpravám. 

Topolánkova vláda padla a na místo Parkanové nastoupil ve Fischerově vládě Martin Barták. V průběhu pouhého půlroku se cena zvýší z 1,3 na 6,4 miliardy, tedy na pětinásobek (celkově už na patnáctinásobek) předchozí (původní) ceny. 

O projekt se uchází dvě firmy a jedna z nich je ze soutěže vyloučena. V květnu 2010, opět chvíli před volbami, Fischerova vláda podepisuje smlouvu na stavbu za celkovou sumu 6,4 miliardy korun. Přicházejí volby a ministrem se stává Alexandr Vondra. Projekt zastavuje a vláda schvaluje dodatek, podle kterého zaplatí firmě 175 milionů jako odškodnění za vynaložené náklady.

Podle Vondry a ministerstva obrany hrozila v případě jednostranného vypovězení smlouvy miliardová arbitráž. Dohnalův NKÚ tvrdí, že vůbec není jisté, že by arbitráž přišla, a obviňuje Alexandra Vondru z nehospodárného nakládání s financemi. 

A co by asi tak Dohnalův úřad říkal, pokud by k arbitráži došlo? Kritizoval by ministerstvo, že nepřistoupilo na výhodnou nabídku odškodnění ve zlomku sumy požadované v arbitráži? Místo toho, aby se současný ministr obrany dočkal vděku a ocenění za záchranu miliard v megalomanském projektu, je mu spíláno, že stát přišel o málo? 

Už první navýšení ceny před volbami v roce 2006 bylo podezřelé. Druhé před volbami v roce 2010 do očí bijící. Místo toho, aby se poukázalo na Karla Kühnla a zejména na Martina Bartáka za drastické navýšení původní ceny, je nasazováno na člověka, který projekt zastavil a ušetřil státu miliardy.

Netvrdím, že je Alexandr Vondra čistý jako lilie. Ale v této kauze mu patří spíše veřejně poděkovat. Bulvární titulek, kdy se z de facto kladného hrdiny dělá padouch nejtěžšího kalibru, nemůže v dnešní době překvapit. Ale takové médium, které se považuje za seriózní a profesionálně novinářské jako Aktuálně.cz, by se k bulvárním praktikám snižovat nemělo. 

Takže si dovolím titulek Sabiny Slonkové upravit. "Vondra ušetřil státu 6,5 miliardy, NKÚ mu vyčítá vyplacení odškodnění ve výši necelých 3% této sumy".

Převzato z Polanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora