Neviditelný Pes

MÉDIA: U-dálosti

28.4.2012

O zpravodajství ČT jsem nikdy neměl valné mínění, ovšem po vzniku komerčních televizí jsem se k onomu veřejnoprávnímu jaksi z rozumu přimkl. Nebyl jsem jediný, komu se z bulvárnosti a vlezlosti nováckých zpráv zvedal žaludek - dlouho patřilo k dobovému bontonu vést na toto téma debaty, jež bych dnes nazval pseudointelektuální. Účastnil jsem se jich a netajím se tím. Časem jsem ovšem pochopil, že tento způsob zpravodajství není nedostatkem, ale záměrem: zkrátka takové zprávy si většina diváků přeje, což se dá snadno dokázat průzkumem sledovanosti. Komerční stanice se mají chovat komerčně, chovají se tak a je to v pořádku.

Veřejnoprávní televize, alespoň tak, jak si ji já z oné doby matně pamatuji, se snažila zachovávat jakési vzdor-dekorum a serióznost. Redaktoři se pokoušeli hovořit kultivovaně, správně časovat i skloňovat, oblékat se usedle a tvářit neutrálně; zkrátka naplňovat onu velmi vágně definovanou představu veřejnoprávnosti. Chci zdůraznit, že mluvím o formální stránce věci; o politických zadáních ani tlacích uvnitř Kavčích hor, ovlivňujících obsah zpravodajství, vím pouze to, co proběhlo médii; záměrně též opomíjím poněkud hysterickou televizní stávku i nehoráznou televizní daň zvanou koncesionářský poplatek.

Nevím, kdy přesně jsem si toho všiml (Události nesleduji denně a zřejmě to bylo plíživé), ale najednou i milí redaktoři ČT uprostřed zpráv plačtivě prosili: zůstaňte s námi, neodcházejte od obrazovky... Najednou i v hlavních zprávách ČT bylo možno vidět zlým psem pokousaná batolata, najednou i veřejnoprávní investigativci nechali dlouze vyzvánět svůj mobil, aby dokumenovali, že s nimi ten či onen padouch nechce mluvit.

Takový úpadek! Ovšem kdo mohl tušit, že i na tuto podobu zpravodajství České televize budeme jednou nostalgicky vzpomínat?

Těžko říct, zda k rozhodnutí radikálně změnit kabát Událostí vedla hlavouny z Kavčích hor narůstající nespokojenost diváků či zda už nevěděli, jak naložit s miliardami z koncesionářských poplatků a ostatních zdrojů. Možná se jen chtěli vizuálně odstřihnout od éry exředitele Janečka. V každém případě byl 1. dubna 2012 spuštěn avízovaný projekt, kterým se dlouho dopředu vedení ČT chvástalo, jako by nové virtuální studio automaticky znamenalo, že se z ČT stane BBC.

Nestala. Agresivně do ruda laděné studio ovládla chaotičnost, křečovitost, amatérismus. Třeba právě nyní: je asi 19:10 a dříve velmi slušný politický komentátor Jakub Železný prezentuje jakýsi sousedský spor, následně vede monty-pythonovské interview s encefalopatickým pacientem čekajícím na jaterní transplantaci, které je uprostřed věty omylem přerušeno jinou zprávou, aby bylo dokončeno o tři minuty později. Dříve decentní Marcela Augustová mává červenými deskami s písmenem U jako toreador před býkem. Železný svírá šarlatové desky též, po očku do nich nahlíží jako do taháku a pronáší hlášku: "čokoláda, jedna z jistot...", a já raději vypínám zvuk.

Ano, velké U na rudém podkladu bylo zvoleno za všudypřítomné logo. Podkova, která štěstí rozhodně nepřinesla. Z rušivé rudé barvy se v nových Událostech vůbec stala jakási obsese: dokonce i občané, oslovení na ulici, musí mít nějaký rudý doplněk – tu klobouk, jako dáma, která právě mluví do mikrofonu (nevím o čem, mám vypnutý zvuk), tu šálu, jako onen muž v jedné reportáži minulý týden, případně zpoza rohu vykukuje alespoň červená škodovka. Napadá mě, že v úterý je První máj a reportérům v terénu ubude práce s aranžováním.

Z Událostí vzniklo jakési špatně nacvičené show spočívající v heslovitém odříkávání nelogicky na přeskáčku řazených zpráv komunálního i celosvětového významu, z nichž většinu si bylo možno přes den přečíst na Novinkách.cz. Na obří plasmové obrazovce se odehrává něco jako prezentace na firemním školení či v posluchárně Univerzity třetího věku: referovaná událost či pseudoudálost je zde rozčleněna do bodů A-E, na něž redaktoři postupně ukazují prstem, jakoby měl divák za úkol si je všechny zapamatovat ke zkoušce. Jindy zas redaktoři přetahují rukou virtuální plochy s rozpačitým výrazem děcek, která rodiče vzali do japonského pavilonu na Expu v Šanghaji. Nelze nevzpomenout Spielbergův film Minority Report, kde Tom Cruise, coby policista budoucnosti, šíboval po místnosti vzdušnými projekcemi, jako když přetahujeme myší ikony na monitoru. S tím rozdílem, že Tom si to předem nacvičil

Vot éta těchnika. Ale co ty zprávy??? Jsem líný hledat na netu, kolik to všechno stálo. Stejně to určitě stálo víc. Už jsem si zvykl, že se z koncesionářských peněz točí nekonečné seriály, proč by mě mělo rozčílit tohle? Nemělo, ale rozčílilo. Možná proto, že všechny dřívější nešvary ČT byly přičteny na vrub bývalému řediteli Janečkovi, a tudíž se mohlo naivně zdát, že s jeho odchodem dorazí na bohorovné Kavčí hory lepší časy.

Z diskusí na internetu vyplývá, že nejsem sám, kdo má za to, že nedorazily. Naprosté většině veřejnoprávního diváctva se ČT nezavděčila, nová grafika je charakterizována jako iritující, choreografie toporného dua moderátorů jako protivná. Přitom právě na podbízivý vizuální efekt inovátoři vsadili. Je možné, že si ČT předem neotestovala na vzorku populace reakci?

Je 19:30 a během půlhodiny, kterou jsem získal díky nesledovatelnosti nových Událostí, jsem vypotil tuto lamentaci. Díky za inspiraci, milá ČT, díky za čas na psaní. Ale přesto si nakonec neodpustím ještě jednu jízlivost: kdo vládne základy německého jazyka, nemohl být při pohledu na nové logo ušetřen jistého podezření - U-Bahn, U-Boot, U-dálosti...

Že by se v obavě z trestné výpravy koncesionářů vysílalo z podzemí?



zpět na článek