Média mají problém. Německá veřejnoprávní televize ZDF totiž „pozdržela“, abychom užili kulantní výrazivo České televize, která o případu referovala minulý týden, informace o masovém silvestrovském sexuálním násilí, v němuž došlo v Kolíně nad Rýnem.

ZDF se zjevně spolehla na politicky korektní cenzuru a doufala, že se věc vyřeší v tichosti, aby nepadlo ani smítko na vládní garnituru, která má přijímání utečenců na vlajce. Jenomže i díky německým regionálním médiím a politikům, pro něž je místní košile bližší než berlínský nebo dokonce bruselský kabát, vše prasklo obratem.

Už v prvních novoročních vydáních se o skandálu referovalo a jak dny šly, přibývalo na detailech i barvitosti. Ostuda ZDF je dnes tak monstrózní, že se může snadno stát, že její stín padne na celý projekt veřejnoprávních médií, nebo aspoň formu, jakou je dnes provozován.

Jestliže totiž po léta přívrženci tohoto modelu mediální služby říkají, že je to jediná hráz proti komerčnímu a/nebo politickému zneužití sdělovacích prostředků, tento případ je ukázkou naivity podobných tezí. Co vlastně ZDF zatajila?

Už den po incidentu například pro místní média, hojně citovaná i v našem internetovém prostoru, řekl bez jakékoli pochybnosti Wolfgang Albers z policejního ředitelství v Kolíně nad Rýnem: „Asi tisícovka opilých mužů ,severoafrického nebo arabského vzhledu ́ ve věku od 15 do 35 let, jak uvádějí svědci, zaplnila komunikace mezi hlavním vlakovým nádražím a kolínskou katedrálou a napadala ostatní oslavující v centru města. Přímo do davu stříleli ohňostroje a situace se stala nezvladatelnou. Míra násilí byla tak vysoká, že se jedná o trestné činy zcela nových rozměrů.“

To, co provedla ZDF, je jasná cenzura. Ale není od věci v té souvislosti připomenout jinou cenzuru, v níž má rovněž prsty ZDF a obecně veřejnoprávní mediální prostor.

Už počátkem září 2015 v téže německé veřejnoprávní televizi ZDF vystoupil předseda Evropského parlamentu Martin Schulz (rodem Němec) a v souvislosti s migrační otázkou řekl toto: „Potřebujeme ducha evropského společenství. A v případě nutnosti to musí být vynucené silou. Nemůže být, a já patřím k lidem, kteří to říkají, abychom ve 21. století globalizaci a globální problémy řešili nacionalismem. V tom okamžiku je třeba zabojovat a je třeba říci, že v případě nutnosti budeme proti jiným bojovat, abychom dosáhli svého cíle.“

Možná, že jsem se jen špatně díval, ale nevím o tom, že by o této přímé a nedvojsmyslné pohrůžce silovým útokem na neposlušné (např. ty, co se dívají kriticky na německou a eurounijní přistěhovaleckou politiku) naše mainstreamová média (včetně veřejnoprávních) v tom čase informovala.

Přitom je to v podstatě vyhlášení absolutní svrchovanosti bruselsko-berlínského panství nad Evropou. A tedy jasné ohrožení národní suverenity. Stačí, když nějaký eurounijní potentát označí jakýkoli politický projev nesouhlasu za „nacionalistický“, a je zde důvod k silovému zásahu. Nezní vám to poněkud historicky povědomě?

Veřejnoprávní média se musí, spolu s veřejností, znovu důkladně zamyslet nad smyslem a povahou své existence. Mají-li sloužit politikům a jejich zájmům, jako v těchto případech ZDF, nebo veřejnosti a jejich úplné a objektivní informovanosti.