Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Umanutí lidé jsou všude,

nejen mezi šéfy nebo mezi investigativními novináři. Zdá se, že ředitel Zavoral pochopil, že reakcí nemůže být vyhánění celkem ještě mírného čerta mnohem horším ďáblem cenzury (i když se to na začátku může jmenovat jen "školení pro redaktory o objektivitě"), a přiměřeně zařadil zpátečku. Což je pro všechny strany jen dobře. Na postoje Janka Kroupy to asi nebude mít žádný vliv.

Dobrý pohled

Kroupa vytvořil paskvil, ve kterém vědomě lhal. Neb zjistit si, jak se hospodaří s pozemky, ke kterým se dočasně nikdo nehlásí, a že je to legální a naprosto běžné, nemůže být pro novináře žádný problém. Že to dělal na něčí zadání u něj vůbec nepochybuji.

Je však dobře, že se mu za takové tvrzení Zavoral omluvil, neb něco takového se prokazuje jen velmi těžko.

Nevím, kdo je ten Kroupa.

A novináři jsem začal pohrdat už dávno před tím, než se ten Kroupa (patrně) narodil.

Re: Nevím, kdo je ten Kroupa.

Protekční spratek, něco jako Mareček Bendů.

Není to synáček toho Daniela Kroupy, kterého stále

živíme na Univerzitě v Ústí n. L. a po kterém zůstala ODA s dluhy kolem 60ti milionů korun českých? To by leccos vysvětlovalo.

Místo a doba

bohužel příliš nepřeje kompromisním řešením.

Nevím přesně oč jde, celou kauzu sleduji jen dle ohlasů,

ale výtky vůči J.Kroupovi sice mohou být oprávněné, leč reakce Agroferu a následná masáž předpo.raného ředitele ČR jen dokazuje, že Kroupa trefil do černého a vše další je kouřová clona. Zdá se velmi reálné, že kdyby Agrofert řádně platil nájem za obhospodařované pozemky a reálně se vyjádřil o dotacích na obdělávanou půdu, bylo by ze všeho jen plácnutí do vody, černý pešek by zůstal v rukou Kroupovi a Zavoral by se nemusel třást o křeslo.

Re: Nevím přesně oč jde, celou kauzu sleduji jen dle ohlasů,

Tady vůbec nejde, pane Lepko, o to, zda-li má Kroupa pravdu nebo nikoliv, to stejně nejsme schopni posoudit, nemáme-li dostatek informací, což samozřejmě ani Vy ani já nemáme, ale způsob jakým Kroupa jedná. Viděl jsem jednání rady ČRo i vyjádření Kroupy. Musím říci, že jsem získal dojem, že část redaktorů a pracovníků rozhlasu toto médium vlastní a že dnes nemá nikdo sílu na tom cokoliv změnit. Bohužel za naše peníze. Nedovedu si představit, že generální ředitel něco svému podřízenému vytkne a on se mu v podstatě vysměje a přes média mu vzkáže, že že ho nemíní respektovat. Konečně jsem pochopil, jak fungují tzv. veřejnoprávní média. A Babiše sem vůbec nechci plést, protože ten vzbuzuje tolik emocí až jakákoliv objektivita pláče. O to více odpovědnosti mají mít novináři.

To že v tomto případě byla Kroupova rádobykauza nefér věděl každý kdo se nějakým zpusobem motá kolem zemědělství a dotací na půdu. Kroupu vedla nenávist k Babišovi a proto se ani nepokusil pochopit celý rozsah problému...

Dobrý materiál

Pan Stejskal to shrnul dobře. Právo na pochybnosti by mělo být jedním ze základního myšlenkového vybavení novináře a to jak ve vztahu ke zkoumanému materiálu tak i k sobě samému.