MÉDIA: Tak to holt nějak nevyšlo. Což je dobře
Investigativní novinář však poněkud opomíná skutečnost, že nikdo, tedy ani politik nemá v demokratické společnosti co vysvětlovat žádné nátlakové skupině, i kdyby se považovala za Nejvyšší Svědomí. Za což se začali, hned jak se to po převratu smělo, považovat čeští novináři. Předtím, když se to nesmělo, žádné vysvětlení po nikom a už vůbec ne po politicích nepožadovali. To jenom blázniví disidenti chtěli, aby politici něco vysvětlovali, novináři néé, páč to bylo zakázaný a nebezpečný.
No, tak by měl někdo vysvětlit ctěným pánům novinářům, že existuje jakási presumpce neviny, že novinář nemá co vyslýchat nikoho a už vůbec ne v údajné kriminální kause. Zvláště, když hned předvede, jak si ten investigativní nezávislý morální postoj představuje, když opakovaně lže, jako téměř všichni ostatní novináři, když tvrdí, že místopředseda vlády „nešetří rasistickými výroky„. Což už je novinářská lež skutečně žalovatelná.
Možná se komentátor domnívá, že čtenářstvo je úplně blbé a nechá se přesvědčit,že když pan Čunek pravil, že když někdo potřebuje, aby se jej někdo hlasitě zastal, že je potřeba se opálit, dělat na náměstí bordel atd. Pokud jsou čeští novináři gramotní, jistě dobře vědí, že ten výrok platil na různé aktivisty, všelijaké náhle se vynořivší bojovníky, některé politiky a - obzvlášť - na novináře. Tak ještě jednou pro míně chápavé: Mluvilo se o tom, jak získat „zastánce“, ne o tom, kdo jaký je!
Že by pan Kolář nevěděl, co ve skutečnosti Čunek řekl, nevěřím. A žádný jiný takzvaně „rasistický výrok“ nikdy nikdo neslyšel, pokud ovšem nepovažují někteří láskoprávníci za rasistický názor to, že zákony platí pro všechny.
Velice mne potěšila skutečnost, že doslova odporný mediální hon na pana Čunka tomu, kdo jej zorganizoval, i těm, kdo jej vyvolávali a udržovali, tedy některým novinářům, nevyšel. Zdá se, že se Češi už konečně občas naučili rozlišovat mezi lynčem a důkazy. Ostatně, od té doby, co nedávno prasklo, že všichni ti „Slavní hlídači demográcie“, co si udělali jméno na aféře Watergate, byli ve skutečnosti jen loutky a pimprlata v rukou jedné americké tajné služby, už slovo „investigativní„ nemá tu sílu. A to je dobře.
Úlohou novin je hledat, čmuchat, upozorňovat a vyzvídat, odhalovat a být drzí a nepříjemní, ale rozhodně není úlohou novin a novinářů organizovat mediální lynče. Čím dřív si to naši novináři uvědomí, tím lépe. Pro ně i pro nás. V aféře Čunek se ukázalo, že většina obyčejných lidí i politiků cítí, že celá ta věc silně smrdí.
No a ti, kteří si do toho lejna šlápli první a zkoušeli ho rozpatlávat a rozpatlávat, až to všechny přestalo bavit čuchat, by měli mít aspoň tolik soudnosti, aby byli zticha.
O výroku o vině rozhoduje soud. A ne novinář. Alespoň v demokratické společnosti tomu tak je.